Sudí v Berbrově kauze přiznal vinu, ale... Soudce: Trochu se nám to zvrtává
Třetí den soudního líčení ve věci obžalovaného Romana Berbra a dalších fotbalových činovníků trval velmi krátce. V půl desáté zahájil soudce Vladimír Žák jednání, zhruba po hodině mohli jít všichni zúčastnění domů. Hlavní sdělení? Bývalý sudí Marek Janoch se doznal k přijímání úplatků, v rámci dohody o trestu ale odmítl odpovídat na chystané doplňující otázky od soudce. V síni Okresního soudu Plzeň – město vše sledoval hlavní obviněný Berbr, který vypovídal už v úterý.
„Trochu se nám to zvrtává,“ prohlásil soudce Vladimír Žák v jednací síni. Třetí den byly na programu dvě výpovědi, jenže obviněný Martin Pýcha se omluvil z důvodu nemoci své obhájkyně. Před soudem tak ve středu dopoledne stanul pouze bývalý sudí Marek Janoch, který byl se svým výstupem hotový velmi rychle.
Z papírů přečetl své přiznání, které vzhledem ke špatné akustice nebylo do řad veřejnosti a přítomných novinářů téměř vůbec slyšet. Blíž k obžalovanému řečníkovi, který mluvil u pultíku čelem k soudci a zády k veřejnosti, si museli přisedávat i přítomní obhájci a státní zastupitel.
„Celé záležitosti velmi lituji,“ začal Janoch svou výpověď. Přiznal se k tomu, že coby rozhodčí přijal úplatek ve dvou zápasech: Vyšehrad - Litoměřice (červen 2019) a Vyšehrad - Ústí nad Orlicí (květen 2019). Ani ne po deseti minutách čtení ale odmítl odpovídat na další dotazy.
To velmi překvapilo soudce Žáka. „Jde o můj osobní názor, ale neodsoudím nikoho, kdo není přesvědčený o své vině,“ prohlásil rázně. „Pokud se (obžalovaný) nevyjádří k obžalobě a nebude dál vypovídat, vyjadřuje se jen k části záležitostí, co se mu kladou za vinu. Jsou tam daleko závažnější části, ke kterým se nevyjádřil.“
Janoch přistoupil na dohodu o trestu, ve své řeči ale vypustil pro soud mnohem závažnější záležitost. Zcela vynechal prohlášení o fungování organizované zločinecké skupiny, která se podle obžaloby na ovlivňování zápasů podílela a v jejímž čele měl stát Berbr, což někdejší místopředseda FAČR odmítá.
„A to je daleko závažnější věc, měl jsem připravených řadu otázek,“ dodal zaskočený Žák. „Obžalovaný nemá povinnost vypovídat, zároveň platí zásada zákazu sebeobviňování. Může uzavřít dohodu a může být schválena i bez výpovědi obžalovaného, to problém není. My jsme jenom chtěli ověřit základní postoj, jestli obžalovaný v danou chvíli uzavírá dohodu s plným vědomím rozsahu té věci, ke které se doznává, která je poměrně závažná. Jestli je to skutečně svobodná vůle a vědomí všech následků,“ dovysvětlil Žák po skončení jednání v krátkém rozhovoru s přítomnými novináři.
Před soud znovu přišel i hlavní obžalovaný Berbr, který vypovídal několik hodin v úterý. Během Janochovy výpovědi si pečlivě dělal poznámky a na závěr krátce reagoval. „Byl dobrý rozhodčí, určitě nebyl v žádné organizované skupině,“ zdůraznil. Znovu odmítl jakoukoliv vinu při uplácení rozhodčích i zapojení do sázkových machinací.
Soudní síň opouštěl v dobré náladě, naopak se zkomplikoval plán soudce Žáka. „Máme složitější situaci. Musíme posoudit, zda je dohoda uzavřena racionálně a odpovídá navrženému trestu. K tomu potřebujeme nějaké informace. Pokud je třeba navrhován peněžitý trest a já neznám jeho (obžalovaného) majetkové poměry, těžko se vyjadřuji k její výši.“
Ve čtvrtek ráno přijde vypovídat bývalý prvoligový hráč a funkcionář Michal Káník, který rovněž projevil zájem o uzavření dohody o vině a trestu. Výpověď bývalého šéfa Vyšehradu Romana Rogoze, dalšího z obviněných, se přesunula na květen. „Pan Berbr vypovídal déle, než jsme předpokládali, původní odhad byl dvě až tři hodiny, nakonec se to protáhlo. Pak už na pana Rogoze nebyl čas,“ dodal soudce Žák.
V červnu hodlá začít s výslechem až 70 navržených svědků, což se protáhne do naplánovaného prosincového bloku jednání. Konečný verdikt se velmi pravděpodobně odsune. „Začínám se klonit k tomu, že do konce roku záležitost nebude skončená. Zaujmout konečné stanovisko s ohledem na rozsah věci bude vyžadovat iks týdnů přípravy celého Senátu, ať už bude rozhodnutí jakékoliv,“ nastínil Žák.
Ve čtvrtek Káník. Už dříve se doznal |
Ve čtvrtek promluví u plzeňského okresního soudu Michal Káník, jeden ze čtyř hlavních obviněných. Jeho výpověď může být významná, protože na začátku procesu přiznal vinu a projevil zájem na dohodě o vině a trestu. Káník, jemuž žalobce navrhuje čtyři roky nepodmíněně ve věznici s ostrahou a pokutu 504 000 korun, se v přípravném řízení plně doznal k ovlivnění přátelského utkání Vyšehrad–Motorlet z února 2020. Podle obžaloby se snažil ovlivnit rozhodčího Tomáše Grímma, aby odřídil utkání v souladu s podanými sázkami. Dva týdny před zápasem ho měl kontaktovat Roman Rogoz s tím, že má skupinu z Balkánu, která za tímto účelem duely ovlivňuje. Bylo zapotřebí, aby v první půli padly nejméně tři góly a celkem více než pět. Odměnou byla částka 4000 euro pro všechny. Půlhodinu před utkáním však měl Rogoz sdělit, že se dohoda ruší. Podle Káníka došlo k tomu, že zápas zmanipulovali sami hráči. Utkání skončilo 8:3 po půli 2:1. Káník se doznal také na podílu na zpronevěře prostředků Plzeňského KFS. |
Zprávy ze dne 20. dubna 2023
Policejní vyšetřovatelé se ptali Káníka, kdo vyvedení peněz z PKFS vymyslel. „To vůbec nevím. Já jsem byl jen požádán panem Rogozem o faktury.“
Nyní se soudce dostal k další fiktivní faktuře. Zhruba toto uvedl Káník při výslechu na policii:
„Rogoz mě někdy v srpnu 2019 požádal, zda bych neuměl zajistit fakturu na sportovní vybavení. Sdělil jsem mu, že to nebude problém, tehdy jsme ještě nebyli domluvení, pro koho to bude a v jakém rozsahu. Na konci srpna jsem od Rogoze dostal fakturační údaje, fakturu jsem zpracoval a předal mu ji k proplacení. Jednalo se o dvě faktury vystavené na PKFS. Vůbec jsme spolu neřešili případnou dodávku fakturovaného zboží.“
A dál pokračoval: „Pro svého známého pana Mizeru jsem zprostředkoval pořízení firmy Zempol Profi pro paní Porhanslovou, která měla zájem podnikat. Nevěděl jsem, že má dluhy, neznal jsem její minulost. Domluvili jsme se, že v případě naskytnutí příležitosti uděláme společný obchod. Pomohl jsem paní Porhanslové vystavit nějaké faktury. Účetnictví této firmě vedl Grímm. Po proplacení faktury jsem požádal paní Porhanslovou, aby první i druhou platbu poslala na účet, který jsem jí sdělil včetně jednoduchých variabilních symbolů. Ona si ponechala z obchodů provizi.“
Dál následovalo toto: „Byl jsem domluven s bratrem své přítelkyně Tarkovským, který byl v té době v lehčích finančních problémech, že část peněz pošle na jeho účet. Původ peněž jsem mu nesdělil, pouze ho požádal, zda je v následujících dnech vybere. On měl obavu, jestli je vše v pořádku, neměl rozhodně tušení o nějaké faktuře pro PKFS. Jakmile jsem od Tarkovského dostal peníze, tak jsem si z nich odečetl svou odměnu 20-30 tisíc Kč a zbytek předal Rogozovi, který je nejspíše odvezl Berbrovi nebo si je nechal. U toho jsem ale nebyl.“
Otázka police: „Měl jste informace, že by Berbrovi záleželo na postupu Vyšehradu?“
Káník uvedl: „Nevím. Měl jsem s ním minimální kontakty.“
Policie se Káníka v přípravném řízení ptala i na přezdívky zachycené v odposleších - náčelník, taťka či označení „formule“ prý bylo označení pro Berbra. „Synkem“ byl myšlen Rogoz. Had či Chřestýš byl Svoboda. Legendou byl myšlen Jozef Chovanec. Ostatní přezdívky (řetízek, Tomáš Garrigue, Pomeranč, Pitoma, Hugo) Káníkovi nic neříkají. Pokud s někým hovořil o „pivu“, tak v souvislosti s fotbalem se jednalo o nabídku, která byla za zápas, tedy „o finance“. A na závěr: „Berbr měl absolutní slovo, byl pro něho faktický šéf.“
K onomu „pivu“: „Grímm provozuje minipivovar, tak v případě „piva“ šlo o nabídku za zápas. Šlo určitě o finance.“
Soudce čte z Káníkovi výpovědi vztahující se k vystavení fiktivních faktur: „Přišel za mnou Rogoz s dotazem, zda bych nedokázal zařídit pro Berbra vystavení faktur, které by se měly týkat pronájmu prostor či pořízení sportovního vybavení. Zavolal jsem Grímmovi a předložil mu nabídku, zda by to nedokázal zařídit přes svou firmu. Po potvrzení od Grímma jsem dostal od Rogoze informace o předmětu a výši plnění, které jsem opět zprostředkoval Grímmovi. Vystavené faktury jsem předal Rogozovi, který je vrátil k přepracování – chyba byla hlavně ve výstavci faktury, text faktury (předmět plnění) měl být rozšířen.“
„Opravu jsme provedli, Rogoz slíbil brzké proplacení. Slíbená odměna činila 200.000 Kč pro nás tři. Slíbil Grímmovi částku 50.000 Kč a sám jsem si nechal částku 75.000 Kč. Jakmile peníze dorazily na účet Grímmovy firmy, postupně je začal vybírat a část i přeposlal, aby to nevybíral vše z jedné firmy. Grímm mně předal veškeré peníze ponížené o jeho provizi, po odečtení své provize jsem peníze předal Rogozovi někde v Příbrami, přesný den už však nevím. Týden nato jsem se ptal Rogoze, zda proběhlo vše v pořádku, ten mně to potvrdil. K žádnému dodání zboží či služeb nedošlo. Svého jednání lituji, uvědomuji si, že šlo o chybu.“
