Spor o Maradonu: Mozart byl taky spratek. Nevážil si svého talentu
Fotbalový génius, ale i přítel mafie či feťák. Diego Maradona měl na fotbalovém hřišti i mimo něj dvě tváře - a povětšinou právě ta druhá ho u některých fanoušků i expertů diskvalifikuje z pozice nejlepšího fotbalisty historie. Jak to vidí fotbaloví redaktoři deníku Sport? Ti odpovídali na otázku, jestli byl Božský Diego tím největším hráčem historie.
Lukáš Tomek - ANO
Spratek, stejně jako Mozart
Když jsem ve svých 10 letech propadl fotbalu, slyšel jsem od táty, že největším fotbalistou všech dob je Pelé. Tak to prostě bylo dané a rodičům se v tomto věku neodmlouvá. V pubertě jsem se zamiloval do anglického fotbalu. Nejdřív to byl Keegan, pak Lineker. V roce 1986 jsem na mistrovství světa fandil Anglii a nenáviděl Maradonu za tu podlost, kterou jí udělal. Lhář, podvodník, ubožák. To pro mě byl. Později mě ale marné čekání na anglický triumf vrátilo od emocí do reality. A kdybych dnes měl navolit TOP 5 historie fotbalu, seřadil bych ji takto: 5. místo: Franz Beckenbauer (i obránce je součást fotbalu a tenhle byl nejlepší). 4. místo: Johan Cruyff (totální fotbal je totální fotbal). 3. místo: Zinedine Zidane (pro mě nejlepší hráč nové éry). 2. místo: Pelé (protože to říkal táta). 1. místo: Maradona (protože jsem nikdy neviděl hráče, který s míčem dokázal, co on. A Mozart byl taky pěkný spratek...
Ondřej Škvor - NE
Tím největším by neměl být podvodník a feťák
Maradona byl umělec. Génius srovnatelný s Picassem, Einsteinem, Mozartem. Ale nebyl sám svého druhu. Jako existovali rovněž Van Gogh, Newton nebo Dvořák, i vedle Maradony v čase stojí další. Samosebou hlavně Pelé. Odpověď na otázku, kdo byl NEJ, fakticky neexistuje. Každý z nás má svou. V té mé Maradona na prvním místě není. S Neapolí udělal zázraky a mistrovství světa v Mexiku bylo jeho životním dílem, to ano. Ten jeho driblink… Jenže Pelé to uměl s míčem stejně, jen doplácí na to, že o jeho kouscích není dochovaných tolik důkazů. Ale hoďte si to na YouTube a možná budete překvapeni. Stejně jako desítky protihráčů, kolem nichž tam s lehkostí prochází. Pelé drží i další dva trumfy. Poměr 1284:312 na góly. Stálá výkonnost během kariéry. Navíc a nikoli jako poslední: tím největším by neměl být podvodník, feťák, spřaženec mafie a tyrana Fidela. PS: A výš než Pelé je asi Messi.
Štěpán Filípek - NE
Ďábelskou ruku mu neodpustím
Když se fotbalový svět změnil v jedno hluboké slzavé údolí, z něhož znělo AD1OS!, přišlo mi to nepietní. Druhý den už jsem však na Twitter pověsil anketu: Maradona, nebo Pelé? A kvitoval jsem, že Brazilec vyhrál: dostal 55,3 % hlasů. Ale jistě že jsem Maradonu s úžasem sledoval a pronikal s ním do tajů fotbalu, byl to bezpochyby génius. MS v Mexiku 1986 pro mě má dodnes zvláštní kouzlo. Jenže od té doby Maradonovi stejně jako anglický brankář Peter Shilton neodpustím jeho ruku – ne boží, ale ďábelskou. Diego je nejen personifikací fotbalového umu, nýbrž i ochoty bezskrupulózně udělat pro triumf všechno. Tenkrát v Mexiku to nebylo poprvé ani naposledy. To ho v mých očích sráží. Stejně jako určitá šaškovitost, svérázné projevy „božské“ nadřazenosti. Pelé, ač ne bez chyb, je proti němu noblesa sama. I on na hřišti předváděl úžasné kousky, hvězdou MS byl už v sedmnácti, třikrát šampionát vyhrál. Víc pro mě zosobňuje fotbal takový, jaký by měl být.
Jakub Konečný - NE
Nejvíc se Pelému přiblíži
Pelého jsem bohužel hrát neviděl, ale jako kluk jsem toho o něm hodně přečetl. Zejména kultovní publikace Fritze Hacka s názvem Černá perla (Pelé a brazilská kopaná) na mě udělala obrovský dojem – stejně jako kariéra brazilské legendy a tři tituly mistra světa, které pro svou zemi získal. Proto si ho dovolím s čistým svědomím řadit výš než Diega Maradonu, který se ovšem Pelému svým fotbalovým talentem asi nejvíc přiblížil. Byl to klasický rozdílový hráč, jak by se dnes řeklo. Průměrnou Argentinu téměř sám dovedl k triumfu na světovém šampionátu 1986 v Mexiku i do finále v Itálii o čtyři roky později. A stejně významný vliv měl i na Neapol, která se před jeho příchodem plácala v (pod)průměru Serie A. Klub z chudého a vysmívaného jihu země vytáhl na čelo soutěže a učinil jej konkurenceschopným bohatým značkám ze severu. Jediné dva tituly plus triumf v Poháru UEFA získala Neapol v Maradonově éře, to mluví za vše.
Adam Nenadál - ANO
Vinnetou, kapitán Nemo a Beatles dohromady
Ve zrychlené době internetu, kdy je okamžitě na dosah takřka vše, je jen těžké si představit, jak mocný dojem vyvolal v klukovi z tehdejšího Československa podsaditý Argentinec s hřívou havraních vlasů, který si na MS 1986 v Mexiku vodil bezradné obránce s troufalostí nefalšovaného génia. Maradona se stal pro mou generaci mýtem: byl to Vinnetou, kapitán Nemo a Beatles dohromady. Nemohli jsme si donekonečna opakovat jeho akce z památného šampionátu – musely zůstat vyryté v paměti, kde jejich velkolepost posilovala dětská imaginace před každým dalším soubojem na zaprášeném plácku za domem. V historii fotbalu asi byli lepší hráči (Pelé? Messi? Ronaldo?), kteří získali víc trofejí, ale žádný nezaujal tak mimořádným, i když tragickým příběhem. Faustovsky zabarvený Diegův osud překračuje hranice sportu: proto pro mě navždy zůstane tím největším právě on. A ruka Anglii? V pořádku. Byla opravdu „boží“.
Pavel Hartman - NE
Génius, hřešící na svůj talent
Nemůže být nejlepší hráč v historii fotbalu, protože podle mě neměl v sobě všechno, co by měla mít světová fotbalová jednička. Diego Maradona byl bezpochyby na trávníku génius. Driblink s míčem přilepeným k levačce, klamání tělem, přesné a překvapivé střely, herní fantazie, to všechno byly jeho nadpozemské zbraně. Ve své éře byl prakticky neubránitelný. Na hřišti ještě nebylo tak těsno jako dnes, takže když se rozběhl s balonem vpřed, šel zastavit jedině faulem. Někdy se k tomu obránci ani nedostali, jako třeba při impozantním Maradonově sólu v utkání s Anglií na mistrovství světa 1986. Jenže status opravdového krále si zaslouží jedině osobnost, která nehřeší na svůj mimořádný talent, ale váží si ho. To znamená, že ho rozvíjí – náročným tréninkem, správnou životosprávou, sebevzděláváním a férovým jednáním. Maradona během hráčské kariéry flámoval, bral kokain, spolupracoval s mafií a podváděl. Messiho, Pelého i Cristiana Ronalda řadím výš.
