Morávek po zisku Superpoháru: Chválil mě i Raúl
ROZHOVOR - Lepší zahájení sezony si Jan Morávek nemohl přál. Se Schalke vyhrál německý Superpohár, když zdolali mistrovský Dortmund v penaltovém rozstřelu. Český legionář šel na hřiště v 69. minutě. „Mám radost, že jsem k tomu přispěl a neproseděl to na tribuně,“ říká.
Zatímco jeho spoluhráči slavili dobytí německého Superpoháru, Jan Morávek s přítelkyní Terezou vyklízeli byt v Kaiserlauternu a stěhoval si věci do Gelsenkirchenu, kam se do klubu Schalke 04 z ročního hostování vrátil. A novou sezonu začal parádně: ziskem první trofeje ve své kariéře.
Jste držitelem německého Superpoháru. Co to pro vás znamená?
„Je to obrovská radost, pro mě obzvlášť, protože je to moje první trofej v životě. Už mi ji nikdo neodpáře. A jsem rád, že jsem nějakými minutami přispěl, že jsem si to neodseděl jenom na tribuně. Takže na ní mám určitý podíl. Potěšilo mě, že mi trenér Rangnick dal důvěru. Zápas byl pořád nerozhodný, nastoupil jsem asi na dvacet minut. To je pocta, protože kádr je tu nabitý a konkurence velká. Věřím, že minuty budou přibývat.“
Napil jste se z poháru?
(smích) „To ne, jenom jsem ho pozvedl a vyfotil se s ním. Je to nádherný pocit. Opakuju, pro mě je cenné, že jsem nastoupil, a to ještě vedle Raúla, tedy v útoku pod ním. On je velká persona a světová legenda, tak jsem z toho jenom nadšený.“
Podíl na výsledku mohl být ještě výraznější, v 74. minutě jste měl gólovou šanci. Proč jste ji nevyužil?
„Vznikla po spolupráci s Raúlem. Nejprve jsem si narazil míč s Baumjohannem, který pak utíkal po křídle, našel polostříleným centrem Raúla, ten mi to sklepl pod sebe. Střílel jsem z první, ale brankář Weidenfeller výborně zasáhl a konečky prstů to vytěsnil. Byla to asi pomsta za to, že jsem mu v dresu Kaiserslauternu dal gól, tak teď vytáhl skvělý zákrok. Trenér mě pochválil, že to byla hezká akce, i když já si zpětně uvědomuju, že kdybych si míč přiťukl a dal ho pak Raúlovi, tak by střílel do prázdné branky.“
Nevyčinil vám za to bývalý slavný kanonýr madridského Realu?
„Podíval se na mě trochu vyčítavě, že tam byl sám, ale během zápasu ke mně přišel a utvrdil mě, že jsem to vymyslel dobře a jen skvělý zákrok brankáře zamezil gólu. I mě pochválil. To mě potěšilo.“
Když se vám tak dařilo, proč jste se nehrnul při penaltovém rozstřelu mezi exekutory?
„Trenér se mě ptal, jestli si troufám, já to vyhodnotil, že bude lepší pustit zkušenější. Trošku mi proběhlo v hlavě mistrovství světa do 20 let, kde jsem jednu důležitou penaltu zahodil. Kluci to zvládli.“
Nezatrnulo vám, že na vás také dojde řada?
„Čekal jsem, jak se to vyvine. Kdyby následovali další, už bych se neschovával.“
Proč nešel Raúl?
„Ten byl připravený jako pátý v pořadí. Měl to uzavřít. Už se na něj však nedostalo.“
Schalke–Dortmund, to je derby. Mělo to tu pravou atmosféru?
„Přes šedesát tisíc diváků, bylo to bouřlivé, jak to bývá. Když jsme projížděli okolo fanoušků hostů, létaly kelímky piva, uklidňovala to policie, bylo to vyhecované už před zápasem. Během něj nějaké petardy, nadávky, ale naštěstí nic horšího.“
Hrálo se na vašem stadionu, podle zápisu však byl jako domácí uveden mistr z Dortmundu. Bylo to poznat?
„Ne, vůbec, měli jsme normálně svoji šatnu, naši fanoušci byli ve svém sektoru. Záměrem bylo hrát na neutrální půdě, pak to vyšlo takhle. Fanoušků Dortmundu přijelo dost, ale i tak byla převaha našich příznivců drtivá.“
Oslavy však nebyly žádné, včera jste se stěhoval do Gelsenkirchenu. Nešlo to zařídit jinak?
„Ne, seběhlo se to dost rychle. Pán, co mi pronajímá byt v Kaiserslauternu, mi sdělil, že má zájemce a bylo by pro něj lepší mu ho poskytnout. Vzal jsem s přítelkyní auto a jeli si sbalit věci. Nábytek necháme na stěhovácích, koncem týdne bych měl být přestěhován.“
Byl to velký smutek vyklízet byt v Kaiserslauternu?
„Takový je fotbalový život. Třeba se někdy vrátíme. Když se podívám, byl ten rok krásný. Jsem rád, že jsem mohl být součástí téhle fotbalové rodiny. Fanoušci úžasní, trenér výborný, parádní sezona. Měl jsem tu i krajany, takže všechno klapalo.“
Říká se, že na každém konci je hezké, že něco nového začíná. Tak to necítíte?
„Přesně tak, přeju si jen, abychom si úspěch ze Superpoháru přenesli i do bundesligy. Schalke má na čem pracovat.“
Věříte, že po vystoupení v Superpoháru, budete patřit mezi hráče, s nimiž trenér počítá?
„To je těžké hodnotit, konkurence je obrovská. Kdybych se dostal mezi patnáctku vyvolených, kteří budou pravidelně nastupovat, byl bych spokojen. Na tribuně už bych vysedával nerad, to by byla velká škoda. Ale to se teprve uvidí.“
