V sedmnácti si poprvé vsadil. Za pět euro vyhrál víc než tisícovku. Bingo! Sázení propadl, a tak přišly velké dluhy.
Jak z toho ven? Začal prodávat zápasy. Teď se čtyřiadvacetiletý německý fotbalista Marcel Schuon přiznal. Jako první z hráčů namočených do rozsáhlé evropské aféry.
Přišel do sázkovky znovu zkusit štěstí. Zase to nevyšlo, dluhy už se vyšplhaly do desítek tisíc eur. Půjčil si od banky, ale znovu všechno prohrál. Půjčil si od černé sázkové kanceláře. Prohrál. Půjčil si zase, ještě víc, a opět všechno prohrál.
Čtěte více:
Německá policie zatkla členy sázkařského gangu »
UEFA podezírá pět klubů. Ze Slovinska i Maďarska »
Sázkařský skandál: S mafií to pekla také UEFA »
Řešení bylo zoufale málo. Už předtím mu v sázkovce nabízeli „jednoduchou pomoc". Stačí nějaký ten vlastní gól. Nebo třeba ruka ve správnou chvíli.
To se obránci přece může stát. Párkrát odmítl, ale pak podlehl. Pomohla tomu i maličkost: zbraň v ruce šéfa kanceláře...
Mimochodem, ten pán se jmenuje Nurettin G., jeden z hybatelů sázkařského skandálu. Teď už tenhle turecký šíbr sedí ve vězení, ale tehdy ovlivňoval zápasy napříč Evropou.
„Vyhrožoval mi. Říkal, že si mě najde všude, kam se hnu," vysvětloval nyní Schuon v rozhovoru pro The New York Times.
Jenže tehdy nenašel k přiznání sílu. Proto kývl, že v utkání 28. kola druhé bundesligy Augsburg-Osnabrück pomůže k jasné výhře domácích. Pro úplnost: Schuon kopal za Osnabrück... Výsledek 3:0 věřitele uspokojil, a tak smazali dvacet až třicet tisíc euro z hráčových dluhů.
Příběh Marcela Schuona je učebnicový. „Sázkovka je místem, kde se scházejí lidé jako Nurettin s hráči. Sledují, kdo z nich se dostává do dluhů, a na ty se potom zaměří. Z hráčů, co znám, jich sází až devadesát procent," vysvětluje Schuon, jedna z obětí.
Mluvil tiše, stále se bojí. Na výsleších strávil dlouhé hodiny, jeho tvář proletěla německými médii. Ta ostřejší z nich opakovaně volají jeho babičce.
Jeho neteř si vyslechla od učitele náboženství kázání o nekřesťanském chování svého strýčka. Z Osnabrücku ho kvůli podezření na nekalé sázení vyhodili, spadl o patro níž do Sandhausenu. Tam naposledy nastoupil v říjnu, od té doby nic.
Přitom se o něm dříve mluvilo jako velikém talentu. Snil o bundeslize a neměl k ní daleko. Nastupoval v mládežnických reprezentacích, časem se probil až do Stuttgartu. „Celé své mládí jsem vsadil na fotbal," říká teď.
Zprvu se zdálo, že šlo o dobrou sázku. Na euro koukat nemusel, měl jich dost. Třeba ve Stuttgartu, a to si vysněnou bundesligu nikdy ani nekopl, bral v přepočtu sto padesát tisíc korun měsíčně.
Možná i proto si jednou odskočil na doporučení svého přítele do sázkovky. A vytáhl těch mizerných pět euro.
To už byla špatná sázka. Pyrrhova, chtělo by se říct.