Ze tří jsou dva. Vladimír Šmicer z hnutí Fevoluce odstoupil z boje o místo předsedy fotbalové asociace. Rozhodl se, že nebude tříštit proreformní síly, a vyjádřil podporu Petru Fouskovi. Ten se na valné hromadě 3. června utká s Karlem Poborským.
Obava jejich sympatizantů, že Šmicer a Fousek se zbytečně oberou o hlasy při volbě předsedy, padají. „Cítím, že pokud chceme změnit fotbal, je třeba ponížit osobní ambice a vyjádřit vůli po nezbytné změně společně,“ prohlásil někdejší výtečný fotbalista s tím, že nadále se bude ucházet o funkce ve výkonném výboru.
Vladimír Šmicer po pádu Romana Berbra rozjel v čele Fevoluce půlroční jízdu po okresech a krajích, která slavila úspěch. Zástupci hnutí se pevně usadili v čele okresních i krajských fotbalových svazů. Završením měl být post předsedy celé asociace. Kandidaturu vyhlásil Šmicer 22. dubna.
Ve čtvrtek ji stáhl.
Posledním impulsem pro odstoupení se podle Šmicera stalo jednání se skupinou moravských delegátů. Tam zjistil, že větší podpoře se těší Fousek a částečně také Poborský. „Po zvážení všech skutečností, a také na základě výsledku jednání se zástupci většiny moravských delegátů, kteří preferují podporu právě Petra Fouska, anebo zčásti Karla Poborského, jsem se rozhodl dále nekandidovat na post předsedy FAČR. Mohl bych o něj dále usilovat, ale nechci tím rozdělovat voliče, kteří touží po změně,“ sdělil.
Co na to zbývající kandidáti?
„Na jednu stranu je to překvapení, na druhou očekávaný krok. Vláďa je osobnost, hrozně moc odpracoval na úrovni okresů a krajů. Ať už se to vyvine jakkoli, já bych ho rád ve výkonném výboru viděl,“ řekl Petr Fousek.
„Pro mě to překvapení není. Vláďa od začátku říkal, že nechce být předsedou, dnes to završil. Schylovalo se k tomu, že se s Petrem spojí. Jdeme dál, volby jsou rozjeté, pojďme je dodělat,“ komentoval to Karel Poborský.
Vůči němu, svému bývalému spoluhráči, se Šmicer ostře vymezil. „Karel Poborský stojí jinde. Já chci změny na hlavních pozicích v asociaci, on ne. On šel do voleb podle svého tvrzení sám za sebe, já ne, vždy jsem měl okolo sebe kvalitní tým, což se ukázalo i tím, čeho jsme dosáhli. Já i Petr Fousek jsme zveřejnili, kdo nás na předsednickou funkci nominoval, Karel ne. Je to jeho právo, ale jestli chceme být pro veřejnost transparentní, měli bychom být my hlavním příkladem,“ pálil.
Chystanou pondělní schůzku Karla Poborského s českými delegáty za účasti pánů Pelty, Malíka či Šádka nazval Šmicer „silným rozčarováním“ s tím, že mu tam chybí už jen jedno jméno – Roman Berbr.
Na nejvyšší židli českého fotbalu si tedy Vladimír Šmicer nesedne. Ale stále platí, že může sedět hodně blízko. „Zůstávám kandidátem do výkonného výboru FAČR, kde se chci podílet na pozitivních změnách v českém fotbale,“ říká.
Na valné hromadě kandiduje na pozici místopředsedy za Čechy a také jako člen za Čechy.
|
V listopadu 2020 jsem se přidal k iniciativě Fotbalová evoluce s cílem pomoci očistit prostředí a změnit myšlení na všech úrovních fotbalu. Nyní, po šesti měsících a získaných zkušenostech mohu konstatovat, že fotbalová veřejnost v okresech, krajích, stejně jako drtivá většina společnosti takovou změnu chce. I proto jsem získal řadu nominací na předsedu asociace. Nesmírně si této důvěry a podpory vážím. Svou kandidaturou jsem se zařadil mezi Karla Poborského a Petra Fouska. Každý z nás má svoji cestu, svoje vize, ale cíl by podle mého měl být stejný: napříč celou naší společností získat zpět totálně zničenou důvěru v český fotbal. Řídit a vést fotbal v naší zemi na nových hodnotách, principech a v důvěryhodném personálním obsazení. Svým programem, názory a postoji k problémům v českém fotbale jsem se stal hlavním propagátorem reformního proudu, který svým programem deklaruje také Petr Fousek, jenž je mi proto jako kandidát bližší. Karel Poborský stojí jinde. Já chci změny na hlavních pozicích v asociaci, on ne. On šel do voleb podle svého tvrzení sám za sebe, já ne, vždy jsem měl okolo sebe kvalitní tým, což se ukázalo i tím, čeho jsme dosáhli. Já i Petr Fousek jsme zveřejnili, kdo nás na předsednickou funkci nominoval, Karel ne. Je to jeho právo, ale jestli chceme být pro veřejnost transparentní, měli bychom být my hlavním příkladem. Silným rozčarováním pro mě je plánovaná pondělní schůzka třetiligových a divizních klubů s Karlem Poborským. Právě jejich delegáti budou mít na české straně možná klíčovou roli v rozhodnutí o směrování českého fotbalu v příštích letech. Nejde ani tak o skandální způsob, jakým byla schůzka pro Karla svolána, ale hlavně o jména, která na ni byla pozvána. Hořejší, Malík, Pelta, Pauly, Šádek… mně už tam skutečně chybí jen jedno jméno – Roman Berbr. Tohle je sestava pro budoucnost a očistu českého fotbalu? Pro znovunabytí důvěry obchodních partnerů, fanoušků, institucí, odborné i široké veřejnosti? Všichni víme, že ne. Cítím, že pokud chceme změnit fotbal, je třeba ponížit osobní ambice a vyjádřit vůli po nezbytné změně společně. Proto po zvážení všech skutečností, a také na základě výsledku jednání se zástupci většiny moravských delegátů, kteří preferují podporu právě Petra Fouska, anebo zčásti Karla Poborského, jsem se rozhodl dále nekandidovat na post předsedy FAČR. Mohl bych o něj dále usilovat, ale nechci tím rozdělovat voliče, kteří touží po změně. Zůstávám kandidátem do Výkonného výboru FAČR, kde se chci podílet na pozitivních změnách v českém fotbale. Doufám, že všichni, kteří za mnou stojí, pochopí toto pro mě velmi složité rozhodnutí, ale současně věřím, že tímto krokem mohu v tuto chvíli nejvíce pomoci očistě fotbalu v České republice. |
