Pozici v týmu by mu mohli krajané v zahraničních angažmá závidět. V tureckém Antalyasporu platí Ondřej Čelůstka (27) za nepostradatelného, v letošní sezoně ještě nevynechal ani minutu! Se slavným spoluhráčem Samuelem Eto´oem navíc senzačně útočí na evropské poháry. „Je to něco neuvěřitelného,“ rozplývá se obránce v rozhovoru pro isport.cz.
Z reprezentace před časem vypadl, telefonát zatím nepřišel ani od kouče Karla Jarolíma. V Antalyasporu se tomu můžou divit, na Ondřeje Čelůstku by poslali jen pozitivní reference. Zlínského odchovance také mrzí, že Češi z obav před terorismem omezili návštěvy Turecka. „Tady na jihu mám klid a opravdu se necítím v ohrožení,“ vypráví v přímořském letovisku Belek.
Četl jsem, že kamerunský snajpr Samuel Eto´o z klubu odchází. Je to pravda?
„Hodně o něj stál na začátku ledna Besiktas, zájem projevily i další kluby. Ovšem Samuel se po všech těch spekulacích vyjádřil, že chce zůstat v Antalyasporu.“
Je v pětatřiceti letech pořád rozdílovým hráčem?
„Fotbalový bůh ho obdařil instinktem chladnokrevného zabijáka. Dokáže být téměř vždy ve správnou chvíli na správném místě a rozhodovat zápasy. Takže ano, stále dokáže být rozdílovým hráčem. Je velmi platný.“
Do vašeho klubu měl namířeno také plzeňský útočník Michal Ďuriš, jenž nakonec skončil v ruském Orenburgu. Co se stalo?
„Měl k nám opravdu blízko. Mluvil jsem o tom s trenérem i s prezidentem klubu. Hodně se mě na něho vyptávali. Já Michala Ďuriše osobně neznám, ale jako o fotbalistovi o něm samozřejmě vím. Je to kvalitní útočník. Tak jsem to taky přede všemi prezentoval. Podle mě nepřišel hlavně proto, že Antalyaspor chtěl pouze hostování do konce sezony s následnou opcí a Plzeň ho chtěla prodat.“
Vy teď válíte, po nepodařeném začátku jste se výrazně zvedli. Čím to?
„Je to něco neuvěřitelného a marně si vybavuju, že bych takovou sezonu vlastně vůbec zažil. Ještě v listopadu jsme utíkali hrobníkovi z lopaty a teď jsme v reálném boji o evropské poháry. Zlom nastal po šestém kole. Měli jsme dva body a došlo k výměně trenéra. Portugalec José Morais (bývalý asistent José Mourinha v Chelsea) byl vystřídán Rizou Calimbayem, bývalým skvělým hráčem Besiktase. Ten nás restartoval a nakopl k velkému tažení tabulkou směrem vzhůru.“
Jak to prožíváte?
„Nálada v týmu je teď o sto procent lepší. Fotbal nás baví, je to vidět na každém tréninku a daří se nám to přenášet i do zápasů. Chtěli bychom držet vítěznou vlnu co nejdéle. Všichni vidíme pohárové příčky jako velkou motivaci, dostat se v Turecku do pohárů není nic jednoduchého.“
Místo v sestavě máte stabilní, že?
„Odehrál jsem všechny minuty, což je skvělé. Snad to vydrží. (klepe na stůl) Vždy je na prvním místě zdraví a potom forma. Když se to schází, pak člověk může odehrát celou sezonu. Další neméně důležitá věc je důvěra trenéra. Jsem rád, že ji teď cítím. Celou minulou sezonu i část té letošní jsem nastupoval jako střední obránce. Poslední měsíce zase hraju na pravém kraji obrany.“
Kde se cítíte líp?
„Preferuju střed, ale když se nám daří, tak není moc důvod cokoli měnit. Navíc zkraje hřiště se můžu pustit víc do útočení, mám tři asistence a chtělo by to dát taky nějaký gól. Padlo mi to tam sice nedávno s Besiktasem, ale to byl jen přátelák.“
Jste v kontaktu s někým z reprezentace?
„Vypadl jsem z ní za působení trenéra Vrby, kdy jsem na jaře přestal v anglickém Sunderlandu pravidelně nastupovat. Od té doby jsem se do nároďáku nevrátil a nikdo se neozývá. Nejezdil jsem na srazy ani dvě sezony před odchodem do Anglie, kdy jsem hrál pravidelně v Trabzonsporu Evropskou ligu i Ligů mistrů. Nechci se k tomu víc vyjadřovat. Soustředím se na klub.“
Tabulku vede senzačně Basaksehir. Jak je to možné?
„Basaksehir má v Turecku respekt za dlouhodobě dobře odváděnou práci. Ti kluci hrají už nějaký ten pátek pospolu a někteří z nich by spolu mohli kombinovat i poslepu. Je to sympatický tým z Istanbulu, který je navíc velmi dobře podporovaný městem. Mají krásný stadion, bohužel jako jeden z mála tureckých klubů nemají až tolik vybudovanou fanouškovskou základnu. Tento rok si troufají přímo na titul, ale jaro a potvrzování výsledků je vždycky strašně těžké. Určitě se dá říct, že v Istanbulu už není jen silná trojka (Besiktas, Galatasaray, Fenerbahce), ale čtyřka.“
Nebojíte se v zemi teroristických útoků?
„Trošku mě mrzí, že jsou toho u nás v Česku plné noviny a televize. Lidi to hodně ovlivní v rozhodnutí někam vycestovat, něco zažít a něco nového poznat. Ano, v Istanbulu nebo v Ankaře tyhle věci hrozí. Bohužel, stejně tak i v městech jako jsou třeba Berlín, Paříž. I jinde. To je prostě současná realita ve světě. Blbě se mi pak ale vysvětluje, že tady na jihu Turecka mám klid a že se opravdu v ohrožení necítím. Naopak co se týká podmínek pro život, je to rozhodně jedno z mých nejlepších angažmá.“
