Loni v březnu byl klub v likvidaci, sedmnáct borců během covidové pandemie obdrželo výpovědi. Fotbal v Žilině však neumřel, jen překopal strategii. Vsadilo se na mladé, kteří bleskově vyletěli. Z nouze vykutali na Slovensku zlatý poklad. „Máme hodně zajímavých hráčů,“ líčí sportovní manažer Karol Belaník (54) v rozhovoru pro iSport premium. Jeden z nich, polský stoper Jakub Kiwior (21), na konci srpna přestoupil do italské Spezie za cca 2 miliony eur.
I nejlepší české celky by si na stadionu pod Dubňom s chutí vybraly. Jenže žilinské klenoty nejsou pro každého. Přestupové částky letí každým měsícem nahoru, růst Bičachčjana a spol. jezdí monitorovat skauti mnoha zahraničních klubů. Mladičký soubor trenéra Pavola Staňa přešel v předkolech Konferenční ligy přes tři soupeře, narazil až v play off s Jabloncem. Nové fungování Žiliny popisuje Karol Belaník, sportovní manažer MŠK.
Je pravda, že stávající kádr má vyšší transferovou hodnotu než předchozí se zkušenými a výrazně dražšími borci?
„Je to diskutabilní, těžko se to určuje. Ale samozřejmě, předtím jsme měli i starší hráče, jejichž tržní hodnota už nebyla tak vysoká. Teď hrají mladí kluci, kteří mají potenciál ke zhodnocení do budoucna. V předchozích třech transferových obdobích v době covidové krize jsme neudělali významnější přestup. Mužstvu to prospělo, bylo déle pohromadě. Ale ekonomice to chybělo. Až v létě jsme prodali nejlepšího střelce Kurminowského do dánské ligy (AGF Aarhus) a na hostování pustili Jana Bernáta.“ (belgické Westerlo)
Kde jste vzali ty šikovné cizince?
„Spolupracujeme s jednou akademií v Ghaně. Průběžně tam posíláme naše trenéry, aby ovlivňovali věci, které jsou pro nás důležité a dogmatické. Aby ti hráči k nám přišli už předpřipravení. Některé mladé Afričany máme také v devatenáctce, nastupují i ve druhé lize za béčko. Není to jednoduché, ne vždy se trefíte. Navíc mají složitou mentalitu. Ale vidíte u nich hlad po fotbale, úžasný pohybový, rychlostní a fyzický potenciál. To v tomto regionu těžko najdete a pro náš fotbal jsou tyto vlastnosti nezbytné.“
Kdo je vaším největším klenotem?
„Víte, že nejcennější jsou ofenzivní hráči. Takže Kaprálik, Ďuriš, Rusnák, Bičachčjan, ve středové formaci je Gono. Zajímavá byla stoperská dvojice Kiwior (přestoupil do Spezie), Minárik. Máme i trošku specifický styl. Chceme hrát kombinačně, ofenzivně. V kádru je hodně dravých, rychlých typů. Pokud má někdo zájem o takové hráče, najde je u nás. Už se ukázali i v Evropě, což je hlavní. Máme to postavené na tom, že musíme během sezony někoho prodat, abychom mohli nějakým způsobem fungovat.“
Nejste překvapení, jak rychle se mladíci zapracovali?
„Už na jaře jsme viděli, jak s těžkými zápasy v lize a v přípravném období, v němž jsme volili i konfrontaci se zahraničními týmy, rostou hráči i jejich sebevědomí. Určitě jsme ale nečekali, že výkonnost v evropském poháru může být taková, jakou jsme ukázali ve třech předkolech Konferenční ligy. Nevyšel nám až dvojzápas s Jabloncem.“
Jak je možné, že jste našli tolik talentů?
„Máme jednu z nejlepších akademií na Slovensku. Ty hráče dlouhodobě cílevědomě připravujeme na různé pozice. To, co se stalo loni v březnu (likvidace akciové společnosti), proces urychlilo. Ti hráči končili v dorostu, měli už nějaké zkušenosti z druholigového béčka. Ale vzít je takto hromadně do áčka by bylo hodně komplikované pro každý ligový klub. Také jsme se toho trošku obávali. Ale kluci opravdu ukázali velký potenciál, progres, kvalitní hru. I když zpočátku jim samozřejmě chyběly zkušenosti. Chvíli jsme hráli výborně, pak hůře. Ale to je přirozené.“
Byl ve hře úplný konec vrcholového fotbalu v Žilině?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
