Legendární kouč, filozof i fotbalový „Plzák“. TOP hlášky jubilanta Škorpila
Hradecký patriot, který zažil největší úspěchy – s Libercem. Legendární trenér, mistr ligy 2001/02, pod jehož křídly vylétl výřečný kolega Josef Csaplár. A také sám nezdolný a originální hláškař, který uměl otupit tlak svých šéfů v čele s nesmlouvavým bossem Ludvíkem Karlem. Tím vším je Ladislav Škorpil, který o víkendu oslavil už pětasedmdesáté narozeniny. Do důchodu se však rozhodně nechystá, stále zasedá v hradeckém zastupitelstvu a vypomáhá v místním klubu s hledáním talentů. Server iSport.cz přináší výběr jeho nezapomenutelných výroků a gratuluje!
„Největší smůlu má trenér, který má hráče, kteří mají smůlu. A ještě větší smůlu má majitel, který si takového trenéra přivede.“
Stará pravda, která se líbí hlavně klubovým šéfům a hráčům, přece jen nelhala. Za všechno může trenér!
„Mým životním snem je zemřít v devadesáti letech při pohlavním styku.“
Alois Fábera z filmového trháku Pupendo by jistě poznamenal: „Souhlasím a podepisuji v plném rozsahu.“ A my taky!
„Byl jsem lákán na to, že budu Ferguson. Oponoval jsem, že ten byl u mužstva, které vyhrávalo, a když zjistil, že vyhrávat nebude, tak se na to vysral.“
Před pěti lety to v Hradci na Ladislava Škorpila zkoušeli všelijak, ale na lavičku si jim nesedl. Kampak s takhle průhlednou taktikou na trenérského doyena!
„Jestliže dáme dohromady mužstvo, které bude složené z cizinců, tak proč by tam neměl být zahraniční trenér? Tam žádná česká mentalita není. Tam je akorát mentalita českých náhradníků, kteří budou říkat, ať jdou všichni s tímhle projektem do prdele, protože jim bere práci. Spíš jde o to, jaký je to trenér. Je lepší mít dobrýho zahraničního trenéra, nebo blbýho českýho? A ještě horší verze je blbý zahraniční trenér.“
Vyčerpávající příspěvek na téma Česká mentalita. Není co dodat.
„Teď už jedeme podle Plzáka. Aby v tom byl pořádek, mají být stanoveny dny. Nejprve v úterý a v pátek, pak v úterý, pak první úterý v měsíci, až jsem se – za minulého režimu – dostal k úterý při spartakiádě.“
Jak je vidět, nejen ve fotbale, ale i v osobním životě se hodí jasná, přehledná a neměnná termínovka.
„Na přestupové dění platí nápis z kostela v Dobrušce. Tam jsou sluneční hodiny a na nich je napsané: Bděte a modlete se, neb nevíte dne ani hodiny!“
Jak se do fotbalových hlášek dostane i Dobruška aneb v dramatickém životě trenéra opravdu není nouze o překvapení. To se při přestupech někdy nestačíte ani… pomodlit.
„Všechno se má dělat pořádně. Když koučuju, tak koučuju. Když souložím, tak souložím.“
Zkušený a moudrý trenér byl vyhlášený perfekcionista. Ověřovat to u blízkých, ale nejmenovaných zdrojů to nebudeme, ale rozhodně platí: Tak je to správné, tak to má být!
„Já mám strach jen z toho, co mi řekne žena, když nepřijdu některý den domů. Strašně se bojím! A celý život.“
Těžcí soupeři z Anglie či Itálie nemohli bývalého kouče jedenadvacítky na mistrovství Evropy v roce 2007 vystrašit ani náhodou.
„Nebylo mým cílem umřít na stres. Ale zase na druhou stranu toho stresu, když se vyhrává, tolik není. To ale přicházejí úrazy z opilosti.“
Ještě jedno, škyt, jauvajs!
„Jak vyplývá z třiceti šesti let mého působení, tak vůbec nejsem promiskuitní.“
Byť hlášek se sexuálním podtextem měl Ladislav Škorpil přehršle, angažmá jen ve čtyřech klubech dokládá, že je to v jádru ctnostný muž a mravní autorita!
„Co budu dělat, až skončím v Liberci? Trénovat Klapzubovu jedenáctku.“
Na to první už došlo, na to druhé bohužel stále ne. Panenko skákavá driblující, čekáme!
„Znám to: když vyhraje Liberec, budu za idiota v Hradci. Když vyhraje Hradec, budu za idiota v Liberci. A když to bude remíza, budu za idiota tam i tam.“
Když děláte kouče Liberce a zároveň zastupitele v Hradci Králové, dobře to prostě dopadnout nemůže.
„Nejvíc jsem se vyučil, když jsem ve dvaceti letech dělal v Tesle mistra padesáti ženským. To je škola života.“
Ženský kolektiv Tesly se připojuje a přidává gratulaci!
„Sral mě už jako dorostenec tím, že kopal do mých dorostenců za zády rozhodčího... Jinak jsem s ním kamarád.“
Kamarádské vztahy s Petrem Radou nezkalí ani nějaký ten pos…, ehm, horší zážitek z minulosti.
„Veškeré úspěchy jsou převážně jeho úspěchy. A moje úspěchy jsou to, že jsem mu umožnil jeho úspěchy, čímž se staly našimi úspěchy a v důsledku libereckými úspěchy.“
Debaty o tom, jaký podíl měli na tuzemském i mezinárodním tažení Liberce Ladislav Škorpil a Josef Csaplár, byly pregnantně vysvětleny. Kolegovi Csaplárovi se aktuálně nešlo do lesa dovolat.
„Únavu připodobňuji k sexuálnímu styku. Kdo ho měl v sobotu, je nadrženější než ten, kdo ho měl v pondělí. Nějaká výhoda to pro Teplice byla.“
Tehdejší liberecký kouč vysvětlil, proč se Teplicím v poháru hodily dva dny odpočinku navíc. Pravda zjevně neleží jen na hřišti...
„Já jsem každý rok říkal, že můj cíl je získat za sezonu devadesát bodů. Jenže hráči mi to vždycky dojebali už ve druhém kole.“
I na lavičce Liberce byl Ladislav Škorpil maximalista, ale hráči mu to kazili. Nejdéle vydrželi do kola číslo čtyři.
„Česky uměl dvě věci: říct si o peníze a Bolí, bolí, když během zápasu přiběhl k lavičce. Já mu na to říkal: Nebolí, nebolí, mazej zpátky!“
Liberecký kouč našel s argentinským útočníkem Lazzarem Liunim společnou řeč – a byla to čeština!
„Jak by byli nejmenovaní funkcionáři svým klubům užiteční, kdyby byli nemocní.“
Ke smůle českých trenérů se kluboví bafuňáři vesměs těšili pevnému zdraví. Nezdolal je ani koronavirus.
„S věkem se člověk mění a zkušenosti říkají, že výchovný proces Frištenského se nevyučuje, zatímco Komenského ano.“
Když šlo s hráči do tuhého, došlo někdy i na facky. Ale léta běží, vážení…
