Na tenhle moment si musel počkat 15 let. Naposledy se ukázal v tehdejších táborských Vodních stavbách jako osmnáctiletý těsně předtím, než si to namířil do ligových Blšan. Teď Jan Šimák znovu přetáhnul dres rodného města přes hlavu.
V přípravě byl slaboučké dva dny a už se ukázal v základní sestavě druholigového Táborska proti třetiligovým Karlovým Varům v přátelském zápase v Blšanech, kde je Šimákův tým na týdenním soustředění.
Po 25 minutách hry na něj šel nadýchaný centr, Šimák měl krásnou příležitost míč nakulit z první ze čtyř metrů do brány, místo toho ho jen elegantně šťouchnul vedle volnému spoluhráči před prázdnou.
„Kdybych měl sílu, fláknu to tam,“ přiznal nedostatky ve fyzické kondici a po prvním poločase ho trenér Luboš Zákostelský stáhnul.
„Během poločasu mě už braly křeče, je to makačka. Ale zlepší se to.“
33letý záložník dva měsíce po sestupu s německou Jenou ze třetí ligy téměř nic nedělal.
„Furt jsem jen čekal, jak to se mnou dopadne. Vyhlížel jsem nějakou konkrétní nabídku a nic nenatrénoval,“ vykládá Šimák, bývalý hráč bundesligových klubů Hannoveru a Leverkusenu.
V Táborsku podepsal půlroční smlouvu, po jejímž vypršení by se rád vrátil do zahraničí. „Chci si ještě něco vydělat, nejsem nejmladší. Nezavrhuji ale ani zůstat v Táborsku,“ vypráví.
Rozhovor s Janem Šimákem čtěte ve čtvrtečním vydání deníku Sport!
» O zájmu APOELU Nikósie, čtvrtfinalisty loňského ročníku Ligy mistrů
» O životě v Táboře
» O odchodu z Jeny
