Tady je Šmicerovo. V.I.P. balkon, brána „na slepice“ i klubový znak na záchodě
Dolní Chabry. Na fotbalové mapě místo, kde se hraje „jen“ pražský přebor. I to však má svou cenu – a hlavně: tady doslova úřaduje i legenda Vladimír Šmicer. Nejen totiž, že se na severu Prahy natrvalo usadil, ale také si zahrál za místní SK, občas zaskočí jako trenér a už třináctým rokem dělá klubového předsedu. „Myslím, že je to nejlepší úloha, ve které můžu pro český fotbal něco udělat,“ říká jedenaosmdesátinásobný reprezentant, který je přitom šéfem sportovní rady asociace, když se rozhlíží po útulném areálu. Právě tam pozval štáb iSport TV během práce na své nové knize ŠMICER. Můj druhý život, kde je působení v Dolních Chabrech věnována celá jedna kapitola. Publikaci si můžete zakoupit na iKiosek.cz>>>. Už dnes se také koná křest v Paláci knih Luxor v Praze na Václavském náměstí od 18:00. Kmotrem knihy bude Patrik Berger.
„To je naše V.I.P. tribunka,“ ukazuje Šmicer s úsměvem na balkon krapet větší, než je ten nejproslulejší v českém fotbale, z něhož zápasy v Příbrami sleduje boss Jaroslav Starka. „Jen pozor, moc lidí se tam nevejde, musíš mít známosti, aby ses tam dostal,“ pokračuje v dobrém rozmaru a otevírá dveře do klubovny v prvním patře, kde zasedají první úterý v měsíci „vejboři“ v čele s ním. „Na bosse si ale nehraju,“ ujišťuje. Na zdi nechybí dresy světových hvězd Pelého nebo Lionela Messiho – a pochopitelně Šmicerova tchána Ladislava Vízka. Naproti visí několik zelených trik Dolních Chaber.
Byť si i na okraji metropole jeden čas zakládali na mužstvu plném slavných jmen, včetně Patrika Bergera či Ivana Haška, jdou už nějaký pátek jinou cestou. „Všechny peníze jsme se rozhodli dávat do areálu a řekl bych, že je to na něm vidět. Mám radost, co se nám povedlo vybudovat,“ netají spokojenost předseda, když se venku opře o zábradlí.
Za hlavním hřištěm je další s umělým osvětlením, velké trampolíny, zóna pro děti. A snem, který se pomalu blíží naplnění, je vybudovat místo obecních garáží umělku. Kus práce je vidět i dole na šatnách. Ta pro áčko sice není z největších, ale je útulná. Klubový znak najdete dokonce i na… toaletách. Pěkně nad pisoáry, ne v nich, aby ho někdo nezneuctil. „Máš ho pořád pěkně před očima. To je naše vychytávka,“ culí se Šmicer.
Jinou specialitou je i brána „na slepice“: „Takhle jí říkáme, protože na pozemku za ní je totiž chová náš dlouholetý člen Fíďa. Ve druhém poločase chceme hrát na ni, protože do ní dáváme víc gólů,“ vysvětluje Šmicer. Tímhle Chabry můžou nejvíc připomenout fotbal „na vesnici“. Díky sázce na odchovance, naplněným týmům od přípravky po áčko a zájmu místních v tom nejlepším slova smyslu…
Co se dozvíte v reportáži iSport TV a knize Vladimíra Šmicera
- Proč se rodák z Verneřic u Děčína usídlil zrovna v Dolních Chabrech?
- Jakým způsobem chce vítěz Ligy mistrů dělat fotbal „na vesnici“ a co to stojí?
- Jaké to bylo, když jejich dres oblékal spolu s Patrikem Bergerem a spol.?
- Kam sahají ambice týmu, který nově hraje pražský přebor?
- Proč musel klubový předseda zase usednout na lavičku?
- Co mají malí fotbalisté a fotbalistky udělat pro to, aby uspěli?
