Velký úspěch Čechů. Zlato z MS v legendárním manažeru Hattrick
Pokud vám je přes třicet, asi jste o něm alespoň zaslechli. Možná jste ho i hráli. V Česku byl online fotbalový manažer Hattrick před patnácti, dvaceti lety velmi oblíbený. A stále žije. Na světě ho hrají statisíce lidí, u nás jich najdete takřka pět tisíc. Kouzlo Hattricku v dřevních dobách internetu spočívalo v tom, že bylo možné ho hrát online. A teď v něm česká reprezentace konečně vybojovala historický úspěch. Na MS do jednadvaceti let vybojovala zlato.
Tedy, aby bylo jasno. Těch jednadvacet let musí být samotným fotbalistům. Imaginárním figurkám na šachovnici, kterou jinak řídí povětšinou třicátníci, leckdy čtyřicátníci. „Můžeme hrát proti lidem z celého světa. Jedna z hlavních věcí, která je potřeba vědět o Hattricku, je to, že je pomalý. Hrají se jeden až dva zápasy týdně, což vede k tomu, že máme manažery, kteří ho hrají 20 let,“ líčí kouč současné dospělé české reprezentace Jan Herbst.
Hra v lecčems kopíruje fotbalový svět. A sice v systému lig, výchovy hráčů, přestupů nebo samotných zápasů. Jen samotní fotbalisté jsou smyšlení. Cílem pro reprezentaci je ale hráče správně vychovat. Což vyžaduje trpělivost, mravenčí práci a dlouhodobé piplání. Ve chvíli, kdy systém Hattricku vygeneruje nového hráče v patnácti letech, je pro národní tým zásadní ho vůbec vyskautovat, najít mu správný klub a pak ho dobře vychovat.
„Jako všechno na Hattricku to trvá pomalu, vychovat hráče pro jednadvacítku trvá tři roky. Jedna sezona na hattricku trvá čtyři měsíce,“ popisuje asistent seniorské české reprezentace Jakub Ferjenčík. „Každá reprezentace má kolem sebe skupinu skautů, kteří monitorují mladíky, nastavují správný trénink, komunikují s majiteli týmů,“ dodává Herbst.
Výjimečná generace v menší hattrickové zemi
Dalším klíčem k úspěchu je zvolit správnou taktiku v samotných zápasech, se kterou tým může uspět. Což pak vyžaduje pokročilé logické uvažování, hra je tak velmi oblíbená u lidí, kteří se vyžívají v teorii her a pravděpodobnostech. Tedy typicky věc, která je populární mezi hráči pokeru a lidmi, kteří mají zázemí v oborech postavených na matematice. „Je to sice fotbal, ale zároveň je to schovaný komplexní matematický model,“ říká game master Josef Maršíček.
„Jsou tam snadno vysvětlitelná pravidla, není tam obrovské množství parametrů, do kterých je třeba složitě pronikat. Hra je atraktivní i pro nás blázny, kteří v ní chtějí strávit spoustu času. Ale i díky té pomalosti a ne tak velké frekvenci zápasů se Hattrick dá hrát i relativně bez nějakého velkého časového zatížení,“ pokračuje Herbst.
Čím větší počet aktivních uživatelů z dané země, tím větší naděje, že jim vyrostou nadějní hráči. „Největšími zeměmi na Hattricku co do počtu uživatelů jsou Polsko a Španělsko, které čítají přes dvacet tisíc hráčů. My jsme zhruba na čtyřech a půl tisících. Pro menší hattrickovou zemi je třeba výjimečná generace hráčů, anebo to, aby se komunita stmelila a pracovala na tom,“ vysvětluje Maršíček.
A právě česká komunita Hattricku je velmi zdravá a aktivní. Probíhají pravidelné srazy, dokonce se z některých hráčů a hráček Hattricku stali životní partneři. „Nejzábavnější na hře je komunita a soupeření. Všichni mají rádi fotbal, protože v něm fungují srandičky, sázky, je to zábava, pofotbálkové pivo. A stejná pospolitost je i v naší komunitě,“ přidává Ferjenčík.
Hattrick je dnes stále velmi populární po celém světě, mistrovství světa se zúčastnilo 152 zemí. „Rozhodli jsme se, že do toho chceme opravdu pořádně šlápnout. Taktická příprava byla dokonalá, bylo to pomalu jako druhé zaměstnání, minimálně částečný úvazek. Chtělo to klidně šest, deset hodin, abychom to nachystali, aby byly setupy dokonale nachystané a v excelu bylo úplně všechno,“ popisuje s úsměvem Maršíček.
„První a hlavní podmínkou úspěchu je šíře a kvalita týmu a možnosti, které se pak v rámci nastavení taktiky na jednotlivé zápasy nabízí. Druhou pro mě důležitou stránkou je (mnohdy sáhodlouhá) debata nad taktikou s týmem okolo reprezentace, kteří oponují mým názorům a navrhují jiná a mnohdy lepší řešení. Bez zpětné vazby a kontroly dělá jednotlivec chyby. No a nakonec je to taky o tom, správně odhadnout jaké možnosti má a co zahraje soupeř a přizpůsobit se tomu vlastní taktikou nebo pokyny v průběhu zápasu,“ raduje se i samotný trenér české jednadvacítky Jan Strnad.
A jak už to bývá i v reálném fotbale, úspěch v mládežnických kategoriích by se snad mohl propsat časem i do seniorského áčka. „Záleží, jak budu schopný na dalším mistrovství světa,“ usmívá se Herbst. „Ale věříme, že to je blízko, na posledních světových šampionátech jsme byli ve čtvrtfinále. Myslím si, že to je jen otázka času,“ doufá.
Podívejte se na celý speciál Ligy naruby a rozhovor s předními zástupci české komunity Hattricku!
