Straka bez smlouvy: Byl jsem jako opařený
Končí jako král. Na jaře vytáhl Ružomberok z posledního místa těsně pod vrchol tabulky, svým entuziasmem nakazil hráče i fanoušky. Jen s vedením nenašel František Sstraka při tvorbě nové smlouvy společnou řeč. Zato se dozvěděl, že bez něj bude tým chodit „po kefu“.
Když jeho tým porazil v posledním domácím utkání Petržalku (1:0), hráči sundali dresy a ukázali trička s červeným srdcem a s natištěnou básničkou, oslavující jejich českého kouče Františka Straku. Zároveň to byl vzkaz pro management klubu, jemuž mají za zlé, že s oblíbeným expertem neprodloužil kontrakt. „Moc si toho vážím,“ okomentoval Straka postoj svých svěřenců. Přesto trvá na tom, že z Ružomberku odchází.
Dojalo vás, jak se s vámi v domácím utkání s Petržalkou loučili vaši hráči?
„Abych pravdu řekl, v takové míře jsem to nečekal. Myslím, že za výrobou těch triček s básničkou stojí naši maséři. To, co se stalo, svědčí o tom, že chemie mezi hráči a trenérem fungovala. Moc si toho vážím. Když jsem přišel do Ružomberku, tým byl se šesti body úplně na dně a nic nefungovalo. Podařilo se něco nastartovat a nakonec můžeme hrát v posledním kole o postup do Poháru UEFA.“
Jak jste reagoval, když hráči sundali dresy a ukázali tribunám trička s oslavnou básničkou?
„Zůstal jsem jako opařený. Byl jsem v euforii z gólu, který jsme vstřelili, a tu básničku jsem nejdřív nevnímal. Na tom zápase byla i dcera s kamarádem a byli z toho nadšení. Upozorňovala mě: Taťko, podívej na to tričko.“
Víte, co znamená spojení „chodiť po kefu“, kterým celá říkanka končí?
„Ptal jsem se na to. Kefa je slovensky kartáč, takže to přeneseně znamená hrát vlastně o nic. Těch triček bylo udělaných jen kolem pětadvaceti, ale maséři pro mě nechají ještě jedno vyrobit.“
Čím jste si hráče získal?
„Má filozofi e je v Česku známá. Možná by bylo lepší zeptat se kluků, které jsem v minulosti vedl. Já jdu s hráči a chci, aby oni šli se mnou. Důležitý je nejen první, ale i ten třiadvacátý člen kádru. Tým musí být jako rodina. Hráči v Ružomberku věřili tomu, co jsem do nich chtěl jako trenér nacpat. Věci se daly do pohybu, zapracovalo se na psychice, taktice, herním systému. Nejdůležitější článek ve fotbale je vztah trenér-hráči. To fungovalo, přesto v klubu končím. Je to škoda.“
Proč vlastně odcházíte?
„Když je někdo s vaší prací spokojený, tak očekáváte, že vám něco nabídne. Nic takového se nedělo, furt se to odkládalo. Prý se musí vyhrát nějaký další zápas a tak dále. Tušil jsem, jak to dopadne. Když jsem pak chtěl vědět, na čem jsem, bylo mi řečeno, ať dám svoji nabídku sám. Nebyla přijata a žádný protinávrh nepřišel. Takže je tahle mise u konce. Jsem profík, takže svoji práci dokončím.“
Nemůže ještě dojít ke zlomu?
„Z mé strany absolutně ne. Prostě jsme se nedohodli na finančních podmínkách a dál to nechci komentovat. Mrzí mě to, ale ve fotbale se to stává. S vedením jsem neměl žádné rozpory, nerad bych, kdyby se něco takového zdůrazňovalo. Bylo to vydařené angažmá, dostal jsem tady volnou ruku. Jasným cílem byla záchrana a my jsme jej mnohonásobně překročili. Rád bych na této vlně pokračoval někde jinde. Někdy je všechno špatné k něčemu dobré. Bůhví, třeba to tak má být.“
Prý se rozpadne i kádr.
„Nevím, co se bude dít, to není otázka pro mě. Měli jsme nové, neznámé mužstvo. Je jasné, že si hráči svými výkony výrazně zvedli kredit a budou mít nabídky z movitějších klubů. Z fl eku bych dnes tři až čtyři kluky doporučil do české ligy, kde by rozhodně nehráli podřadnou roli. Začali jsme se šesti body a nyní jich máme šestačtyřicet. Myslím, že i fanoušci by si přáli, aby Franz zůstal. Ruku na srdce, kdo by čekal, že skončíme na pátém či čtvrtém místě? Těší mě, že jsme jediný tým ve slovenské lize, který na jaře neprohrál doma. Máme skóre 11:2. Nejsme tedy extra střelci, ale dostali jsme pouhé dva góly.“
Kam směřují vaše další kroky?
„Nechal bych to otevřené. Zatím mám jednu nabídku ze zahraničí. Nepředpokládám, že bych zůstal ve slovenské lize. Ale zároveň to ani nevylučuju.“
