Očima experta Miroslava Kadlece, vicemistra Evropy 1996: "Tak to v první půli vypadalo, že by Sparta mohla hrát s anglickým gigantem rovnocennou partii."
Očima experta Miroslava Kadlece, vicemistra Evropy 1996: "Tak to v první půli vypadalo, že by Sparta mohla hrát s anglickým gigantem rovnocennou partii. Měla blíž ke gólu, byla možná i lepší. Jenže Arsenal se z role spícího tygra brzo probral. Jednou udeřil a pak si svůj náskok pohlídal a ještě ho korunoval. Jinými slovy, do puntíku splnil to, s čím do Prahy přijel. Naděje Sparty na postup do Ligy mistrů tak jsou mizivé. Neinkasovat, to byl podle mě hlavní taktický záměr obou trenérů. A s tím souviselo i vyčkávání na obou stranách. Pro Spartu byla škoda, že její první vážná akce neskončila gólem, ale pouze střelou do tyče. Nicméně domácí tým působil sympatickým dojmem, nelekl se velkého soupeře a hrál s ním vyrovnaně. Hru nijak neotvíral, držel se bezpečně vzadu, s jistotou. Trošku mě zamrazilo při vynuceném střídání Řepky, přece jen to je hráč, jehož zkušenosti by mohly v tak důležitém zápase chybět. Což se potvrdilo i při inkasovaném gólu, který šel přes střed obrany... Hodně fandů bylo zvědavo, jak se na Letné představí Tomáš Rosický. K jeho škodě se Arsenal cpal dopředu především po pravé straně a Tomáš neměl nalevo míč tolik k dispozici, jak by si přál a jak by jeho herní povaze slušelo. Tomáše ale mohl zahřát potlesk při střídání. Sparta, bohužel pro ni, nevydržela v nasazeném trendu a tempu po změně stran. Vyklidila střed pole, došly jí fyzické síly a na Arsenal už nestačila. Výsledkem nebyl jen jeden gól, ale i územní převaha hostů, při níž už celkem v poklidu zápas dohráli. A druhý gól v nastavení jen korunoval jejich dílo."
