Svůj první gól v Gambrinus lize dal při osmém startu. Na první bundesligovou trefu mu stačily dva zápasy. Tehdy v květnu 2009 srazil Baník, teď omámil Borussii Dortmund. Adaptace Václava Kadlece ve Frankfurtu probíhá podle nejpěknějších notiček. „Vidím zatím osobně jenom samá pozitiva,“ přitakává 21letý útočník.
V týdnu říkal, že nervózní před velkým soupeřem síly Dortmundu rozhodně nebude. V mixzóně po zápase se ale uculil. „Cítil jsem se před tím zápasem nějak jinak,“ přiznal se. Na výkonu Václava Kadlece to nebylo znát. V souboji s jedním z nejlepších týmů Evropy obstál.
Teprve druhý bundesligový zápas a hned první gól za Eintracht, navíc proti Dortmundu. To i přes prohru musíte být rád, ne?
„Jsem za něj rád, to ano. Ale mohl jsem dát gól ještě předtím. Vyřešil jsem to ale tak, jak jsem vyřešil, nevystřelil jsem dobře. Bohužel tu premiérovou trefu kalí prohra.“
Jak jste váš slavný okamžik viděl?
„Aigner hlavičkoval, gólman to stačil vytáhnout na tyč a ke mně se to odrazilo někam na penaltu. Soustředil jsem se jen na to, abych to nepřekopl.“
Nepřekopl. A narvaná Commerzbank Arena pak burácela vaše jméno. Neměl jste husí kůži?
„Je to super pocit, ale škoda, že na Spartě se to řve třeba třikrát za zápas a tady jenom jednou. Ten gól by pro mě určitě hodně znamenal, ale takhle to nic není, protože jsme neudělali body. Pro moje sebevědomí je to fajn, ale celkově k ničemu.“
„Sám jsem byl zvědavý, jak to zvládnu. Přece jen to jsou stopeři světové třídy, ale myslím, že to bylo v pohodě. Hummels navíc za faul na mě dostal žlutou. Z toho zápasu si osobně odnáším samá pozitiva. Nechci se nějak chválit, ale jsem se sebou spokojený.“
Cítil Václav Kadlec před zápasem nervozitu? A jak celkově hodnotí první zápasy v Německu? Celý rozhovor čtěte v pondělním vydání deníku Sport!
