Wayne Rooney se snaží prosadit jako kouč. V Derby County ani DC United si nevedl zle, toužil ale po klubu, kde by prvním úkolem nebylo hašení požáru a kde by měl hráče, jejichž sebedůvěra se nekrčí při zemi jako listy konvalinek. Teoreticky to měl být Birmingham City. Na horkém křesle v St Andrew's však vydržel jen 83 dní (prohrál 9 z 15 utkání). Když přišel, byli šestí, pod ním dvacátí. „Fotbal beze strachu“, který požadovali lidé v představenstvu, byl chimérický jako slunce v noci. Možná měl smůlu, možná nebyl tím pravým mužem pro tuhle práci. Stejně jako Steven Gerrard a Frank Lampard, bývalí parťáci z anglické „zlaté“ generace, má sice hvězdnou sílu, která zviditelní klub a napomůže růstu příjmů, ale trenéřina potřebuje obsah, ne jen styl. A to se Rooney a spol., nasávající znalosti řemesla, jež obdivovali u Alexe Fergusona, v bolestech učí.
Když se Wayne Rooney dozvěděl, že jeho působení v úloze hlavního trenéra Birminghamu City skončilo po pouhých 15 zápasech, byl v šoku. Po podpisu smlouvy na čtyři roky měl dojem, že je součástí dlouhodobého projektu. Těšil se přízni nejvyšších míst, čímž nemyslíme – k Rooneyho smůle – mocnosti nebeské, ale ředitele Garryho Cooka a Craiga Gardnera. Nic nenasvědčovalo tomu, že by jejich důvěra v něj klesala. Den před propuštěním si pochvaloval „otevřený dialog s klubovou hierarchií“.
Birmingham vyhrál jen dvě z 15 utkání, jež bývalý útočník a rekordman Manchesteru United (253 gólů) odtrénoval, ale i po poslední porážce na Nový rok v Leedsu mluvil energicky, že je bojovník, který neuhne z poslání vyvést tým z krize. Klub ze stadionu St Andrew's, jenž dal světu Judea Bellinghama, sjel výtahem ze 6. na 20. místo, šest bodů nad propadlem sestupového pásma Championship. Bohužel, tlačítko do přízemí stiskl Wayne.
Fanoušci si ho neoblíbili. Jedním z důvodů bylo i to, že v říjnu 2023 nahradil populárního Johna Eustaceho. Debakl s Leedsem (0:3) provázel pokřik „Rooney, vypadni z našeho klubu!“ A ten nenechal nikoho na pochybách, co si doopravdy myslí. O necelých 24 hodin později dospěl management ke stejnému závěru.
Hráči se novinu doslechli, když ráno 2. ledna dorazili na trénink. Zprávu přivítali s ohromením, ale i úlevou. Rooney se pustil do zvláštní mise. Měl za úkol přetvořit ve své podstatě demoliční četu, která si pod Eustacem vybudovala pověst dobře organizovaného a jen s obtížemi porazitelného protiútočného fotbalu, v ofenzivní komando založené na odvážném držení míče. To zjevně nefungovalo. Chilli paprička sladká nebude.
Mužstvo mělo pocit, že vyhazov Eustaceho byl zbytečný. Byl to poctivý, tvrdě pracující kouč, který klub vedl v těžkých časech pod předchozím vedením a majiteli. Hráči se pokoušeli přijmout Rooneyho nový přístup i jeho poměrně nezkušený štáb v zázemí, který tvořili bývalý obránce Chelsea Ashley Cole a Waynův někdejší spoluhráč z United John O'Shea.
Dobrých momentů však bylo příliš málo na to, aby uklidnily nespokojené příznivce, sledující tým, jemuž chyběla struktura, a který se jevil zmatený či nezpůsobilý hrát tak, jak Rooney chtěl. Bývalý kapitán Red Devils občas zpochybňoval mentální sílu, zdatnost a dokonce i osobní hrdost svého praporu. Tyto komentáře se hráčů, hlavně těch ostřílených, dotkly.
Po fiasku s Leedsem Rooney uvedl, že mužstvo zoufale potřebuje rekonstrukci a jeho rekalibrace, jak to nazval, bude trvat déle než jedno přestupové období. Až potom bude hrát tak, jak si skutečně přeje.
Stejně jako mnoho fotbalových titánů, kteří vpluli do trenérské role, byl Wayne stále víc frustrován, když
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
