V listopadu mu bude osmdesát. Už pár let netrénuje, přesto by ho viceprezident „staré dámy“ Pavel Nedvěd okamžitě bral do Juventusu. „A kdo jinej? To je jasný,“ reagoval suše Karel Brückner (79). „Přesvědčil jsem se, že bych se ještě chytnul,“ usmál se legendární kouč, jenž při benefici v Olomouci přivedl svůj reprezentační výběr k triumfu nad osobnostmi Sigmy 9:2.
Tohle je jeho tým. Hráči, se kterými válcoval Evropu. Jeho miláčci, na které se dovedl v kabině pěkně rozčílit a vrhal po nich fixy. V neděli je měl na zaplněném Andrově stadionu opět hezky před sebou a ověřil si, že to byla opravdu výjimečná generace. „Chceš odvetu? Ještě mám lepší esa v záloze, Galáska, Rosického,“ hecoval kouče domácí Sigmy Petra „Johna“ Uličného. „2:9 jsem v životě neprohrál,“ kroutil se jeho kamarád a bývalý kolega.
Jak jste si užil zápas a ovace publika?
„Já tohle užívání si nemám rád. To je hloupá fráze. Já si nejezdím něco užít, ale chci vyhrát. I teď jsem chtěl vyhrát. Chtěl jsem, ať jim dáme patnáct gólů. Vůbec jsem ho nešetřil (mrkne na vedle sedícího Uličného). Ve 30. minutě za mnou přišel, ať vystřídám Kollera a dám tam někoho slabšího. Já na to, že nemám slabší hráče. Pak jsem taky šel na jejich lávku a říkám mu (Uličnému): „Podívej se, já vím, že jste byli večer ve studentském klubu a nedodrželi jste životosprávu. My jsme dělali celý večer taktickou přípravu. Tři hodiny. Měli jsme ty flipcharty, všechno. K tomu kofolu, střídmé jídlo. (Nakloní se k Uličnému) Až mi bude osmdesát, pozvi si nás. A příště si hráče líp připrav.“
Takže jste vše zvládl s nadhledem? I pohled na obří transparent svaší podobiznou?
„Byl jsem na to připravený. Předtím mě to několikrát zaskočilo, nebyl jsem na tyhle dramata nachystaný. Vzal jsem si lexaurin, celé tablo. Měl jsem nějaké drobné problémy, ale pak jsem se držel. Zvládl jsem to.“ (Uličný: Nevěřím, měl slzy v očích.)
Jak to tedy bylo?
„Víte, já jsem v tomto máčka. Jsem labilnější, nemám rád takové situace. První máj, MDŽ, demonstrace, oslavy. Slavím jen kulatá výročí. Takže padesát a sto let. Jinak se oslavám vyhýbám.“
Pavel Nedvěd by vás vzal do Juventusu. Co vy na to?
„Juventus byl jednou na padesát procent, to vím. Já jsem tam chtěl a oni mě ne. (úsměv) Teď mají dobrého trenéra. A pozor, hlavně Inter Milán. (Antonio Conte) Díval jsem se na italskou ligu.“
Prý jste býval v kabině velký bouřlivák a vrhal po hráčích, co jste měl po ruce. Je to pravda?
„Někdy byly hodně bouřlivé přestávky. Jednou nebo dvakrát jsem to neměl pod kontrolou. Házel jsem fixy, kterými jsem maloval na tabuli. Tuček (tiskový mluvčí) mi nestačil donášet další.“
Viděl jste bývalé svěřence rád?
„To je nádhera. Nedvěd, Poborský, Koller… Takové hráče nemusíte koučovat, ti hrají sami. Tam nemůžete udělat chybu. Ani nevím, jestli za tento zápas dostanu prémie… Mám, nebo měl jsem, dvanáct svých es. U nároďáku byl trenér, který tři roky zkoušel. Já nezkouším. Jen ve své hlavě, na tréninku. Ale zápas se musí odehrát. Musíte se od něčeho odrazit. I v Olomouci jsem měl těch dvanáct. Zbytek si dodělával Uličný a byl z toho špatnej.“
Co říkáte na sobotní porážku české reprezentace v Kosovu? Není to ostuda?
„Neřekl bych ostuda. Nechci kritizovat. Jenže nestačí být silově a takticky připravený, kompaktní. Je potřeba i nějaký nadstandard. Taková ta podstata fotbalu, kreativita. Abychom soupeře přehráli fotbalovostí, jako se to dařilo nám. Některé akce nebyly fotbalové, to už bylo umění. Pořád věřím, že současné mužstvo musí na postup dosáhnout. Ale je tam to ALE.“
Jak se cítíte na prahu osmdesátky?
„Kolikrát jdu z pokoje do kuchyně a nevím, pro co. Musím si napsat: Jdeš do ledničky pro pivo… Ale narozeniny mám až v listopadu, takže jsem hráčům v šatně vynadal, když mi přáli. Představte si, že by to udělali Bohdalové. Jednou v televizním rozhovoru řekli, jaký je ročník a ona na to, že je narozená až v prosinci. Pamatujete si, jak se ohradila? Člověk zmoudří až někdy po šedesátce. Fotbalový trenér ještě později. To jsem poznal sám na sobě. Ještě někdy v pětašedesáti jsem byl dětinský.“
Líbí se vám současná Slavia?
„Je kompaktní, silná, dobře postavená, hlava, pata. Na rozdíl od…(odmlčí se) Nebudu žalovat.“
