Nerad o tom mluví, zdráhá se. Přesto je vidět, že Ondřej Kúdela (36) v Indonésii zabodoval. Za rok a půl v Persiji Jakarta se stal klíčovou postavou týmu a údajně už nyní je legendou klubu. To dokazuje fakt, že mužstvo vedl i jako kapitán. Dosud téměř nevídaná věc. „Je to pro mě obrovská zkušenost i po životní stránce. Jsem spokojený, ale žádný strom neroste do nebe,“ řekl bývalý obránce pražské Slavie.
V momentě, kdy Ondřej Kúdela dohrál Silvestrovské derby, ochotně přijal žádost deníku Sport a webu iSport.cz, aby promluvil o angažmá v Indonésii a zavzpomínal na Slavii. Zatímco hovořil o novém majiteli klubu Pavlu Tykačovi nebo návratu Jana Bořila, vytvořila se kolem něj dlouhá fronta. Fanoušci „sešívaných“ toužili po podpisu i společné fotce. „Kluci, tak pojďte,“ řekl poté, co odpověděl na poslední otázku. Bylo vidět, že návrat do Česka si užívá.
Za Persiji hrajete rok a půl, už jste se v Jakartě zabydlel?
„Už po roce jsem byl zabydlený. Ze začátku jsem si ale zvykal. Bylo to úplně něco jiného, co se týče mentality a kultury. Šel jsem do neznáma, najednou jsem se ocitl v obrovské zemi, kde jsou spoluhráči úplně jiní.“
Těch změn bylo zřejmě daleko víc…
„Jasně. Časový posun, domácí zápasy hrajeme snad na třech stadionech a počasí je fakt náročné. V Indonésii je asi osmdesáti procentní vlhkost, teplota přes pětatřicet stupňů, takže z toho pohledu to není vůbec jednoduché. Zvykáte si i na jinou kulturu, ale jsem rád, že mám k sobě Honzu Klímu (trenér brankářů Persije). Bydlíme na stejném místě, a kdyby se cokoliv stalo, poradíme si a pomůžeme si.“
Co bylo těžší – přizpůsobit se v osobním, nebo fotbalovém životě?
„Určitě v tom prvním případě. Ale i fotbalově je to jiné. Kluci jsou malí, vrtkaví, jako motorové myšky, které létají všude. Fotbal je v Indonésii hodně populární, když cestujeme na zápas, máme eskortu a jedeme
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
