Spor o umělku na Slovensku! Možná skončíme v lize, tvrdí šéf Žiliny
Čistě sportovně prožívá skvělý vstup do nové sezony. Žilina vyhrála všech pět úvodních zápasů slovenské ligy a za stejně suverénním bratislavským Slovanem zaostává jen o skóre. V klubu z města, které leží jen necelých třicet kilometrů od hranic s Českem, ale přesto mají starosti. Majitel Žiliny Jozef Antošík ostře vystoupil proti zákazu umělé trávy, který má na Slovensku vejít v platnost od podzimu 2022. „Může se stát, že ligový fotbal ve městě vůbec nebude,“ naznačuje ve vyjádření na klubovém webu.
O co v celém problému jde? Část směrnice o infrastruktuře stadionů s výhledem k roku 2022 říká, že zápasy první a druhé ligy se na Slovensku budou moct hrát pouze výhradně na přírodních hřištích. Týmy, jež nyní využívají umělou trávu, mají smůlu a musí se během příštích let zařídit jinak.
To je právě případ Žiliny, na umělém povrchu hraje „áčko“ i druholigová rezerva. „Ale nerozhodli jsme se pro něj jen tak. K plnění cílů naší strategie výchovy mládeže potřebujeme v tréninkovém procesu vytvářet podmínky, které během celého roku umožní hráčům většinu času pracovat s míčem,“ uvádí klubový šéf Antošík, kterému se rozhodnutí Slovenského fotbalového svazu vůbec nelíbí.
Majitel na webu Žiliny zveřejnil i konkrétní čísla, během šesti měsíců od října 2018 do dubna 2019 prý mužstva jeho klubu na hlavním hřišti stadionu odtrénovala a odehrála dohromady 456 hodin. „Všechny v optimálních podmínkách s ohledem na roční období a v případě potřeby i na vyhřívané ploše,“ podotýká Antošík. „Trnava ve stejném časovém období využila hřiště s hybridním povrchem jen na 60 hodin,“ dodává.
Jak tedy jeho klub může nově vzniklou situaci řešit? Možností je několik. Jako jedna z nich se podle Antošíka nabízí zrušení B-týmu a hrát už pouze druhou nejvyšší soutěž s mladými hráči v kádru. „Zákaz ovšem pro jistotu platí i pro druhou ligu,“ kroutí hlavou dvaašedesátiletý funkcionář.
Další alternativou, jak se vypořádat se zákazem, je využití tzv. hybridního povrchu, tedy směsi přírodní trávy a umělého vlákna. „Nová směrnice ale omezuje podíl vlákna jen na deset procent, takže v našich podmínkách jde o technický i ekonomický nesmysl,“ nechápe nařízení Antošík.
A odhaluje i možnou černou budoucnost tradičního klubu. „Je možné, že už budeme pracovat jen s mládeží. V takovém případě bychom nemohli působit v nejvyšších dorosteneckých soutěžích, kde hrají jen kluby z první a druhé ligy dospělých,“ naznačuje majitel Žiliny variantu úplného odstoupení z profesionálního fotbalu.
„Myslím, že ve slovenském fotbale je víc palčivých problémů, které by bylo nutné řešit se stejnou razancí jako umělý trávník v Žilině. Může se stát, že ligový fotbal se po Košicích, Banské Bystrici a Prešově nebude postupně hrát ani v dalších krajských městech,“ uzavírá Antošík.
