Byl na stážích v Juventusu, Hamburku, Chelsea. Přestoupil však do Ajaxu Amsterdam, s jehož A-týmem sahal před dvěma týdny po ligovém titulu. Přitom oslavil teprve osmnáct let. Talentovaný Václav Černý se učí od těch nejlepších. V klubu se totiž denně potkával s legendami Frank de Boerem či Dennisem Berkampem. Čest pohovořit měl i s nedávno zesnulou ikonkou Johanem Cruyffem.
Měl jste možnost Johana Cruyffa, legendu světového fotbalu, osobně poznat. Jak na to vzpomínáte?
„S panem Cruyffem jsem se poprvé poznal na moje patnácté narozeniny. Marc Overmars mi řekl, že mě po obědě někam vezme. Odešli jsme do kanceláře, kde seděli Edwin van der Sar a Johan Cruyff, který se byl v Ajaxu na týden podívat. Fantastický zážitek!“
Prohodili jste s Cruyffem pár slov?
„Ano, mluvili jsme spolu ještě v angličtině. Byl jsem v klubu zrovna nový a on mi řekl, že některé moje věci na hřišti viděl. A kladl mi na srdce, abych dělal na hřišti to samé, co jsem vždycky dělal, a že pak by to mělo být v pořádku. Co je víc, než když vám takový chlap tohle řekne?“
To jste potom musel být plný energie.
„Dodalo mi to moc energie a chuti k práci. Když takový chlap ví, že jsem v jeho klubu, a upřímně mě v něm vítá, je to skvělý.“
V Ajaxu denně potkáváte hvězdné tváře. Marka Overmarse, Dennise Bergkampa, Jaapa Stama, Franka de Boera, Edwina van der Sara. Kdo na vás zapůsobil z téhle zlaté nizozemské party nejvíc?
„Takhle to nejde říct. Nejmíň přijdu do kontaktu s Van der Sarem. S ním si vždycky jen podám ruku a prohodíme pár slov.“
Zato k Overmarsovi máte blízko.
„To je velké jméno a má v klubu vysoké postavení. Moc si ho vážím.“
Je to sympaťák?
„Je. Občas je taky svůj, ale to už lidi, kteří se kolem něj pohybují, vědí. Někdy mluví málo, jindy, když se daří, se zase baví s lidmi otevřeně.“
Když půjdeme dál.
„S trenéry De Boerem a Bergkampem jsem denně. Dennis Bergkamp nejradši s každým mluví mezi čtyřma očima, před celou kabinou toho moc nenamluví. Ale kdo může poradit při střelbě líp než on? V téhle sezoně mi také moc pomohl Jaap Stam, který mě měl na starosti v béčku. Řekl mi, abych začal myslet jako chlap. Což bylo třeba, protože už jsem celý rok hrál mezi chlapy. Nejdřív v béčku druhou ligu a pak s áčkem první.“
Co se skrývá pod pojmem chlapské myšlení?
„Radil mi, abych nezbláznil a nešel při každé akci do souboje jeden na jednoho. Abych si s tím hrál a střídal to. Tohle jsem znal už od táty, který mě to učil, ale je super, že mi to takový borec potvrdil. Moc si vážím, že jsem měl šanci být s ním rok každý den na tréninkách.“
Vidíte to, kdysi řízný stoper, a umí poradit s útokem.
„Je to naprosto jiný chlap, než ho fanoušci znají ze hřiště.“
Jaký? Češi si ho pamatují jako drsňáka, kterého by se jeden bál.
„Klidnej, týmovej. Když se nám v béčku dařilo, dokázal tréninky odlehčit tak, že jsme z toho měli radost. Troufnu si říct, že to by se u nás málokdy stalo.“
