FC Sevilla: Pýcha Andalusie opět kouzlí!
Sedm soutěžních utkání, sedm výher. Pohádková bilance od začátku letošního září vynesla španělskému celku FC Sevilla titul „Tým měsíce“, který bude v této sezoně deník Sport pravidelně udělovat.
Že premiérové ocenění spadlo do správného klína, to potvrdilo i šesté kolo španělské ligy. Fotbalová chlouba Andalusie v něm doma porazila hvězdný Real Madrid 2:1.
Před třemi roky hra FC Sevilla nadchla Evropu. Pod pevnou rukou kouče Juandeho Ramose triumfovala v Poháru UEFA i v Superpoháru. Získala také mezinárodní ocenění Tým roku 2006. V následující sezoně vítězství v druhé nejprestižnější klubové soutěži obhájila, ale pak nastal menší ústup z pozic.
Nyní se však borci FC Sevilla opět dostávají do mimořádné ráže. V nedělním večeru uťali vítěznou šňůru „nových Galacticos“, tentokrát bez zraněného Cristiana Ronalda. A právem.
„Sevilla si zasloužila vyhrát. Předvedla velký pohyb a vytvořila si víc brankových příležitostí než my,“ uznal sportovně na tiskové konferenci Manuel Pellegrini, trenér Realu Madrid.
„Sevilla je velký mančaft, který nedělá chyby,“ připojil poklonu Brazilec Kaká.
Tři pilíře FC Sevilla MANUEL „MANOLO“ JIMÉNEZ JESUS NAVAS |
Na straně hostí byl čtyřnásobně vyšší rozpočet, miliardové letní nákupy a tři body náskoku v ligové tabulce. Na trávníku však hrál první housle dynamický fotbal domácích.
Jak vypadal? Třeba takhle: Argentinec Perotti „najíždí“ před šestnáctku, patou přihrává míč do křídla Navarrovi. Centr prvním dotykem do prostoru před vzdálenější tyčí, ostrý náběh střízlíka Navase, rána hlavou ve výskoku, gól! Akce z čítanky moderního fotbalu.
„Bílý balet“ sice dotančil po rozehraném přímém kopu k vyrovnání, ovšem poté ho zase střelou hlavou potopil Brazilec Renato.
A nebýt fantastického brankáře Casillase mohl Real odjet do Madridu s výpraskem. Zvláště při Perottiho šanci předvedl zákrok z dílny Davida Copperfi elda. Vždyť střelec měl po biliárové kombinaci míč na noze metr před brankovou čárou a Casillas byl u opačné tyče. Jenže nejlepší brankář světa loňského roku se vymrštil a nadpozemskou robinzonádou s propnutým tělem a nataženýma rukama zpacifi koval příležitost, z níž lidově řečeno nelze nedat gól.
„Byl to nejlepší brankářský zákrok historie světového fotbalu,“ glosoval tygří Casillasův skok web Realu.
Navzdory tomu museli Casillas a spol. vyvěsit bílý prapor. Chtěli domácí Jiménez, kouč Sevilly, který převzal taktovku po Ramosovi. Dřív s ním spolupracoval coby kouč klubové rezervy. Dravost infikoval do všech hráčů, ovšem jeden vyčníval nad ostatní: Jesus Navas. Na pravém křídle dělal v řadách protivníka takový průvan, že to mohl levý bek Marcelo odskákat chřipkou.
Však také hned po zápase čekala na Navase první pozvánka do španělského národního mužstva. Proč tak pozdě? Vždyť tenhle třiadvacetiletý „papírový“ chlapík patří už dlouho k největším fotbalovým nadějím v zemi. Mohou za to pocity úzkosti, kterými Navas trpí, jakmile se vzdálí na delší dobu od domova. Teď nad tímhle démonem zvítězí?
„Uvidíme,“ odpověděl hráč. „Zahrát si na mistrovství světa a bavit se tam fotbalem, by bylo krásné, ale nyní se soustředím na odpočinek,“ doplnil.
Nejen on se vydal v bitvě s Realem ze všech sil. Ale stálo to za to. Vítězové se na něj bodově dotáhli a před nimi už je v tabulce pouze Barcelona. Útok na mistrovský titul ani po výborném odpichu nikdo v Seville nevyhlašuje.
„Kdyby to takhle na špici vypadalo pět kol před koncem, tak se o tomhle můžeme začít bavit. Ale teď můžeme říct jediné: porazili jsme skvělý Real a musíme se snažit pořád zlepšovat,“ uzavřel Jiménez.
