Stali se obětí pocitu vlastní výjimečnosti. To si myslí o převratných změnách v turínském Juventusu komentátor stanice O2 TV Vlastimil Kaiser – expert na italský fotbal, jenž léta chystal do tuzemského vysílání magazín velkoklubu z Apeninského poloostrova. V rozhovoru pro deník Sport a server iSport.cz zároveň hovoří o působení Pavla Nedvěda coby viceprezidenta, aniž by ho spojoval s podezřelými, či rovnou vyšetřovanými strategickými operacemi hlavně finančního rázu. „To nebyla jeho parketa,“ míní Kaiser.
Jak tedy vlastně do hloubky „čtete“ to, co se nyní v Juventusu děje?
„Napadá mě: Všechna sláva nakonec polní tráva. Klub asi trochu platí daň za dlouhá léta úspěchů, domnívali se, že si mohou dovolit úplně všechno. Ale nemyslím ve smyslu nějaké černoty nebo levoty, prostě že si mohou dovolit řadu věcí, protože jsou prostě Juventus. Pýcha s ním byla spojena vždy, a když jsem zpracovával poslední klubové magazíny, neustále zdůrazňovali: My jsme Juventus, to znamená něco vyššího, jsme elita... Tak mi to přišlo. Jenže pýše taky předchází pád. Na druhé straně byla i oprávněná, léta letoucí byli stabilním klubem, získali devět titulů v řadě! Plus hlavně přestavěli stadion, což je v Itálii výjimečná věc, převedli ho do svého vlastnictví, postavili moderní tréninkové centrum, i s hotelem, a tak dále. Za dnes už bývalým vedením je obrovské množství práce. Problémy už ale asi přerostly únosnou mez a spojilo se to s faktem, že Juventus už zdaleka není tak suverénní na sportovní bázi. Pořád odkládali valnou hromadu a nakonec vedení včetně Pavla Nedvěda podalo demisi.“
Pozoroval jste onu pýchu a počínající pád i v jiných ohledech, například na přestupové politice?
„Vždycky jsem měl pocit, že předpokládají, že když se vysloví Juventus, všichni si sednou na zadek. Jenže vývoj šel dál, a klub už zdaleka není tak finančně mocný a atraktivní. Při přestupech udělal mnoho přehmatů