PŘÍMO Z NĚMECKA | Tooor! Lepší začátek do prvního zahraničního angažmá si Filip Kaloč těžko mohl přát. Tři zápasy, dvě výhry, třikrát devadesát minut v základní sestavě a v posledním duelu premiérový gól v dresu Kaiserslauternu, kterým přispěl k postupu do semifinále prestižního německého poháru DFB Pokal. Přes Herthu Berlín (3:1). Na jejím Olympijském stadionu. Před 74 tisíci lidmi. Je třeba dodávat víc? „Neuvěřitelné,“ tleskal radostí fanoušek Baníku, shodou náhod sedící řadu nad redaktorem iSport.cz.
Bude šichta tuhle úspěšnou rovnici držet... Rodina z Ostravy dojela za Filipem Kaločem do Německa po přesunu z Baníku dvakrát a také podruhé z toho bylo vítězství Kaiserslauternu.
Nejprve minulý týden v pátek doma proti Schalke (4:1) před 49 tisící fanoušky a poté ve středu na půdě Herthy (3:1). Soupeře z druhé bundesligy potkali tentokrát „rudí ďáblové“ v rámci čtvrtfinále DFB Pokal.
Skalp znamená, že Kaloč a spol. jsou mezi nejlepšími čtyřmi mužstvy. Spolu s Düsseldorfem. Další semifinálová dvojice bude známa příští týden po odehrání zbylých dvou duelů: Leverkusen-Stuttgart a Saarbrücken-Mönchengladbach.
S nadsázkou se dá říct, že Kaloč může v poklidu ukončit kariéru. Na středu nikdy nezapomene, zážitek z vyprodaného Olympijského stadionu, ikonické stavby s historickým geniem loci, mu navždy zůstane v paměti.
Když se na rozcvičce zastřeloval před kotlem fanoušků hostů, kterých do Berlína v pozdní všední večer navzdory téměř sedmisetkilometrové štrece dorazilo kolem devíti tisíc, netušil, že v 69. minutě utkání si radost ze stejného místa vyzkouší naostro.
Kaloč využil nepřesné rozehrávky domácích, navedl si míč v situaci tři na dva na šestnáctku, vzal zodpovědnost na sebe a obstřelem k tyči zvýšil na 3:0. „Danke Filip!“ skandovali objímající se příznivci v červených dresech s pivem v ruce a šálou omotanou kolem hlavy.
Středopolař, jenž do Kaiserslauternu zamířil na půlroční hostování s opcí na 12,5 milionu korun, se trefil po dvou měsících. A teď ten paradox: Kaloč naposledy slavil branku proti Frýdku-Místku (1:1) v MSFL na prázdných Bazalech za béčko Baníku, kde by možná doháněl minutáž i na jaře, pokud by setrval v kádru Pavla Hapala, zatímco teď mu aplaudovaly tisíce nadšených hlav.
„Líp to vyjít nemohlo,“ usmíval se dvacetiletý Philipp, rodák z Opavska, fanoušek Baníku a milovník německého fotbalu, na který s tátou pravidelně vyráží. „Pro Kalyho je takový start v novém klubu fantastický, semifinále poháru je obrovsky prestižní věc. Ne jako u nás...“
To je bohužel trefná poznámka, viz. začátek osmifinálového duelu Dukla-Vyškov ve středu 1. listopadu od 13:30, tudíž bez lidí.
Tempo bylo chvílemi až brutální
Ale zpátky ke středečnímu duelu. Tempo bylo i díky nebojácnému rozhodčímu, pouštějícímu hraniční zákroky, chvílemi až brutální. Hertha sice disponovala optickou převahou, vyšším držením míče, větším počtem střel i výraznějšími individualitami, ale Kaiserslautern favorita vycvičil z efektivity.
Nutno dodat, že si za ní šel kompaktním výkonem s precizní organizací a pevnou defenzivou včetně vynikajících stoperů i brankáře. Není divu, že do druhé bundesligy kouká po posilách nejen Sparta (Asger Sörensen, Peter Vindahl), fakt jsou tam zajímavé typy disponující odolností v tvrdých, ale nezákeřných soubojích, kterých bylo vidět nespočet.
Kaloč nastoupil ve středu pole v rozestavení 3-4-1-2 s občasnou modifikací na 3-4-3. Kromě trefy předvedl spoustu dobrých zisků míče, sběr odražených balonů, dvě přihrávky do slušných pozic, vzájemné povzbuzování se spoluhráči, pozitivní emoce a celkově výborný dojem.
Ale i pár debat se sudím a soupeřem, což potvrdilo zvyšující se sebevědomí. Stejně jako závěr utkání, kdy Kaloče nakopla euforii z premiérového gólu. Krátce před ním to vypadalo na únavu z náročného programu, ale finiš zvládl kondičně excelentně. Další devadesátiminutovka potvrdila zatím stoprocentní důvěru řeckého trenéra Dimitriose Grammozise, což po půlroce vysedávání na ostravské lavičce intenzivně hledal.
O tom všem více už brzy v podcastu Liga naruby...
