Paska o Barošovi: Měli jsme nakročeno do Realu. Ale dosáhli jsme maxima | iSport.cz
Štěpán Filípek
6. září 2020 • 13:39

Paska o Barošovi: Měli jsme nakročeno do Realu. Ale dosáhli jsme maxima

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Kotal: Třetí gól byl uklidňující, jinak to byla válka. Hložek střídal kvůli kotníku
Příbram - Sparta: První gól po návratu! Krejčí zužitkoval Karlssonův výborný centr, 1:2
VŠECHNA VIDEA ZDE

V luxusní kanceláři ve vile na Ořechovce mu visí výmluvná fotografie: nejlepší reprezentační střelec Jan Koller jako kolos drží Tomáše Rosického – a Milana Baroše. Hráčský agent Pavel Paska stál u všech jeho přestupů, které odstartovaly v Baníku a tam se také uzavřely. Na svého pětihvězdičkového klienta nedá dopustit, byť přiznává, že mu někdy bylo potřeba „přistřihnout křídla“. Hlavně však nezaměnitelným způsobem vypráví o tom, jak se zrodil kanonýrův přestup do Liverpoolu i o zájmu Josého Mourinha, Realu Madrid, ale i pražských „S“. „Vyhrál Champions League. To si musí každý uvědomit, kam až se ten kluk z Vigantic dostal. Víc udělat nešlo.“



Když vzpomínáte na to, jak jste se poprvé jel podívat na Tomáše Rosického, přesně si vybavíte, jak vypadal, jaké bylo počasí… Jak to bylo s Milanem Barošem?
„Organizoval jsem tréninkový kemp Baníku v Portugalsku. Samozřejmě jsem se tam jel na pár dní podívat a byl jsem i na trénincích Vernera Ličky. Tak se dívám, sleduju nácvik vedení balonu a střelby a vidím černou hlavu, nějakou takovou hadimršku, jak si vede míč – a bum! A znovu, znovu… Blesklo mi hlavou, že je nějaký mladý, a už jsem celý trénink sledoval jen jeho. A pak jsem se na něho ptal. Řekli my: Jó, to je náš dorostenec, Milan Baroš, vzali jsme ho s sebou. To byl náš první kontakt.“

Bylo vám od první chvíle jasné, že s Milanem Barošem prostě musíte spolupracovat, jako třeba právě s Tomášem Rosickým?
„Z hlediska výkonnosti to bylo zřejmé okamžitě. Věděl jsem: To je big point! Okamžitě jsem si ho zařadil do své top skupiny, ve které mám komplexní hráče, samozřejmě na různých pozicích. Když jsem Tomáše Rosického nebo Patrika Bergera viděl, bylo hned jasné: To je nadstandard, ti jsou někde jinde. A stejné to bylo s Milanem Barošem.“

Sport Speciál - magazín o kariéře Milana Baroše objednávejte na iKiosek.cz ZDE>>>

Čím se na první pohled lišil od ostatních?
„Zaujala mě jeho rychlost, dravost a taková zdravá fotbalová drzost – na jeho věk. Nebylo mu ještě sedmnáct, ale byl drzý jak třicetiletý mazák. Provázelo ho to pak celou kariéru, která ale byla podmíněna jeho fyzickým fondem. Tahle drzost na hřišti v současnosti mnoha mladým hráčům chybí.“

Sám o sobě při loučení s kariérou řekl, že na hřišti byl rapl. Sedí to?
„Rapl ne. To je slovo, které já nepoužívám. Milan byl fotbalově drzý, ale v kabině strašně hodný. I když byl mladý, každému chtěl pomoct, povzbuzoval mužstvo. Už na začátku to měl v sobě. I starší spoluhráči to přečetli a nechali mu prostor. Navíc všichni v šatně věděli, že jsem tam já a majitel Baníku Lojza Hadamczik. Věděli, jakým směrem to jde, a přidali se. Milan na to měl sportovně a byl vůdčí typ, proto taky byl v Baníku kapitán. V nároďáku ne, ale i tam patřil k lídrům. A těch potřebujete k úspěchu víc, ne jen jednoho. V reprezentaci se sešla partička Rosa, pak Milan, Ujfi (Tomáš Ujflauši). I když ti dva pohromadě… Musel jsem si je, hochy, pohlídat.“ (směje se)

Milan Baroš v závěru utkání na střídačce Vigantic
Milan Baroš v závěru utkání na střídačce Vigantic

Bylo to v Baníku tak, jak to líčí tehdejší klubový majitel Alois Hadamczik? Tedy že dal trenéru Verneru Ličkovi příkaz, aby Baroš hrál pravidelně, a že byl Lička nejdříve proti?
„Bylo to trošku jinak. (usmívá se) Lojza je dobrý kluk. Znal jako hokejový trenér kabinu, tím to bylo lehčí. A byl strašně spořivý. Strašně. A teď se stal majitelem Baníku. Všechno z jeho strany fungovalo, všechno dodržel, ale taky byl svůj. A to říkám i ve vztahu k Milanovi. Nebylo to tak, že by vstoupil do trenérovy kompetence, ale jako velmi dobrý obchodník a manažer okamžitě vycítil, že Baroš je – jak sám řekl – jeho zlaté vejce. Já jsem dával na první místo sportovní aspekt. Pak přišel úkol zpeněžit ho, a co nejvíc. Když jsem tenhle signál dostal, řekl jsem: O. K., podívám se na to. Samozřejmě mé a Lojzovy představy, to byl rozdíl, cenově byl někde v oblacích. Promluvil jsem s šéfy Dortmundu, kteří měli Milana vypozorovaného z reprezentace. Přijela delegace, dva nejvyšší kluboví šéfové, na zápas v Blšanech. Ježíš… Když jsme tam jeli lesy, koukali, co se děje. Já na to: Nic se neděje, je tam super VIP, mají tam přírodní produkty.“

To musela být zajímavá mise…
„Přijeli jsme, kluci z Dortmundu viděli – při všem respektu – Blšany, koukli na sestavu a… Baroš na lavičce, hraje osmatřicetiletý Samec. Podívají se na mě, já povídám: Znáte trenéry. Myslel jsem si: Přijde druhý poločas, Milan bude hrát, to stačí. Vezmu v desáté minutě telefon a říkám: Lojzo, ty si snad ze mě děláš srandu? Ty po mně chceš,abych všechno zorganizoval, s nasazením života přijedeme do Blšan (směje se), a Milan nehraje?! Potom si sedli s Vernerem Ličkou a všechno řešili. Ale z mého pohledu to nebyl žádný příkaz, protože Milan měl výkonnost. Trenér to musel vidět. I když musím říct, že Lojza byl silný majitel, klub fungoval, prodali jsme Jankulovského do Neapole…“

Když se ozvala pražská Sparta, měla nějakou naději na úspěch? A vážně bylo ve hře 50 milionů korun?
„To byla Lojzova hra. Pro mě a pro Milana, i když jsem v té době se Spartou silně spolupracoval,

Přečtěte si pokračování článku s předplatným Premium
Získejte neomezený přístup již od 49 Kč měsíčně

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud