V létě si každý, kdo kdy jen trochu zavadil o fotbal, musel připomenout dechberoucí zápas české reprezentace, která na EURO 2004 porazila 3:2 Nizozemsko. Od téhle historické chvíle totiž uběhlo dvacet let – a plných pětaosmdesát od narození strůjce tehdejšího úžasného tažení Karla Brücknera. „Slavím jen kulatá jubilea. Padesátiny a stovku,“ vzkázal před pěti roky. Deník Sport a web iSport.cz přesto přicházejí s gratulací v podobě retro fotogalerie vybraných etap jeho bohatého života a kariéry. Takže: Všechno nejlepší, pane trenére! Co dnes dělají hrdinové z EURO 2004? Více ZDE>>>
Olomoucký Kvašňák
Útočník nebo střední záložník, který mnohým připomínal jednu sparťanskou legendu – samotného Andreje Kvašňáka. Takový byl Karel Brückner jako hráč. „Po fyzické stránce byli skoro stejní,“ souhlasí bývalý spoluhráč Miroslav Ovčačík. Nikoho nepřekvapí, že Brückner skvěle zahrával standardní situace, i díky noze velikosti 48 dokázal míč parádně zakroutit do brány. Také si ale uměl na balon při standardce naběhnout a dával góly hlavou.
V mužstvu Sigmy býval obvykle nejvyšší, takže na týmových fotografiích vyčníval. V jednom dresu se krom jiných potkal s Miroslavem Rödrem, který přes zastávku v Dukle přešel k americkému fotbalu a stal se jediným Čechem v NFL. Jako o talent se o Brücknera zajímala Slavia, jeho stropem však byla druhá liga. Z Olomouce si jen krátce odskočil do Baníku. „Nebyl jsem tolik ambiciózní,“ zhodnotil svou hráčskou kariéru.
Tady velím já!
Od sezony 1973/74 už šéfoval olomoucké lavičce, zprvu ještě jako hrající trenér. Sigma bude jeho osudovou štací, její mužstvo trénoval celkem čtyřikrát. Ale pozor, v první (československé) lize se premiérově představil v roce 1981 jako kouč Zbrojovky. V Brně ho však tolik neuznávali a brzy se vrátil na Hanou. Taktická vyspělost, presink neboli Hoňte tygra, zónové bránění, náběhy za obranu a samozřejmě vychytané standardní situace, to byly jeho zbraně, jejichž zásluhou už v sedmdesátých a osmdesátých letech předběhl dobu...
Legendy spolu
Ladislav Vízek a Karel Brückner – kdy se ti dva sešli takhle pěkně vedle sebe? Na vyhlášení ankety Fotbalista roku 1985, kdy fotbalový básník triumfoval už podruhé. Trenér roku se vyhlašoval premiérově a pocta být prvním vítězem připadla právě kouči, jenž dostal Olomouc zpátky do první ligy a hned v ní v sezoně 1984/85 obsadil šesté místo, a v dalším ročníku dokonce čtvrté.
„Tak na tohle si stoprocentně vzpomínám, to mě nedostanete,“ vyhrkne bez váhání Vízek. „Konalo se to v hotelu Intercontinental. Já tam s ním byl rád – a on se mnou. Je krásný, co nás spojuje.“ Jak na KB vzpomíná? „Byl úžasný, věděl, kdo fotbal umí hrát a kdo ne, to miluju. Vedl nejlepší mužstvo československé historie, EURO 2004 měli vyhrát,“ míní Vízek. „Moc bych mu přál, aby mu fotbal dělal dál radost, i když se dost změnil.“
Společné tajemství
Držitel Zlatého míče Pavel Nedvěd, to byl Brücknerův trumf na cestě k bronzu z EURO 2004. Po zpackané baráži MS 2002 to přitom prý měl záložník nahnuté. „Někteří lidé už Nedvěda v reprezentaci nechtěli, ale Karel se za něho postavil,“ tvrdí Jiří Kubíček, jenž je s Brücknerem pevně spjat. Když národní tým na mistrovství Evropy v Portugalsku ve strhujícím zápase otočil s Nizozemskem na 3:2, Nedvěd od kouče uslyšel něco speciálního. „To, co mi trenér Brückner řekl, bylo tak krásné, že si to budu pamatovat do konce života,“ popsal situaci Nedvěd, ale víc ani jeden neprozradil. Po skvělém úspěchu však přišlo nedorozumění a roztržka, nicméně Nedvěd se pak ještě vrátil na baráž a světový šampionát v roce 2006. Fotku s ním má Brückner pověšenou i ve své „síni slávy“.
Pocta pro legendu
Než bylo Karlu Brücknerovi osmdesát, byla po něm u příležitosti „zápasu století“ mezi jeho hráči z EURO 2004 a Olomoucí slavnostně pojmenována tribuna olomouckého Androva stadionu. A byla to jedna z mála situací, kdy bylo vidět, že ostré rysy nápadně změkly... „Viděl jsem na něm, jak je dojatý, leskly se mu oči, poskakoval ohryzek,“ vybavuje si jeho dlouholetý souputník, bývalý sportovní ředitel Sigmy Jiří Kubíček. „Jsem v tomhle směru máčka,“ přiznal Brückner, ale během ceremoniálu se vytasil s jedním ze svých nezapomenutelných bonmotů: „No do pr..., snad po mě nebudou chtít, abych to taky uklízel!“
Mezi svými
V současné době žije v ústraní, ve svém olomouckém domě, kde se stará o manželku Irenu, na zápasy už se dívat nechodí a ve společnosti se objevuje vzácně. Pak je ale moc váženým a milým hostem – jako na oslavě osmdesátin Milana Máčaly. Ten s ním ještě hrál za Sigmu, pak byl jeho svěřencem, asistentem i rivalem.
Gratulace Jiřího Kubíčka
dlouholetý sportovní ředitel Sigmy Olomouc a funkcionář FAČR
„Vážený Karle, úctyhodný barde, trenére geniální a moudrý, jak stárnu, stále častěji si pouštím zážitky s Tebou v průběhu našich kariér a uvědomuji si, že bez spolupráce s Tebou bych byl NIKDO… Je krásné vidět Tvou fotografii ze dne, kdy po Tobě byla pojmenována tribuna Androva stadionu, který jsi zhodnocováním později prodaných hráčů vlastně stavěl. A zejména to, jaké jsi měl v očích dojetí, když sis uvědomil, co jsi dokázal a jak Tě mají všichni v úctě. Vzpomínáme na to prožité „NEUVĚŘITELNO“, jak jsi v šatně na Realu Madrid v roce 1993 tvořil Sigmu, jak v devatenácti minutách šokuješ Nizozemce v roce 2004 v Portugalsku, abys následně s ´béčkem´ srazil hřebínek i Němcům. Patří Ti poděkování.“
7
Tolik klubů Karel Brückner trénoval: Sigmu Olomouc (čtyřikrát), Železárny Prostějov, Zbrojovku Brno, ZVL Žilina, TJ Vítkovice, Inter Bratislava a Petru Drnovice.
7
Tolikrát se stal českým Trenérem roku. Naposledy 2007.
3
Na tolik vrcholných šampionátů přivedl českou reprezentaci: EURO 2004 (bronz) a 2008 i MS 2006. S jedenadvacítkou získal stříbro na mistrovství Evropy 2000. Vedl i rakouský národní tým.
Související články
Související články
