Trenérské šachy? Nechápu, říká Kadlec

Pět klubů z první poloviny tabulky měnilo trenéra. Někteří sice odešli z vlastní vůle, máte přesto pro tohle zemětřesení nějaké vysvětlení?
„Vůbec nechápu, co se děje. Ve fotbale je naprosto obvyklé, že když nejsou odpovídající výsledky, je trenér vedením vyhozen ještě před ukončením smlouvy. A klub ho musí vyplatit. Ale aby sami dobrovolně odcházeli, to mi hlava moc nebere."

Bundesliga prožívá trenérská "škatulata" >>>

Určitě byl šokující odchod Felixe Magatha, jenž získal s Wolfsburgem první titul v historii klubu, do Schalke 04. Co se za ním podle vás skrývá?
„Magath je poněkud zvláštní patron. Vystřídal už v Německu spoustu klubů, jde pokaždé za svým cílem, který nemusí být pro ostatní tak jasný. Každé nové angažmá bere jako výzvu, jako impuls. Využil klauzule ve smlouvě, že na vlastní žádost měsíc před koncem ligy smí odejít. Přitom bojoval o titul! To je pro mě naprosto nepřijatelné, v takové situaci se mužstvo neopouští. Vedení ho mělo okamžitě vyhodit, i když nakonec dovedl tým k historickému úspěchu."

Z tohoto pohledu je rozvázání zaměstnaneckého poměru Martina Jola v Hamburku, na nějž nezbyla z boje o titul ani účast v Lize mistrů, asi srozumitelnější, že?

„Jol očekávání nesplnil a kývl na nabídku Ajaxu Amsterdam. Je Holanďan, převzít nejslavnější klub své vlasti je jistě lákavé. Překvapuje mě ovšem, že Ajax za něj zaplatil milion eur odstupného. Jako by nebyli k mání dobří trenéři. Najednou je jich nedostatek. Mladí se do této nejisté profese tolik nehrnou a také musejí nejprve dokázat, že něco dovedou. Stále se tak drží starší, kteří už možná nemají potřebnou vitalitu."

Máte na mysli konkrétní případ?
„Juppa Heynckese, jenž jde do Leverkusenu. Je mu 64 let, určitě si získal obrovské renomé, ale na posledních dvou německých štacích v Schalke a Mönchengladbachu moc neuspěl. Na jaře převzal tápající Bayern Mnichov na pár týdnů."

Ale proměnil ho k lepšímu, ne?
„Zvedl ho, to je pravda. Ale nevím, jestli se prosadí na lavičce Leverkusenu. Původně se mluvilo o jiných jménech. Měl přijít Mirko Slomka, ten naposledy vedl loni v Německu Schalke, probíralo se, že z Herty Berlín přetáhne klub švýcarského odborníka Luciena Favreho. Nakonec přichází Heynckes. Nějaký čas si na zhodnocení počkám."

Za tento německý klub hraje váš syn Michal. Svěřil se vám, proč mužstvo předčasně opustil Bruno Labbadia? Ostatně s Labbadiou jste hrál společně za Kaiserslautern, znáte ho tedy i jako člověka...
„Bruna znám opravdu dobře, vždycky to byl velký srdcař a bojovník. Určitě chtěl po hráčích, aby pořádně trénovali, a to se jim patrně moc nelíbilo. S Michalem jsem o tom nijak zvlášť nemluvil, ale umím si to představit. Trenér musí s hráči nějak vyjít, to je základní předpoklad dobrých výsledků. Tím neříkám, aby se jim podřizoval. To také nikam nevede. Sami však vidíte, jak je těžké se v takové náročné soutěži, jako je německá bundesliga, v této profesi udržet. Labbadia to nejspíš nezvládl."

Překvapuje vás proto, že mu Hamburk nabídl místo?
„Trochu ano. Brunovi však přeju, aby se mu dařilo. Jak jsem řekl, je to opravdu velký srdcař a má rád pořádek."