7. května 2008. To je datum, kdy Real naposledy porazil Barcelonu během devadesáti minut. Od té doby vyšel ve třinácti zápasech vítězně jen jednou, ve finále loňského Španělského poháru zvítězil gólem Cristiana Ronalda v prodloužení. V lize má sice „bílý balet“ v současnosti pětibodový náskok, ve vzájemných zápasech s Katalánci však vypadá jako prokletý. Tady je pět důvodů, proč Real El Clásico prostě nezvládá.
1. Disciplína
El Clásico je vždycky vyhecovaný zápas – a hráči Realu v něm nedokážou udržet nervy na uzdě. Bilance červených karet v posledních 13 vzájemných zápasech je 7:3 pro Real. A to mezi třemi barcelonskými vyloučeními je i José Manuel Pinto, náhradní gólman, kterého v minulé sezoně v semifinále Ligy mistrů vyloučil Wolfgang Stark za incident v tunelu ke kabinám. I v posledním El Clásiku měl jít ven Pepe – ten už měl žlutou kartu, když úmyslně dupnul na ruku ležícímu Lioneli Messimu. Ani zákrok Ricarda Carvalha na malého Argentince v závěru nebyl úplně gentlemanský.
2. Mourinhovy nervy
Portugalský trenér zkouší všechno možné, nic však nefunguje. Když chtěl v minulé sezoně hrát s Barcelonou otevřenou partii, prohrál jeho tým 0:5. Destruktivní taktika vydrží, jenže nikdy ne celý zápas. Navíc v zápasech s katalánským rivalem dělá José Mourinho taktické chyby: například v tom posledním oslabil zálohu vystřídáním Lassana Diarry, který hrál slušný zápas, za Mesuta Özila, jenž se proti Barceloně většinou trápí, a nabídl tak soupeři vítězný gól.
3. Jméno Realu
Tenhle důvod je tak trochu paradoxní. Když Mourinho dovedl Inter Milán k postupu přes Barcelonu do finále Ligy mistrů 2010, jeho taktika na Nou Campu spočívala v tom, že v podstatě postavil na vlastní polovinu dvě neprostupné řady – a uhrál tak dostačující porážku 0:1. To si s Realem nemůže dovolit, fanoušci, kteří jsou už tak s výsledky proti Kataláncům nespokojeni, by ho sežrali.
4. Nemá Messiho
Jen si v paměti projděte El Clásika za poslední roky. Mají jednu dominantní postavu – Lionel Messi poráží v přímém souboji Cristiana Ronalda na plné čáře. A to i když se mu nedaří. V posledním zápase nebyl malý Argentinec vidět, celých devadesát minut byl z ofenzivních hráčů Barcelony nejhorší. Jenže pak vytáhne jeden brilantní moment, obloučkem přes obranu uvolní Érica Abidala a je z toho vítězný gól.
5. Na Barcu nikdo nemá
Jistě, tohle je přitažené za vlasy. Kdyby byla Barcelona neporazitelná, nemá nad ní teď Real pětibodový náskok v lize. Jedna věc ji však oproti jakékoli konkurenci favorizuje – už od devadesátých let systematicky buduje tým od nejmenších žáčků, její hráči proto dlouho hrají spolu a dovedou poslepu držet balon téměř donekonečna. To žádný jiný tým na světě nedokáže v krátkodobé perspektivě ani napodobit.