Je to rok, ke kterému kluby ve FORTUNA:LIZE vzhlíží s obrovským očekáváním. A právem. Sezona 2024/25 může přinést pro český fotbal bezmála revoluci. Jednak kvůli lepšímu přístupu do evropských soutěží, jak jsme podrobně popsali už v nedávných článcích, a také nejspíš i pravidelnějšímu přísunu peněz do klubových pokladen.
Zároveň české kluby netrpělivě vyhlíží tendr na zobchodování televizních práv, od něhož si slibují, že by mohly vydělat minimálně dvojnásobek současné sumy. Prvoligové kluby v současnosti dostávají od vysilatelů zhruba 150 milionů na sezonu. Přitom si činí naděje, že by se minimální částka od sezony 2024-25 mohla pohybovat v řádu 12-15 milionů eur za ročník. Tedy zhruba 300 až 350 milionů korun.
O jak velký posun by se mohlo jednat i pro rozpočty prvoligových klubů, je vidět na zběžných propočtech. „V případě Sparty činí současné výnosy z televizních práv poměrně nízké procento, zhruba dvě až tři procenta. Pro průměrný ligový klub to ale může být okolo 15 až 20 procent,” prohlásil Tomáš Křivda, člen představenstva Sparty na konferenci World Football Summit a La Ligy.
Za příklad se českému prostředí často dává historie, jakou si prošla polská Ekstraklasa. Krzysztof Świergel, zástupce společnosti Eleven Sports, která je důležitým vysilatelem na polském trhu, ji na konferenci popsal poměrně lakonicky.
„Pokud budu vycházet čistě z oficiálních statistik, v roce 2007 polská liga dostávala na televizních právech zhruba 50 milionů zlotých (v přepočtu cca 250 milionů korun). Dnešní výnosy činí 330 milionů zlotých, tedy zhruba 1,65 miliardy korun,” vysvětluje Świergel.
„Pochopitelně musíme započítat do celé rovnice i inflaci. Dnešním pohledem je tehdejších 50 milionů zhruba 75 milionů zlotých. Takže vidíme, že hodnota televizních práv na Ekstraklasu stoupla zhruba čtyřikrát,” doplňuje Świergel.
Polsko má zhruba čtyřikrát více obyvatel než Česká republika, fotbal je v zemi mnohem větší fenomén a jasnější sport číslo jedna než u nás. I to ovlivňuje velkou pozici fotbalu na polském trhu.
Síla televizních práv na polskou Ekstraklasu se tak zásadně propisuje do klubových ekonomik. „V roce 2007 představovaly příjmy z televizních práv zhruba čtvrtinu klubových rozpočtů. Dnes je to okolo 45 procent,” potvrzuje Świergel extrémně vysoké číslo.
V porovnání s jednotkami procent, které má z televizních práv Sparta, jde o propastný rozdíl. Perlička ze zákulisí - když Świergel poprvé slyšel o tom, kolik procent českých klubových rozpočtů tvoří výnosy z televizních práv, vytřeštil oči a chytl se za hlavu.
Obrovské prostředky z televizních práv kluby nedostávají pouze v Polsku. I v Maďarsku je zkušenost velmi podobná. Na druhou stranu ne vždy ku prospěchu fotbalového rozvoje. Mnohdy je dokonce efekt zcela opačný. Kluby jsou natolik uspokojeny vysokými výnosy z televizních práv, že ani nemají potřebu dávat šanci mladým hráčům a rozvíjet se.
„Maďarský fotbalový svaz finančně podporoval prvoligové kluby díky prostředkům z televizních práv. Dělal to proto, aby kluby dostávaly více peněz a hrálo více mladých fotbalistů. Jenže to tím spíš tlačilo ceny hráčů nahoru. V důsledku je tedy paradoxně
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
