Peníze od Rogoze? Jen omluva za chybějící občerstvení, hájil se sudí

Berbr se vymezuje i vůči obžalobě. „Po celé řízení vnímám, že je zde velká snaha vykreslit mě jako negativní postavu. Paralelně probíhá mediální proces.“

Říká také, že někdo poskytuje informace médiím. Nepřímo tvrdí, že to může být buď policie, nebo státní zastupitelství, a podivuje se, že někdo vyžaduje dodržování práva, ale sám jej porušuje.

Berbr vypráví o finanční kondici PKFS. „V roce 2000 jsme měli 400 tisíc na účtu. V roce 2013 už 15 milionů korun. Jsou krajské svazy, které mají 200 tisíc.“

Berbr nyní vysvětluje dvě faktury, které Tomáš Grímm vystavil jménem společnosti 100čes GROUP ve výši 221 188 korun a ve výši 205 276,50 korun, obě za dodání sportovních pomůcek pro mládež. Jednalo se podle něj o míče a zároveň skvělý obchod, který však v době covidu neproběhl úplně podle pravidel. „Neudělal jsem čistý obchod dle příruček ekonomické školy. Ale někdy se rozhodujete se srdcem,“ říká s tím, že stát ani nikoho jiného o nic neochudil.

Berbr kritizuje policii, že kvůli ní nejsou k dispozici důkazy: „Policie měla dne 16. 10. 2020 při svém megazásahu udělat fotky na Viktorce, ve skladu v Sušické ulici a ve firmě v Nýřanech. Musela z odposlechů vědět, že máme tři sklady. Policie sklady nenafotila a já již více důkazů nemám. Ale nemá je ani policie.“

Chce tím říct, že zboží ve skladu bylo, nebylo fiktivní. Dokonce říká, že ještě po svém propuštění z vazební věznice našel v jednom ze skladů materiál za 250 tisíc korun.

Berbr popisuje praxi krajských svazů ohledně nákupu sportovního zboží. Říká, že drtivá většina prodejců chce platbu předem. „Nevybavuju si, že by dorazilo zboží a pak faktura.“ Kam tím míří? Patrně chce obhájit proplacení faktur za sportovní zboží přes firmu Zempol, aniž by do jeho zatčení dorazilo plnění.

Bývalý místopředseda FAČR vysvětluje, proč zboží zakoupené pro Plzeňský KFS leželo v době zatčení u něj. Svaz prý neměl dostatečné skladovací prostory. „Proto jsem rozhodl, že nejjednodušší bude, když se zboží převeze ke mně do skladu.“ Bylo to prý nejrozumnější řešení a všem vyhovovalo.

„Je obtížné po třech a půl letech dokazovat nevinu. Mohu jen nepřímo. Dresy pro rozhodčí Nike byly současným výkonným výborem rozdány, což dokazuje inventura.“

Roman Berbr pokračuje ve své výpovědi. Bude vysvětlovat podezření ze zpronevěry.

Ve zkratce: obžaloba ho viní, spolu s Rogozem, Káníkem a Grímmem, že vyvedl ve třech případech peníze z Plzeňského krajského fotbalového svazu v souhrnné výši 2 398 130,50 korun. Jen na papíře, tedy fiktivně, uspořádal seminář rozhodčích, nakoupil sportovní vybavení pro mládež a rozhodčí. Peníze přitom měl nechat vyvést přes firmy s nastrčeným bílým koněm, jímž snad měla být společnost Zempol, dalšího z obviněných Michala Káníka. K tomu státní zástupce uvádí: „Převážnou část výnosu si připsal obviněný Berbr. To odpovídá i logice, byl to právě on, kdo jako jediný mohl peníze z organizace vyvést. Bez jeho pokynu či stvrzení fiktivní fakturace by daná operace nemohla proběhnout.“

Roman Berbr při úterním příchodu k soudu, o pauze čelil dotazu novinářky, kterému se zasmál a jen zakroutil hlavou.

Soudce Vladimír Žák přerušuje jednání do 13 hodin. Roman Berbr bude poté pokračovat poslední částí své výpovědi, ve které bude mluvit o obvinění ze zpronevěry. Na Romana Rogoze se dnes nedostane.

Berbr na závěr promluvil k úplatkům, z kterých ho viní obžaloba.

„Změny rozhodčích nepovažuji za úplatek, byla to naše práce reagovat na požadavky klubů. Je to naprosto běžná věc, aby se předešlo stížnostem klubů, které mají s některými rozhodčími negativní zkušenosti. Změny delegací jsou běžné ve všech kolektivních sportech. V amatérských soutěžích jsou běžnější a častější. To, co se snaží prezentovat žaloba jako trestní čin, je nepochopení fotbalového prostředí, vybírá si jednotlivosti bez znalosti kontextu. Nikomu jsem žádný úplatek nesliboval, nepředával, o ničem jsem nevěděl a ani jsem na toto téma s nikým nediskutoval. Jediná smysluplná reakce na různé spekulace je výměna rozhodčích. Neznám nikoho, kdo by vymyslel jinou alternativu, a to ani v mezinárodním fotbale. Nedostal jsem žádný úplatek od Vyšehradu ani od nikoho jiného, a to za celých sedm let, co jsem dělal místopředsedu svazu.“

Poslední utkání, z jehož nekalého ovlivnění je Berbr viněn:

Loko Vltavín–Vyšehrad
Hráno: 29. května 2019, 34. kolo ČFL
Obvinění: Rogoz, Berbr, Cihlář, Uvíra a FC Slavoj Vyšehrad

Obžaloba: Berbr na Rogozovu žádost slíbil hlavnímu Janu Cihlářovi za ovlivnění utkání kariérní postup, což se následně v podobě zařazení na profesionální listinu rozhodčích stalo. Rogoz dále nabídl Martinu Uvírovi, hráči Vltavínu, nejméně 100 000 za ovlivnění utkání, které mu následně předal.

Roman Berbr: „Podstata skutku je naprosto nepochopena. V roce 2018 byl Cihlář na postup do ligy. My jsme v té době měli problém se sázením proti vlastnímu klubu a na počet branek. Dostávali jsme informace ze sázkového radaru, že dochází k sázkám proti vlastnímu klubu. Proto jsem se ptal Cihláře, jak se dohodli. Neptal jsem se ho: Kolego Cihláři, nechce Vyšehrad to utkání vypustit, protože se jedná o sázky? Kolego Cihláři, nechtějí po tobě, abys nařídil tři penalty do 15. minuty?

Znám totiž případy klubů, které na konci sezony prodávají utkání, třeba proto, že hráči nedostávají mzdy.“

Berbr dále vysvětluje, že volal asistentovi Pastyříkovi, aby dal na hlavního pozor, a vysvětluje i svůj expresivní slovník. „Ano, tohle je moje mluva ve fotbale. On pochopil, že nesmí udělat chybu. Rozhodčí mě takto znali. Do ligy se nepostupuje za jedno utkání, ale jedním utkáním si to může rozhodčí zkazit. Proto jsem zvažoval jeho změnu. Rozhodčí Cihlář nepodlehl nikomu a ničemu. Policie celý příběh naprosto obrátila. Vymyslela si ho, aniž by znala fakta a pozadí.“