Jak se choval Berbr u soudu: mlčení, fotka ukázala nezvyklé gesto
Bylo krátce před devátou hodinou, do okrové budovy okresního soudu v Plzni právě vstoupil Roman Berbr se svými dvěma právními zástupci. Lehce zarostlý, s tváří pokerového hráče, ani na chvíli nedal znát jakékoliv emoce.
Před začátkem procesu postával pouze v přítomnosti právníků, jen občas s nimi prohodil pár slov. V jednací místnosti se usadil na krátkou lavici po levé ruce soudce Vladimíra Žáka.
Garde mu dělali další hlavní aktéři případu Tomáš Grímm, Michal Káník a Roman Rogoz. Málem se vedle sebe nevešli.
Paradoxní bylo, že hned vedle Berbra se usadil Grímm, který jako jediný v přípravném řízení vypovídal. Vůbec se nebavili, v jednu chvíli ale fotograf Sportu zachytil moment, kdy měl Bebr položenou pěst na Grímmově stehně.
Během procedurálních záležitostí si pak bývalý druhý místopředseda svazu vyměnil několik vět pouze s Káníkem.
Berbr během celého pondělního dne seděl nezúčastněně, hovořili za něj právníci. Po skončení prvního přelíčení ještě pohovořil s dalším obžalovaným Martinem Svobodou a za doprovodu právních zástupců odešel. V úterý u soudu poprvé od svého zatčení v říjnu 2020 obsáhleji promluví.
Zprávy ze dne 12. června 2023
Roman Berbr ještě pokračuje k dalším Rogozovým výpovědím.
K údajně ovlivněným fotbalovým utkáním: „Nemám žádné doplnění, jeho výpovědi souhlasí s mou výpovědí. Jenom k utkání Bohemians-Brozany. Odmítám, co zaznělo v obžalobě, kterou jsem si asi špatně přečetl. Odmítám, že existovala skupina osob, které soustavně dělaly fotbalové vraždy.“
K Tomáši Grímmovi: „Je podivné, že ačkoli dle svých slov nedostával žádné pokyny, a přitom měl soustavný pocit, že Vyšehrad musí vyhrávat. Nemohu se zbavit dojmu, že to dělá proto, aby dosáhl dohody o trestu.“
Ke specifičnosti fotbalového prostředí: „Fotbal není černobílý, je to velmi specifické prostředí a vzájemné války jsou na denním pořádku. Je to normální život, který jsme si odžili. Takový ten život byl a i nadále je. Je to nesmírně různorodé a rozdílné prostředí složené z různých složek obyvatel. Nedovedu si představit, co by se dělo u nás, kdyby nějaký náš prvoligový klub poslal předsedovi komise rozhodčích dva miliony za konzultace, jako se stalo v případě Barcelony. Ve Španělsku nikdo ve vazbě nesedí,“ prohlásil a vypočetl skutky, za které on – podle sebe neoprávněně – seděl ve vazbě tři měsíce.
K výpovědi Rogoze se vyjadřuje Roman Berbr: „Vysvětlení o fakturách souhlasí s mojí výpovědí. S fakturou za seminář je to složité, ale také pravdivé.“
Postupně se vyjadřili i přítomní obžalovaní Jiří Musil a Zdeněk Koval. V krátké řeči oba prohlásili, že výpověď Rogoze sedí a že žádný úplatek neobdrželi, a tudíž ani nepřijali.
Soudce Vladimír Žák čte Rogozovi jeho výpověď z přípravného řízení týkající se utkání Vyšehrad–Líšeň. Mimo jiné: „Udělal jsem špatnou věc a nabídl rozhodčím 150 000 korun, pokud to utkání Vyšehrad zvládne. My ho nezvládli a rozhodčí mi peníze vrátili. Rozhodl jsem se špatně, byl jsem ambiciozní.“
Žák říká, že se z toho dá vyvozovat, že peníze byly předány. A dává možnost Rogozovi reagovat. Rogoz se dívá do podkladů. Je dlouho ticho. Rogoz se nakonec odkazuje na svou předchozí výpověď a nechce nic říct.
Soudce Vladimír Žák reaguje, že Rogozova výpověď byla v mnoha ohledech rozporující a nelogická. „Navíc jste se minimálně jednou přiznal ke spáchání trestného činu,“ říká.
