Věštili mu slávu v cizině, v 17 ale sekl s fotbalem: Mám hodnotnější život | iSport.cz
26. září 2020 • 04:40

Věštili mu slávu v cizině, v 17 ale sekl s fotbalem: Mám hodnotnější život

Autor: ros
Vstoupit do diskuse
1
TOP VIDEA
iSport podcast: Legenda, nebo úředník? Kdo by mohl vést FAČR po Malíkovi?
Haškova zástupkyně Haindlová: Martin je odvážný, zaslouží si mezinárodní tribunál
VŠECHNA VIDEA ZDE

Býval velkým slovenským talentem, příslibem do budoucnosti. Michal Vodecký ale s fotbalem po dlouhém zvažování seknul už v 17 letech a vydal se na jinou dráhu. Z jeho pohledu hodnotnější. „Otec mi vždycky říkal, abych nebyl jen tupý fotbalista. Je důležité mít v životě možnosti," vysvětloval kdysi perspektivní obránce a kapitán úspěšných slovenských mládežnických výběrů. Čemu dal přednost, popisoval pro Šport.sk.



Takový osud se vidí málokdy. V kategorii do sedmnácti let si Michal Vodecký zahrál semifinále Eura i osmifinále mistrovství světa, trenéři i široká veřejnost mu předpovídali zářnou kariéru v zahraničních soutěžích. Bum, místo ní přišel nečekaný konec.

V roce 2014 talentovaný obránce nadobro ukončil fotbalovou dráhu.

Cestu mu přitom nepřekazilo zranění ani rozpory v klubu. „Neplánoval jsem se vrátit, hrál jsem už jen pro radost na vesnici," vzpomínal nyní 24letý Vodecký pro sport.aktuality.sk. Mezi profíky si střihnul ještě necelou sezonu v Banské Bystrici, jako comback ji ale nebral. 

Důvod konce s fotbalem? Studium. „Jsem na sebe přísný. Vyčerpávalo mě podávat uspokojivé výkony na hřišti i ve škole. Šel jsem do všeho na plné pecky, chtěl jsem být nejlepší," ohlížel se bývalý slovenský talent, který začal toužit po normálnějším životě. „Možná jsem to přepálil, trochu jsem vyhořel."

TOP 5 talentů, kteří nenaplnili potenciál: Bosňan ze Sparty i Šumský

Pustil se do možná nejtěžšího možného oboru, studuje medicínu. V budoucnu by si chtěl dokonce otevřít vlastní kliniku, druhým dechem ale připouští možný odchod do zahraničí. „Z finančního hlediska určitě nebudu žít bohatší život (směje se). Miliony, které mají profíci, by byly nádherné. A díky přísnému otci bych je zvládnul i v hlavě, z hlediska hodnoty však směřuji k o sto procent bohatší budoucnosti," pokračoval upřímně Vodecký.

„Bojovat za Slovensko v semifinále domácího Eura byl obrovský úspěch a pocta. Byl jsem teenager, fotbalu jsem tehdy dával všechno. Těšilo mě to a nejen kvůli úspěchu, ale i co jsme zažili a viděli na MS ve Spojenách arabských emirátech," vzpomínal. Zpětně by nic neměnil, za rozhodnutím si stojí.

„Cítil jsem, že jsem ve fotbale dosáhl všeho, po čem jsem toužil. Byl jsem kapitánem národního týmu, reprezentoval jsem i na ME a MS, zahrál jsem si v Dukle (Banská Bystrica)... Chtěl jsem zkusit něco jiného,“ vysvětloval Vodecký dál a přiznal, že škola by s fotbalem skloubit nešla.

Michal Vodecký nepřestal po konci s fotbalem sportovat, fyzickou aktivitu bere jako relax
Michal Vodecký nepřestal po konci s fotbalem sportovat, fyzickou aktivitu bere jako relax

Slovenská liga není vrchol

„Měl jsem mnoho možností odejít do ciziny, jenže jsem se na to necítil. Mnozí odešli moc brzo a kde jsou teď?" nadnesl bývalý obránce a přemítal nad osudem některých spoluhráčů. „Nechci nikoho urazit ani degradovat, bylo pro mě důležité mít víc možností. Apropo, co je vrcholná úroveň. Pro mě to neznamená působit ve Fortuna lize a studium na medicíně zkrátka není kompatibilní s kariérou v anglické, nebo italské lize.“

Trenéři ho přemlouvali, ať nekončí, spoluhráči měli svůj názor. Někteří nepochopili tehdejší rozhodnutí dodnes. „Člověk to vnímá jinak, když má v životě jenom fotbal a když má naopak víc alternativ. Čas od času mi přijde ještě nabídka z třetí nebo čtvrté ligy," usmíval se Vodecký. Vidina Premier League, která se mu předpovídala, ho nedráždí.

„Kdybych se na prvním tréninku zranil a nemohl v kariéře pokračovat, co by mi zůstalo? Koho bych na trhu práce oslovil s tím, že umím kopat do balonu," vyprávěl nynější student dál. „Táta mi vždycky říkal, abych nebyl jen tupý fotbalista... Je důležité mít v životě možnosti."

I na Anglii si ale věřil. „Nechci vyznít arogantně, ale měl jsem na to. Kdybych udržel zápas a pokoru k fotbalu, driloval techniku... Byl jsem rychlý, tvrdý, s nízkým těžištěm," ví Vodecký. „Fotbalový svět je však nepředvídatelné místo. Stačilo by jedno zranění, zlé rozhodnutí, nebo hluché období a zakopal bych se v horské lize. Neštěkl by po mně ani pes..."

Vstoupit do diskuse
1
Články odjinud


Články odjinud