Zidane: Až přijde čas, vrátím se

Čas od času se ukáže na reklamní nebo charitativní akci. Ale už brzy by se mohl do fotbalu vrátit, i když zatím neprozradil, v jaké funkci. Jen vyloučil, že bychom ho mohli někdy vidět na trenérské lavici.

„Až přijde chvíle, vrátím se do fotbalu,“ prohlásil v neděli na tiskové konferenci po exhibičním zápase organizovaný společností Adidas. Když po utkání rozdal stovky podpisů (jen dětem), dorazil do budovy Muzeum Quartier s půlhodinovým zpožděním.

Usedl za stůl, pod silnými reflektory se potil. A přestože se o něm ví, že rozhovory s novináři nikdy nevyhledával, na otázky odpovídal dvacet minut.

Vypadáte stále dobře, netloustnete. Jak si udržujete štíhlou postavu?
„Pořád pracuju na udržení kondice, hlavně pravidelně běhám. Ale je to opravdu jen běh, bez balonu. S tím už si nehraju. Jen při takových příležitostech, jako je tahle.“

Vzpomenete si někdy na poslední mistrovství světa?
„Je to pryč.“

Když se ohlédnete za svou úspěšnou kariérou, promítnete si na velké zápasy, které jste odehrál, nepřepadne vás někdy nostalgie?
„Necítím nic takového. Já vím, že jsem mohl ještě jeden rok hrát, protože fyzicky bych na to určitě stačil. Ale chtěl jsem prostě otočit list, to bylo mé opravdové přání. Fotbal jsem hrál na vysoké úrovni sedmnáct let. Nikdy jsem si nestěžoval, ovšem na tom nejvyšším stupni je to velmi náročné a vyčerpávající. A pak, vyhrál jsem všechno, co se vyhrát dalo. Takže se další motivace hledá velmi těžko.“

Takže vám nechybí nic ze života fotbalového profesionála?
„Můj život je teď klidnější, lépe organizovaný, stíhám všechno co chci.

Trávím hodně času s rodinou, ale vím, že se jednou se vrátím.“
Je reálné, že byste někdy trénoval?
„Absolutně ne. Nechci nikdy trénovat. Jedno vím jistě, až přijde čas, do fotbalu se vrátím. Ale určitě to nebude trenéřina.“

Přijel jste se podívat na čtvrtfinále mezi Španělskem a Itálií, sledoval jste předchozí zápasy šampionátu v televizi?
„Ano, díval jsem se a jsem moc rád, že můžu být tady. Zápas Španělska a Itálie považuju za předčasné finále (rozhovor vznikal před utkáním – pozn. red.), protože oba týmy mají velký potenciál. K oběma zemím mám blízký vztah, strávil jsem v nich pět let ze své kariéry.“

Po čtvrtfinálové výhře nad Nizozemskem všichni mluví s velkým uznáním o výkonech ruského národního týmu. Získal si i vás?
„Má něco specifického. Z toho, co jsem zatím viděl, můžu říct, že Rusové mají opravdu dobrý tým. Když jsem sledoval, jakým způsobem v prodloužení přejeli Nizozemce, bylo to něco úžasného. V prodloužení jednoznačně dominovali, A ten hráč s číslem deset (Aršavin) byl fantastický.“

Do semifinále se překvapivě dostaly dva týmy, se kterými se před turnajem příliš nepočítalo. Kdo podle vás vyhraje EURO?
„Já už raději nebudu nikoho říkat, už jsem asi třikrát vyslovil nějaký tip a nevyšel. Rusové a Turci překvapili, ale vzpomínáte si, co dokázali před čtyřmi lety Řekové. A vezměte si toho hráče (Aršavina). Já neumím správně vyslovit jeho jméno (směje se). To, co předvádí na turnaji, je úžasné. Vím, že vyhrál s Petrohradem Pohár UEFA, ale tohle je úplně něco jiného a není lehké předvést na této úrovni takový výkon. Navíc hraje na turnaji poprvé. Nicméně jsem velmi spokojený, že jsem viděl na šampionát takový styl hry.“

A sledoval jste zápas Česko–Turecko? Co říkáte kolapsu českého týmu?
„Ano, ale musím hlavně ocenit to, co předvedli Turci. Byl to něco mimořádného. Dokázali se vrátit do hry ve třech zápasech. Prohrávali i těsně před koncem prodloužení s Chorvatskem, přesto se vrátili. To je obdivuhodné. Prostě se na nic neptají, nedívají se okolo sebe a hrají. Bohužel, pro semifinále s Německem ztratili několik hráčů.“

Jak se vám zamlouvají Němci?
„S Portugalskem, které bylo velkým favoritem, odehráli výborný zápas. Hodně se mi líbil Ballack. A mimochodem, Portugalci byli jedním z týmů, které jsem tipoval na vítězství.“

Francie zažila na turnaji velké zklamání. Můžete se vyjádřit k účinkování vašeho mužstva na turnaji?
„Pro mě osobně je to velké zklamání, možná jsem byl zklamaný více než kterýkoliv jiný fanoušek. Jsem smutný z toho, že Francie skončila čtvrtá ve skupině a domů jela bez jediného vítězství. Musíme na tento turnaj co nejrychleji zapomenout. Je tady nová generace, plná mladých a talentovaných fotbalistů. Věřím, že se podaří připravit nový tým, abychom byli na mistrovství světa v roce 2010 zpátky a v dobré formě.“

Myslíte si, že by měl k francouzskému národnímu týmu přijít nový trenér na místo Raymonda Domenecha?
„Nechtějte po mně žádná jména. V červenci oznámí fotbalový svaz, koho vybral. Jestli to bude i nadále Raymond Domenech, nebo někdo jiný. Já to nevím. Jedním z kandidátů může být Didier Deschamps. Zná hráče, rozumí fotbalu, byla by to pro něj velká výzva.“

A koho byste tedy doporučoval vy?
„Vím, co chcete slyšet, ale znáte mě, nikdy nedělám takové komentáře. Samozřejmě z těch jmen, která padají, se mi někdo líbí, někdo ne, ale neřeknu víc. Ve Francii je šedesát milionů trenérů (směje se).“

Říká se, že EURO je takové mistrovství světa bez Argentiny a Brazílie. Myslíte, že je těžší uspět na evropském šampionát?
„Podle mě ano. Na MS si můžete vybrat ve skupině špatný den a pořád máte naději. Tady vás ihned potrestají.“

Mimo EURO se hodně debatuje o možném přestupu Cristiana Ronalda do Realu Madrid. Vy osobně byste mu to doporučoval?
„Cristiano prožil fantastickou sezonu, vyhrál Premier League i Ligu mistrů. Na EURO sice Portugalci neuspěli, protože narazili na silné Německo. To nic nemění na tom, jak povedenou sezonu Ronaldo prožil. Když Real chce nějakého velkého hráče, vždycky ho dostane. Teď bude záležet na Ronaldovi. Pokud tam chce jít, bude tam hrát.“

Kdyby k transferu došlo, Manchester United by si řekl o obrovskou sumu. Myslíte, že by mohl padnout i váš rekord? (Zidane přestupoval v létě 2001 z Juventusu do Realu Madrid za 45,8 milionu liber).
„Upřímně řečeno, pokud půjde do Realu, je pravděpodobné, že Španělé zaplatí velkou sumu. A myslím, že Madrid je připraven zaplatit více, než dali za mě. To by mi ulevilo, tak doufám, že zaplatí více (směje se).“

Když mluvíme o penězích, nemyslíte si, že se fotbal stává sportem milionářů. Mnoho z nich si kupuje fotbalové kluby, nejznámějším případem je Roman Abramovič.
„Ne, není to sport milionářů, fotbal je velice populární a otevřený pro všechny, kteří v něm chtějí něčeho dosáhnout. Když dosáhnete profesionální úrovně, bohužel – a to není to správné slovo, tam existují i ekonomické vlivy. Já to beru tak, že Abramovič dává peníze proto, že má rád fotbal. Chce vidět svůj tým vyhrávat. Když jste jedním z nejbohatším lidí na světě, neznamená to, že nemáte právo se angažovat v tomto sportu.“

Výkřiky ¨
Fotbal jsem hrál na vysoké úrovni sedmnáct let. Vyhrál jsem všechno, co se vyhrát dalo. Takže se další motivace hledá velmi těžko.
Když Real chce nějakého velkého hráče, vždycky ho dostane. Teď bude záležet na Ronaldovi. Pokud tam chce jít, bude tam hrát.

Více informací se dočtete v deníku Sport.