Wagner se dává na dráhu trenéra

V podstatě ze dne na den se rozhodl nejlepší střelec brněnské historie René Wagner změnit svůj zaběhnutý fotbalový rytmus. Z hráče se stal trenér.
„Čas nezastavíš, jednou člověk skončit musí. Tohle je pro mě ideální start,“ řekl Sportu poté, co kývl na nabídku brněnského vedení stát se asistentem Pavla Šustra u třetiligové rezervy.
S čím jste šel vlastně na jednání s klubovým šéfem Romanem Prosem? Věděl jste dopředu, co vám nabídne, nebo se vše upeklo až na místě?
„Vlastně se všechno rozhodlo až při jednání s panem Prosem. Tušil jsem, že hráčskou smlouvu mi už asi neprodlouží, i když se přiznám, že ve skrytu duše jsem doufal, že bych ještě rok mohl hrát. Ale taky jsem přemýšlel o tom, co jiného mi vedení může nabídnout.“
A vyklubalo se z toho místo asistenta v třetiligové rezervě. Fakt vás nemrzí, že už nebudete hrát?
„Mrzí, lhal bych, kdybych řekl něco jiného. Ale roky se nedají zastavit. Mám soudnost a vím, jak jsem po návratu z Rakouska hrál, že už to nebylo ono, že vpřed se derou mladí. Ale zase to beru jako ideální start do své nové fotbalové etapy. Tak k tomu přistupuji a budu se snažit udělat vše proto, abych nezklamal.“
RENÉ WAGNER Narozen: 31. 10. 1972 Kariéra: KPS Brno (1982 - 87), Zbrojovka/Boby Brno (1987 - 96), Rapid Vídeň (1996 - 2004), SV Mattersburg (2004 - 06), 1. FC Brno (2006 - 2008) Bilance – v české lize: 146 zápasů/40 gólů, v rakouské lize: 212 zápasů/84 branek. Se 124 ligovými góly je členem Klubu ligových kanonýrů a nejlepším střelcem brněnské historie Reprezentační bilance: 11 zápasů/3 góly Úspěchy: čtyřnásobný vicemistr Rakouska s Rapidem Vídeň (1997, 1998, 1999, 2001), s 21 brankami v sezoně 1996/1997 nejlepší střelec rakouské ligy Zajímavost: v letech 1996 i 2000 byl členem širšího kádru Česka před EURO, ale ani v jednom případě ho trenéři Uhrin resp. Chovanec na turnaj nenominovali. |
Musel jste se okamžitě rozhodnout?
„Úplně z minuty na minutu ne. Problém byl trochu v penězích. Samozřejmě nemůžu čekat, že jako asistent trenéra u béčka budu brát stejně jako prvoligový hráč. Ale i v tomhle směru jsme se domluvili.“
Mluvilo se o tom, že vás oslovily Mutěnice a nabídly vám místo hrajícího trenéra. Nelákalo vás to přejít z hráčské strany na trenérskou touto postupnou cestou?
„Měl jsem tu nabídku, je to pravda, ale majiteli klubu panu Jagošovi jsem ji odmítl. Hodně jsem o tom přemýšlel, jestli by bylo lepší přejít touhle cestou kontinuálně z pozice hráče na trenéra. Nakonec jsem si řekl: ne. Prostě jdu do toho rovnýma nohama."
Neuvažoval jste také o tom, že byste po skončení aktivní kariéry dělal práci manažera? Německy umíte perfektně, za jedenáct let znáte Rakousko velmi dobře...
„Spolupracuji s panem Paskou a on mi na jaře říkal, že bych pro něho mohl něco dělat. Ale teď má spoustu práce na EURO, takže to není tak aktuální. Jenže já jsem se i tak rozhodl pro trenéřinu.“
Plánujete rozlučku s hráči a případně i nějakou benefici?
„S hráči se v kabině rozloučím jakmile začne jejich letní příprava, nějaké chlebíčky nebo kuřata přinesu. A benefice? O tom jsem zatím nepřemýšlel. Ale není to špatný nápad. Možná ji udělám na Rapidu ve Vídni a pozvu tam kluky z Brna.“
Jak je to vlastně s vaším trenérským vzděláním a dalšími představami o trenérské kariéře?
„Studuji trenérskou jedničku, ale hotov budu až za rok a půl. Trenérský vzor ale nemám, stejně jako jsem ho neměl jako hráč. Teď ve škole nám přednášely takové kapacity jako pan Vengloš či Leo Beenhakker. Člověk se musí dívat kolem sebe a kromě školní teorie získat praxi i pozorováním a sledováním jiných trenérů.“
Takže nyní na mistrovství Evropy máte ideální příležitost. Je váš pohled na EURO ovlivněn začínající trenérskou kariérou?
„Je. Dostali jsme ve škole za úkol po dvojicích rozebrat hru jednotlivých týmů.. Já s Karlem Kulou máme na starosti český výběr a po konci turnaje připravíme pro spolužáky dvacetiminutovou přednášku na téma Češi a EURO 2008. Tak doufám, že v neděli večer si nebudeme dělat poslední poznámky...“
Kam byste to chtěl v trenéřině dotáhnout?
„Chci jít postupnými kroky. Začínám jako asistent v třetí lize, skončit bych tak nechtěl. Jednou bych rád trénoval v první lize, v české, nebo klidně i rakouské. Ale jestli to vyjde, je otázka druhá.“