Bok po boku prožili šest radostných let, během nichž získali pět trofejí. Diego Maradona a Alessandro Renica vyhráli v Neapoli jediné dva ligové tituly v historii klubu i Pohár UEFA, ale také si vytvořili nerozlučný vztah bratrství. „Kousek mé duše je pryč,“ říká bývalý obránce, který oblékal blankytný dres v letech 1985 až 1991.
Jak se týden po úmrtí Diega Maradony cítíte?
„Stále je pro mě těžké o tom mluvit. (dojatě) Žádosti o rozhovor jsem zatím odmítal, potřeboval jsem několik dní klid, musím jít krůček po krůčku. Kousek mé duše je pryč. Ale zůstala ve mně láska k příteli, k mimořádnému hráči i emoce, které jsme spolu prožili. Je nepochopitelné, že na hřišti tak nepřemožitelný muž odešel tak mladý. Nemohu to přijmout.“
Očekával jste od města Neapol tak silnou reakci bolesti?
„Absolutně mě to nepřekvapilo. Město a fanoušci měli a stále mají pro nás fotbalisty nesmírnou slabost, takže si dovedete představit, co pro ně znamenal Maradona. Neapol miluje blankytný dres a velmi milovala tohoto hráče. Byla to vášeň.“
Narozen: 15. září 1962 v Anneville-sur-Mer (58 let) Pozice: obránce Hráčská kariéra: Lanerossi Vicenza (1979-1982), Sampdoria (1982-1985), Neapol (1985-1991), Verona (1991-1993) Úspěchy: vítěz Poháru UEFA (1989), mistr Itálie (1987, 1990), vítěz Italského poháru (1985, 1987), vítěz Italského superpoháru (1990) |
Jaký byl vztah mezi Diegem Maradonou a lidmi?
„V Neapoli je příliš mnoho lásky a příliš mnoho vášně. Tato věc má svá pozitiva i negativa. Diego občas musel řešit nepříjemné situace. Řeknu vám historku: Když jsme měli klubovou akci, Diego musel podepsat tolik autogramů, že byl poté nucen obvazovat si zápěstí, protože si jej namohl a už nesvedl s rukou hýbat. Obvykle mluvíme maximálně o stovce podpisů, zatímco v jeho případě šlo třeba o patnácti tisíc. To jsem viděl na vlastní oči. Ale nikdy se na to nevykašlal.“
Byl to fantastický fotbalista, ale taky zvláštní člověk. Co si myslíte o kritice jeho osoby?
„Diego byl výjimečný muž. Chci si ho pamatovat za to, co dělal na hřišti, ale osobně zejména za to, co mi dal jako přítel. V roce 1996, při předčasném porodu našich dvojčat, se nám narodila dcera Federica, zatímco Veronica to nezvládla. Ve chvílích naprostého zoufalství, když byla malá Federica v nebezpečí smrti, mi zavolal pouze jeden člověk – Diego. A řekl: Ale, od dnešního dne se budu každý den modlit za tvou dceru a uvidíš, že bude všechno v pořádku. Ta slova se mi navždy vryla do mysli, dala mi v tu chvíli utrpení naději. Zařekl jsem se, že tento příběh nikdy nebudu vyprávět, ale určité útoky na jeho osobu mě hodně zranily. Bylo by zapotřebí zdravého rozumu ze strany těch, kteří o něm mluví špatně, ale kteří ho ve skutečnosti neznali.“
Jaký měl vztah s ostatními hráči?
„V pravém slova smyslu jsme ho milovali. Hrál jsem s dalšími šampiony, ale v žádném jsem neviděl jeho zvláštní lidskost. Miluju Manciniho a Vialliho, ale Diego je jiná věc. Byl to správný a loajální muž: slova Franka Baresiho a Mourinha svědčí o lásce i ze strany jeho soupeřů. Nikdy si nestěžoval navzdory kopancům, které dostával od všech, kteří ho na hřišti nedokázali zastavit. Byl bohem fotbalu.“
Jak jste vnímal jeho vztah s městem Neapol?
„Diego pochopil, že dal městu sen. Představoval jižní pomstu severu země. Město do něj vložilo svou vášeň, ale také důležitou společenskou roli v soutěži se severní Itálií.“
Stále se mluví o křehkém fotbalistovi – lásce a náklonnosti lidí navzdory. Vnímali jste někdy tento aspekt milovaného šampiona?
„V jeho soukromé sféře se něco pokazilo, ale Diego byl dobrý člověk, vždy k dispozici, pokorný a s mnoha ctnostmi. Nikdy jsem neviděl chyby: pravděpodobně je měl, ale mohu říci, že jsem je neviděl. Vždy byl čestným a čistým člověkem s dokonalými hodnotami. Musel čelit drogové příšeře, ale nemluvme o dopingu: drogy omezovaly jeho výkon. Představme si, co by mohl dokázat bez nich…“
Kdy jste spolu mluvili naposledy a co jste řekli?
„V červenci. Oznámil, že se vrací do Itálie, aby se setkal se svou novorozenou vnučkou, a pozval mě na kávu. Řekl jsem mu dvě jednoduché věci: že ho mám rád a miluju ho. Slova, která jsem nikdy v životě žádnému jinému spoluhráči neřekl.“