Zelená je tráva: 35
PRAHA - Na závěr středečního televizního přenosu utkání Chelsea Liverpool, semifinále fotbalové Ligy mistrů, nešlo přeslechnout, jak stadionem Stamford Bridge zní melodie v našich krajích notoricky známá jako "Zelená je tráva". "Blue is The Color", jak zní originální název, spatřila světlo světa v roce 1972. Takže jí letos je půlkulatých 35 let. A hraje se na začátku a konci každého zápasu Chelsea. Zpěvák Daniel Boone a autor hudby měl dobrý nápad a písničku nazpíval společně s hráči Chelsea. Poprvé se v éteru objevila na přelomu února a března 1972 před finále Ligového poháru Chelsea-Stoke (1:2). Měla nečekaný úspěch a dosáhla až na 5. místo oficiální hitparády, v níž se udržela čtyři měsíce. Nakonec se z ní stala neoficiální klubová hymna Chelsea. Do tehdejšího Československa ji importoval František Ringo Čech, napsal český text a se zpěvákem Viktorem Sodomou, svojí skupinou a Orchestrem Karla Vlacha přispěl k tomu, že "Zelená je tráva" je nejslavnější domácí fotbalovou písničkou. Léta zaznívala při každém televizním přenosu. V úterý při odvetě bude na Anfield Road v Liverpoolu určitě znít chorál You´ll Never Walk Alone. Oproti zažitým představám nejde o tradiční lidový popěvek ani třeba hospodskou odrhovačku. Jak uvádí klubový web, písnička poprvé zazněla v roce 1945 na muzikálové scéně na Broadwayi. V témže roce ji Frank Sinatra dostal na 9. místo žebříčku Billboardu a v roce 1968 ji nazpíval třeba Elvis Presley. Mezitím ji ale v Anglii v roce 1963 dostali na první místo hitparády liverpoolští konkurenti Beatles, kapela Gerry Marsden and The Pacemakers. Začala se hrát na Anfield Road a diváci si ji okamžitě oblíbili a její název se stal i klubovým heslem. Neméně populární se skladba stala mezi fanoušky Celtiku Glasgow.
