Video se připravuje ...
Ideálem by bylo, kdyby Žilina udržela ve zbylých třech kolech základní části první šestku, o kterou bojuje především s Banskou Bystricou. Ale klub, který si drží ultra mladé áčko, bazíruje přirozeně i na jiných věcech, než jsou výsledky. „Pracujeme s chybou a s trpělivostí,“ popisuje nezvyklou štaci český kouč Jaroslav Hynek (47).
Můžete konkrétněji?
„Začnu těmi třemi základními pojmy, kterými se řídíme: Trpělivost, práce s chybou, vůle. Pořád je to o trpělivé práci, změně ambicí hráčů, jejich motivace. Dále práce s chybou, což je zásadní si hned na začátku s týmem definovat. U mladého týmu je předpoklad chybovosti větší. A oni musí vnímat, jak s ní v hodnocení pracujete. Takže raději pozitivně, konstruktivně s tím, že každá situace má mnoho proměnných. Jedna z výhod je, že mladí hráči v sobě mají dravost a chuť se prosadit co nejdříve v lize a prodat se do zahraničí. Což Žilina dlouhodobě splňuje a hráči to vnímají. Takže o motivaci máte postaráno.“
Jak by se tímto pohledem daly hodnotit zápas se Slovanem, který jste vyhráli vysoko 4:1, nebo naopak porážka ve Zlatých Moravcích 0:4? Berme je jako příklady.
„Otázka je, jakou souvislost v těch dvou utkáních s ohledem na ostatní průběh sezony hledat. Takové výsledky, v této soutěži, prostě jsou napříč kluby. My jsme před Zlatými Moravci měli několik proher, říkali jsme tomu černý říjen, ale v každém zápase jsme mohli tehdy i vyhrát. Opravdu silná stránka týmu je, že vzájemnou komunikací se držela silná pracovitost i po prohrách.“
Co ta prohra se Zlatými Moravci?
„V Moravcích bylo více faktorů prohry, než jen ten herní. Ale gólové chyby tentokrát šly zrovna za těmi zkušenějšími hráči. A v šancích jsme byli neefektivní. Proti Slovanu jsme udělali zásadní změnu v defenzivě. Přešli jsme do systému 3 – 4 – 3, věnovali jsme se tomu silně celý týden. Tým byl v trénincích velmi pracovitý jako vždy, vyšel nám vstup, soupeř měl silnou jen jednu pasáž ke konci první půle, kterou nevyužil, a nám naopak vyšlo téměř vše. Určitě bych vyzdvihnul mentalitu a pracovitost, na kterou je u mladých hráčů tady v akademii dlouhodobě kladen důraz a to nám v této fázi pomáhá.“
Jak je Žilina právě díky profilu mladého týmu vnímaná na Slovensku?
„Je těžké na tuto otázku jednoznačně odpovědět. V každé situaci je vždy hodně úhlů pohledu. Jak se říká sto mnichů, sto náboženství. Potkal jsem širší spektrum názorů od starších hráčů, funkcionářů, fanoušků, novinářů a setkávám se s opravdu pólovými názory. Někdo je ultra pro, nebo proti takovému věkovému složení, takže celkově je to vnímáno trošku bláznivě. Jiní oceňují odvahu a fandí tomuto projektu. Když se daří vyhrávat, uznale pokyvují, když ne, tak poukazují na chybějící zkušené hráče.“
Jak vy osobně tuhle práci vnímáte? V čem je výzvou, v čem třeba inspirací?
„Myslím, že trenér si vždy musí sednout s vedením klubu a vyjasnit si, jaká je klubová filozofie. A to u nás na začátku proběhlo důkladně. Musíte mít před sebou myšlenku, za kterou jdete. Chci se podílet na pokračování projektu, u kterého věřím, že ukáže odvahu pracovat s mladými hráči, a že bude prospěšný pro celý slovenský fotbal. A že si takové kluby zaslouží uznání a podporu, ale třeba také i smazání některých dogmat s tím spojených.“
5Ve třiadvacetičlenném kádru Žiliny je jen pět hráčů starších 23 let. |
Související články
