Do velké fotbalové politiky se nehrne, zatím, ale pozici předsedy Libereckého Krajského fotbalového svazu si Miroslav Pelta podržet chtěl. A podařilo se mu to. Svého soupeře Ondřeje Holečka z tábora Fevoluce porazil 24:15. „Chtěli svěží vítr, ale já měl větší podporu,“ říká funkcionář.
Dotační aféra, která vypukla v květnu 2017, stála Miroslava Peltu nejvyšší židli v českém fotbale. Na pozici šéfa kraje však zůstal a ani po úterní valné hromadě se na tom nic nezměnilo. Liberecký KFS povede ve svém třetím volebním období.
Svého soupeře jste porazil, ovšem výsledek 24:15 je možné těsnější, než se čekalo. Překvapil vás poměr hlasů?
„Ten výsledek je pro mě očekávaný. Dělal jsem si před valnou hromadu svůj odhad a liší se to plus minus o jeden hlas. Kdybych neměl protikandidáta, byl by výsledek asi jiný. Ale on za sebou měl podporu. Vytvořila ho Fevoluce, do kraje přijela skupina vedená Vladimírem Šmicerem a zahájila svou politiku.“
Ta spočívala v čem?
„Že moje kandidatura je z jejich pohledu nešťastná, protože jsem stará struktura. Získali si podporu hejtmana Libereckého kraje (Martin Půta), který podpořil mého soupeře, svého souseda. V našem fotbale teď jede móda změny, připomíná mi to situaci ve společnosti v roce 1989. Já ale věděl, že mám výraznou podporu v okresních fotbalových svazech. Co se týče klubů, řada z nich jasně avizovala, že podpoří protikandidáta. K mému údivu třeba i Turnov, s nímž jsem měl vždy dobré vztahy. Prý že se mnou nemají problém, ale chtějí svěží vítr.“
| Předseda: Miroslav Pelta |
| Členové: Libor Kleibl, Benjamin Vomáčka, Ladislav Čičmanec, Karel Mazánek, Lubomír Řeháček, Vladimír Prousek, Petr Šafář, Michal Tandler |
Zmínil jste, že kandidatura pana Holečka vám dala novou motivaci. Vy jste ji neměl?
„Bral jsem to jako zdravou konkurenci. Navštívil jsem všechny výkonné výbory v okresech, s většinou klubů jsem jednal osobně nebo telefonicky. Vyvinul jsem větší úsilí.“
Pan Holeček zmiňoval, že byste neměl kandidovat vzhledem k probíhajícímu soudu ve věci sportovních dotací, kde jste obžalovaný. Řešil jste to v sobě i vy? Při návratu do velké fotbalové politiky to jako překážku berete.
„Mám nějaké svědomí, nějaký pocit. A sice ten, že jsem se nijak neprovinil. Proti fotbalu už vůbec ne. Vzhledem k tomu, jak se vyvíjí soud, věřím, že to dobře dopadne. O funkci v kraji jsem stál, protože mi to dává vlivový mandát na valnou hromadu. Mám legitimní pozici, abych se mohl zapojit do fotbalové politiky.“
Znamená to, že míříte do velkého výkonného výboru?
„Ne. Jen mi to dává větší možnosti, než kdybych funkci neměl.“
