Nová iniciativa: S Řepkou ne! Mulač chce být místopředsedou místo Berbra | iSport.cz
Štěpán Filípek
2. prosince 2020 • 16:38

Nová iniciativa: S Řepkou ne! Mulač chce být místopředsedou místo Berbra

Vstoupit do diskuse
6
TOP VIDEA
Příbram - Plzeň: Pilíkova táhlá rána prosvištěla těsně vedle
Pardubice - České Budějovice: Alvir tváří v tvář Boháčovi navýšil vedení hostů, 0:2
VŠECHNA VIDEA ZDE

Vedle Fotbalové evoluce se k očistě českého fotbalu hlásí další iniciativa: Nový fotbal – Nové tváře. A její lídr Martin Mulač také jako první oznámil, že se hodlá ucházet o vrcholnou pozici – funkci místopředsedy fotbalové asociace. „Mám o ni zájem, s přesahem směrem k mládeži,“ říká. Od skupiny, v níž figuruje i bývalý generální sekretář fotbalové asociace Rudolf Řepka, se při tom distancuje. „Ztrácí pro nás věrohodnost, jsou spojeni s odkazem minulosti,“ tvrdí rázně.



Do povědomí se dosud Mulač dostal nejvíc coby spoluzakladatel a šéf celosvětového programu pro analýzu a zlepšení dovedností mladých hráčů ProFútbolAnalytics. Teď se však rozhodl svůj záběr rozšířit. Stejně jako Fotbalová evoluce se se svými lidmi zaměřuje na okresy a kraje, kam vyráží na setkání. A kde se také logicky budou potkávat. „Záleží na lidech, ke komu se přikloní. Zda k nám, či k těm, kteří chtějí pokračovat v modelu prospěchářství,“ tvrdí Mulač.

Proč jste se rozhodl, že se budete ucházet o funkci místopředsedy FAČR?
„Když člověk něco chce, nemůže pak říct, že do toho nepůjde. A pokud cítíme důvěru od lidí, kteří stejně jako my chtějí změny ve fotbale, nechceme je nechat napospas. A to se týká i mě osobně. Máme zkušenosti a odbornost, které můžeme předat dál. Zaměřujeme se na mládež, a pokud pro to získám podporu členské základny, rád bych se jako místopředseda zaměřil na Grassroots (fotbal na neprofesionální úrovni) až po mládežnické reprezentace.“

Neberete si moc velké sousto? Upřímně, vypadá to na první dobrou jako donkichotská snaha...
„Možná to tak někdo bere, na druhé straně se toho nebojím, stejně jako ostatní lidé z naší iniciativy. Věřím, že mám díky svým zkušenostem z domova i ciziny českému fotbalu co dát, v oblasti mládeže působíme dlouhodobě. A cítíme podporu. Taky slyšíme: Když jste tak chytří, tak to pojďte dělat. Tak ano, my do toho jdeme, nebojíme se. A nechceme to dělat jen proto, abychom někomu dokázali, že to umíme.“

Náplň funkce místopředsedy je však mnohem širší. Opravdu jste přesvědčen, že byste na ni stačil?
„Funkce místopředsedy samozřejmě nemůže zahrnovat jen mládež, nicméně věřím tomu, že když se vytvoří správný tým s odpovídajícím rozdělením úloh, dá se všechno dobře zvládnout.“

Chcete být místopředsedou „přes mládež“, a přitom vedete komerční projekt s ní spjatý. To je střet zájmů, nemyslíte?
„Já to tak necítím. Máme zkušenosti založené na komerční bázi, ale my to naopak cítíme jako gesto, že můžeme pomoct. Náš program jsme připraveni nabídnout v Česku pro vybrané kluby Grassroots v demo verzi zcela zdarma, právě proto, abychom se nedostali do střetu zájmů a kluby se přesvědčily o přínosu programu. Následně bude vše transparentní a sportovní rada vybere ten nejlepší, nejefektivnější a nejekonomičtější model. Máme tu sto padesát tisíc mládežníků, kteří se díky našemu programu mohou posunout. Bylo by pro nás oceněním, kdybychom naše zkušenosti mohli předat.“

Se kterým kandidátem na předsedu byste do voleb hodlal jít?
„Máme představu. Ale zatím nebudeme nikoho zmiňovat, probíhají jednání, vytváříme si tým lidí, kteří chtějí fotbal dělat s námi. Musí být provázaný, jít za společným cílem. Věříme, že nakonec se složí tak profesionálně, že bude zastřešena každá oblast fotbalu. Někdo řekne: Předsedou by měl být fotbalista. Pro nás je ale nejdůležitější, aby ve vedení byli lidé, kteří mají odbornost, jazykovou vybavenost, profesionalitu a samozřejmě důvěru. Být nadšencem nestačí, dívat se na fotbal nebo ho hrát není kvalifikace.“

Proč jste vůbec založili vlastní iniciativu a nespojili se třeba se skupinou Fotbalová evoluce? Nutně se musíte v některých ohledech překrývat.
„Impulzem pro nás bylo, že jsme v českém fotbale viděli chuť po změně. Nicméně na hodnotách lidí, o kterých mluvíte, se stejně jako na některých dalších věcech neshodneme. Nezbylo nám proto nic jiného než se do toho pustit samostatně. Takže spojovat ano, ale něco nejsme schopni opomenout. A věříme, že nejsme jediní.“ 

Co tím myslíte konkrétně?
„Nechci o nich mluvit, ale pokud se na to ptáte: jsou pro nás subjektem, který ztrácí věrohodnost. Už jen sestavou lidí, se kterými se táhnou některé temné věci z minulosti. Nemají žádnou sebereflexi. Seděli tam, měli možnost změny i na úrovni mládeže či ženského fotbalu, a najednou se ozvou. Jestliže se má něco změnit, musíme cítit, že to myslí vážně, a ne kosmeticky. Nemohou přece obhajovat věci minulé. Když se zpětně podíváme na vystoupení lídra této skupiny Rudolfa Řepky v roce 2017, kdy proběhla v Ďolíčku veřejná diskuse o stavu fotbalu, a on řekne, že média Romana Berbra démonizují, tak to asi není dobře. Pro nás je to čitelné, stejně jako když pan Řepka v pořadu Máte slovo prohlásil, že Míra (Pelta) byl ´profotbalový´ a že to vlastně všechno myslel dobře. To nemá se slušností a sebereflexí nic společného.“

Rudolf Řepka nicméně tvrdí, že ho zajímá pouze funkce na okrese. Alespoň zatím.
„Říkat Já nechci nahoru a podobně, to již ukazuje určitou slabost. Jestli chci pomoci a něco změnit, musím odshora, a ne odspodu. Možná si je vědom své temné minulosti, a proto chce na okres, to není žádné ospravedlnění. Kdyby neměl problém, kandidoval by, myslím, na předsedu. Z našeho pohledu lidé, kteří takhle vystupují teď a mluví o změně, typologicky nemůžou být ani na okrese. Pro akademii FAČR se postaví v Teplicích umělá tráva. A pan Řepka podle policie napsal Miroslavu Peltovi, že jestli nezařídí desetimilionovou dotaci v programu Zelený trávník, tak je – s nadsázkou – mrtvý (Řepka byl spojován s žádostí o dotaci na výměnu umělého trávníku Sportovního areálu Junior Teplice). V každém případě tam tréninků akademie údajně moc neproběhlo.  Kousek vedle v Srbicích je přitom další umělka, která je využívána, a ta hned vedle školy také. Fotbal se opravdu dělá odspodu, a jestli by to mělo být tak, jako za těchto lidí, není to systémové. Budou všechno šít stejně na míru jako s Mírou. Bude to prospěchářská verze změn. Pro nás je to smutné i čitelné. Objíždíme okresy i kraje a lidé tam jsou z toho zděšení. Doopravdy. Zajímavé při tom je, že teď všichni mlčí. Ale tím se k tomu odkazu z minulosti hlásí také.“

Co byste tedy přesně očekával?
„Pokud bych byl ve skupině lidí, z níž by někdo takhle vystoupil, a nesouhlasil bych s ním, co uděláte? Veřejně se projevíte a řeknete: Ne! Nebo vyvoláte diskusi. To se ale neděje. My to čteme takhle: Když se nikdo nevyjadřuje, tak souhlasí. Jinou věcí je, že pro změnu jsme určitě všichni, ale u nich nevidíme žádný program. Všichni chceme vyčistit fotbal od korupce, ale to je málo. My chceme pracovat jinak, my program máme. Stojí na čtyřech pilířích. Prvním je nutná obměna osob, které se hlásí k minulosti a nemají sebereflexi ani na okresech a krajích. Druhým mládež, a to nejen elitní, ale i 3600 amatérských klubů. Třetím vzdělávání trenérů. Čtvrtým nezávislý audit hospodaření a investic včetně efektivity vynaložených prostředků. Mládež je pro nás nejdůležitější.“

To je vidět. Proč na ni vůbec kladete takový důraz?
„Věnujeme se jí dlouhodobě. A vidíme propad. Sport a fotbal v něm je celonárodně podfinancovaný. Když český hráč přestoupí do zahraničí, říká: Tady se trénuje lépe, jinak. Český fotbal zaostává ve výchově mládeže za tím západním. A možná i za některými východními… Mám čtyřletého syna a říkám si: Kam ho mám dát hrát? Nejde jen o to, zda je vaše dítě talentované. Máme spoustu skvělých fotbalistů, ale jak se jimi stali? Většinou za tím stáli rodiče. Nebo jde o přírodní úkaz – jako Adam Hložek. Není to vždycky koncepčním výchovou, systémem. A to je obrovská škoda. Chceme vzdělané kvalitní trenéry, kteří tím žijí, ne jen ty s licencí C, kterou si udělají za pár víkendů. Chceme se snažit získávat mladé lidi s pedagogickým vzděláním, tělocvikáře. Pak se z toho během pěti sedmi let vygeneruje v Česku skvělý profi fotbal. A skvělá profi reprezentace. Lidé nahoře potom pochopí, že velkou částí úspěchu je mít zdravou a potenciálně dobře vychovanou mládež. Nejen pro fotbal. I pro život.“

Jednu ze skupin uvnitř Fotbalové evoluce ale také tvoří lidé spjatí s mládeží, konkrétně bývalým šéfem akademií FAČR  Michalem Prokešem. V čem se lišíte?
„Mládež v Česku se podle nás náležitě neposunula. Lidé, kteří v té skupině jsou, přitom měli dost prostoru pro to, aby fungovala. Když se podíváte na výroční zprávy akademií, zjistíte, že je to projekt, který stál spoustu peněz, ale je z něj minimální výstup. Chybí nám absolutně koncept výběru trenérů i hráčů. Z výroční zprávy vyplývá, že spokojeno s tréninkem bylo jen osm procent fotbalistů. Znamená to tedy, že drtivé většině těch kluků se tréninkové metody nelíbí? Navíc, celkově pouze pětačtyřicet procent vnímá akademie jako zlepšení. Jakmile je to méně než sedmdesát, tak je to podle mě špatně. Nebo třeba strava, tam vnímáme velké negativní reakce. Dokonce ani rozdělení do akademií údajně neprobíhá zcela čistě, spíše direktivně, kam kdo z hráčů půjde. Když mám takovouhle špatnou message, musím se nad tím zamyslet, mít sebereflexi: Kde jsme udělali chybu? Všichni chtějí, aby se sportu přidaly peníze, my určitě taky, ale nejdříve chceme udělat revizi, kam vlastně šly. A není to málo, dohromady jde ze všech zdrojů ročně skoro  dvě miliardy korun. Spousta potenciálních sponzorů se nehlásí právě kvůli sestavě lidí, co tam peníze ve svůj prospěch rozdělovali. Nám při tom nejde jen o akademie, kde je jen tři sta sedmdesát až pět set dětí za rok, ale o celé podhoubí, kterým je Grassroots, včetně podfinancovaného ženského a dívčího fotbalu.“

Tím se ale vracíme k vašemu projektu ProFútbolAnalytics. Není za vaší iniciativou snaha hlavně přenést ho pod FAČR?
„Když někdo přijde s něčím lepším, ať to předloží. Do asociace by se měl dostat ten nejlepší program, který je k mání, sportovní rada si ho musí transparentně vybrat. My máme světový program, mezinárodně jsme díky testování a monitoringu hráčů nabírali za posledních pět let 160 tisíc výsledků z různých věkových kategorií, somatotypů z Evropy, Afriky, Číny, Jižní Ameriky Umíme hráče porovnat a nastavit obtížnost tréninku. Během tří měsíců pravidelné práce alespoň jednou týdně garantujeme zlepšení. A jsme schopni monitorovat práci trenérů, poznat ty, kteří dělají práci dobře. Ti mohou dostat šanci v elitních akademicích FAČR, mládež by přece měli vést ti nejlepší z nejlepších. Nevíme, jak se trenéři na tato teplá místa vybírali. Stejně tak hráči, jak se tam kdo dostal? Slovenský svaz udělal tendr a vybral si náš program. V téhle chvíli mi jejich model přijde lepší než ten český, takový kosmetický.“

Proč by měl být lepší?
„Na Slovensku mají přehled o všech klubových akademiích a hráčích mezi deseti a patnácti lety a mohou s tím pracovat. Dokážou sjednotit metodiku, mají centrálně testování. Nechají kluky hrát tam, kde trénují, ne že jsou pět dní jinde na internátu a pak se na víkend a na zápas vrátí do svého klubu. Chybí i návaznost, byli bychom rádi, kdyby se vrátil povinný počet mladých hráčů v soutěžích od divize, aby ti nejlepší z akademií vstoupili co nejrychleji do dospělého fotbalu. To je další krok k posunu. V Česku chceme pomoct i tím, že na okresech budeme dělat mikroakademie, které budou navazovat na letní kempy a soustředění, volně dostupné tréninky, samozřejmě ve spolupráci s kluby. Chystáme kempy i se španělskými a mezinárodními trenéry.“

Zpátky k celkové očistě českého fotbalu. Požadujete, aby v jeho strukturách nepůsobili žádní funkcionáři zapletení za posledních třicet let do korupčních afér. Je to podle vás reálné?
„V první řadě jsme přesvědčeni o tom, že lidé, kteří se v této době nevymezili proti Romanu Berbrovi a mlčí, k tomu asi mají nějaký důvod. Čekají, jak to dopadne. I na to, co vyleze z Berbrových odposlechů. Možná se opravdu bojí. Kdo seděl posledních deset let na FAČR, tak se bojí určitě… Nebo kalkulují, taktizují, chtějí počkat, až uvidí, že má změna šanci. Pak najednou začnou mluvit. Hovoříme o nutných změnách na nutných místech. Víme, že jsou na okresech nebo krajích i slušní lidé, kteří museli zvednout tuku, protože kdyby to neudělali, tak do regionu nedostali peníze. Nechceme nikoho dehonestovat. Ale chceme zjistit, jak to je, ať se každý obhájí. Pojďme najít slušné lidi. Někdo potřebuje impuls, třeba ani pořádně neví, jak to na okrese má fungovat. Nesetkávají se, chybí komunikace. Lidi by měli dostat tu možnost, ale musí se projevit a říct: Já to chci dělat. Komunikujeme nyní s předsedy okresních i krajských svazů osobně, chceme je poznat, chceme, aby poznali i oni nás, nejsme žádná hurá parta. Zatím nás nikdo neodmítl.“

A není ten největší problém, že se lidem do funkcí nechce? Budou mít skutečně chuť se zapojit?
„Já jsem o tom přesvědčen, i když to může znít jako utopie. Máme šestasedmdesát okresů, v každém je řádově padesát, šedesát klubů. Když tam jsou tři čtyři aktivní lidé, máme nějakých až dvě stě lidí v okresu, kteří se fotbalu věnují. I při našich výjezdech jsme slyšeli: My to všechno nezvládneme. Na to říkáme: Nejde sedět na dvou židlích. A snažíme se kluby přesvědčit: Najděte nominanta, který by rád pomohl fotbalu, a nenechte ho sedět u vás. Na každý okres potřebujeme deset lidí. Z médií slyšíme, jak je to náročné, jak nebudou mít čas na rodinu… Ti, co dělají fotbal, už ho stejně nemají. Lidé z okresů jsou držáci. My chceme všechny přesvědčit, že se má fotbal dělat moderně. Že místo schůzování jde vše dělat online, je to transparentní. Slyšíme pořád, že nejsou lidi, že to nikdo nechce dělat. My jsme se do toho pustili. A novými tvářemi myslíme nejen funkcionáře, ale i trenéry nebo rozhodčí. Hledáme je, jsme platforma, která spojuje. Říkáme: My vám ty lidi najdeme. A už jsme někde dodali seznam pěti lidí, kteří by to rádi dělali. Teď se musí domluvit mezi sebou. V čistém prostředí se to najednou otočí, a do fotbalu budou chtít vstoupit lidé, kteří do něho teď nejdou.“ 

Pokud jde o rozhodčí, nemají podle vás zastávat žádné funkce na svazových úrovních. Myslíte, že jde paušálně vyřadit celou jednu profesní skupinu, byť byla zdrojem moci Romana Berbra?
„My říkáme: Rozhodčí ano, ale ne, aby pracovali současně v klubu a ještě ve svazu, krajích a okresech, a k tomu pískali. Vnímáme je jako důležitou součást fotbalu, ale tohle je i jejich ochrana, aby se předešlo spekulacím, kdo, co, jak a proč rozhodl. Takhle, aby neměl střet zájmů, by to měl cítit každý poctivý aktivní rozhodčí. Nemám problém s těmi bývalými, když jsou to slušní lidé, kteří nebyli namočeni v žádné kauze a rozumí fotbalu.“

Prosazujete rovněž přímé volby, aby se zapojila celá členská základna. Je to klíč ke změně?
„Přímou volbu jsme asi nezmínili první, v různých formách se o ní diskutuje dlouho. Jde i o to, aby všude byla stejná pravidla a stanovy. Je několik variant přímé volby, pokud budou mít možnost volit všichni, předejde se spekulacím, proč kdo zvednul ruku.“

Mají podle vás lidé z nynějšího Výkonného výboru FAČR morální právo kandidovat znovu?
„Nejdříve odpovím na to, kdo by měl ve vedení být: slušný, vzdělaný člověk, který má chuť pro fotbal pracovat. A samozřejmě bez temné minulosti. Lidé, kteří jsou ve výkonném výboru nyní, určitě budou mít nadále své příznivce. Ale ti, kteří se tam dostali pofiderním způsobem, tak už kandidovat nemají. My je ovšem od další kandidatury neodstřihneme. Jde o to, jak se na okresech projeví ti fotbaloví nadšenci, kteří chtějí změnu, a zda je potom do výkonných výborů nejen na okresech a krajích, ale i na FAČR navolí.“

Jako své sympatizanty uvádíte Ivana Haška nebo bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Jak je to z jejich strany silné a mohou mít zájem zapojit se víc?
„To je spíš otázka pro ně. Tihle lidé mají svůj život, práci. Třeba řeknou: Hele, kluci, vy jste mě nakopli, půjdu do toho. Necháváme to na nich. Zčásti byli minulým fotbalovým režimem dehonestováni a odnesli to. Možná je v nich i nedůvěra, jak to dopadne. Za to, že s námi sympatizují, jim patří velké poděkování. Včetně Marka Havrdy, ekonoma a sociologa, který se mimo jiné angažuje v boji s korupcí. Nový fotbal – Nové tváře, to není jen Mulač, jsou za námi vzdělaní lidé, trenéři, rodiče, děti…“

Hašek: Podporuju, nejsem členem

Jméno trenéra Ivana Haška zařadila na svém webu mezi sympatizanty iniciativa Nový fotbal – Nové tváře. Bývalý předseda fotbalové asociace v letech 2009-11 k tomu dal souhlas. Zároveň však podle svých slov zůstává stranou jakýchkoli hnutí. „Podporuji každého, kdo má zájem dělat fotbal čistě a v duchu fair play. Nejsem členem žádné iniciativy,“ uvedl na dotaz serveru iSport.cz.

MARTIN MULAČ

■ Narodil se 3. srpna 1971 (49 let) v Praze.

■ Vystudoval obchodní akademii v Praze.

■ Je šéfem mezinárodního projektu ProFútbolAnalytics a licencovaným hráčským agentem registrovaným na Slovenském fotbalovém svazu.

■ Jako hráč to dotáhl přes dorosteneckou ligu do béčka Slavie a Roudnice nad Labem do ČFL, působil i v RH Sušice nebo ve Švýcarsku.

Vstoupit do diskuse
6
Články odjinud


Články odjinud