Nová kometa ligy Kalas: Říkají mi "Chelseakluk"
Nemá to teď lehké. Kamkoli vkročí, vidí v něm hráče londýnské Chelsea, s níž podepsal smlouvu. Sedmnáctiletý talent TOMÁŠ KALAS si s tím ale hlavu neláme. I když občas na tréninku v Olomouci, kde zůstává na roční hostování, zaslechne: „Viděl jsi, aby takhle špatný míč dal John Terry?“
Ve čtvrtek převzal z rukou sportovního ředitele Chelsea Franka Arnesena modrý dres „blues“ s číslem dvě. „To je teď jenom tak... Je to moje oblíbené číslo, ale jako nejmladší si v Chelsea – asi stejně jako v Olomouci – nemůžete moc vybírat,“ tvrdil.
Od firmy adidas dostal jako pozornost kopačky v modré barvě, s českou vlajkou a vyznačenou přezdívkou „Kali“. Ve stejných kope například Frank Lampard. Dnes je Tomáš Kalas může vyzkoušet na plzeňském trávníku, tedy pokud jej Zdeněk Psotka, trenér olomoucké Sigmy, do ligového duelu s domácí Viktorií (17.00, PP Sport2) postaví...
Trenér odmítl prozradit, zda budete v základní sestavě. Jak to vidíte vy?
„Taky nevím. (směje se) Ale normálně trénuji, uvidíme.“
Teď už definitivně patříte Chelsea, kdy jste se ale o jejím zájmu dozvěděl poprvé“
„Bylo to už dříve, i Frank Arnesen potvrdil, že mě sledovali delší dobu. Moc jsem to neřešil... Bylo to přes Jana Říčku, který je zaměstnancem Chelsea, vždycky jsem se jen něco doslechl. Vyvrcholilo to vlastně až teď na mistrovství Evropy sedmnáctek, potom se všechno rozjelo.“
Jaké další kluby vás chtěly?
„Byly čtyři – Hoffenheim, Leverkusen, Arsenal a Chelsea.“
Co jste tomu říkal?
„Nejprve jsem se tomu pořádně divil, potom ale přibyly starosti rozhodnout se, co pro mě bude nejlepší.“
„Nejdřív jsem chtěl kariéru rozvíjet postupně, třeba přes německý klub, udělat jakýsi mezischod mezi top fotbalem a českou ligou.“
Byl jste se v Německu podívat?
„Ano. A potom jsem byl v Anglii. Když jsem ale viděl tréninkové podmínky a celý program, který pro mě v Chelsea přichystali, bylo rozhodnuto. Projekt je vůči Sigmě i vůči mně dobrý, asi těžko bych někde narazil na něco lepšího. Třeba Arsenal je známý tím, že dělá líp s mládeží, ale rozhodl jsem se jinak.“
V čem byl rozdíl?
„Bylo to podobné, akorát Arsenal se cukal kvůli tomu, že bych v Olomouci měl ještě rok zůstat. Pro mě to ale byla zásada číslo jedna, stejně tak pro mého otce. Neříkám, že neumím anglicky, ale angličtinář rozhodně nejsem. A dál – jak můžu odejít z české ligy, když jsem v ní hrál jeden zápas? Zkušenosti s velkým fotbalem prostě nemám. Hrál jsem všehovšudy jeden rok za dorost, možná rok a půl. Teď prostě přichází důležitý rok, ve kterém musím nabrat sílu, zkušenosti se zápasy mezi dospělými...“
Když jste byl v Londýně, setkal jste s někým ze známých osobností Chelsea?
„Zrovna měli všichni dovolenou. Takže trenéra Ancelottiho ani majitele klubu Abramoviče jsem potkat nemohl. Ale byli tam Michael Essien, který si léčil koleno, pak John Obi Mikel, který se přišel podívat, Nicolas Anelka se zrovna vracel z mistrovství světa. Viděl jsem se i s trenéry mládeže.“
Prohodil jste z některou hvězd pár slov?
„Třeba Essien, když mu řekli, o co v souvislosti se mnou jde, tak mi pochopitelně radil, ať určitě podepíšu Chelsea.“
Jak dlouho jste tam vůbec byl?
„Bylo to rychlé, během jednoho týdne jsem byl v Německu nejprve v Hoffenheimu, druhý den v Leverkusenu, hned jsem odletěl do Londýna kvůli Chelsea. A potom ještě řekli z Arsenalu, že mám také přijet. Měl jsem tam být týden, ale to bych byl čtrnáct dní mimo školu, mimo trénink, mimo všechno. A už jsem se stejně rozhodl pro Chelsea, takže návštěva Arsenalu už byla jen formalitou.“
S kým jste se před definitivním verdiktem radil?
„Dávám hodně na tátu, říkal mi, že se mu zdá Chelsea nejlepší. Ale taky mi jasně pověděl, že to budu mít stejně těžké, protože konečné rozhodnutí je na mně. Sečetl jsem si všechny názory a odvodil jsem možnosti. Vyšla mi zkrátka Chelsea. Fandím ji odmala. Hrají tam mí oblíbení hráči – třeba John Terry, Petr Čech.“
Konzultace proběhla i s ním?
„Volal mi a povykládali jsme si.“
Asi jste ve vašem věku řešil i školu. Jak to s ní vlastně máte?
„Dělám Církevní gymnázium německého řádu v Olomouci, maturita mě čeká za dva roky.“
Takže k ní pojedete už z Londýna?
„Uvidíme. Umožňují sportovcům studovat dálkově. Tenhle rok třeba budu do školy chodit na první a poslední hodinu, protože v Olomouci jsou dopolední tréninky. Zaleží jen na mně, jak se individuálně domluvím.“
Už vám někdo v kabině Sigmy nalepil na skřínku logo Chelsea?
(usměje se) „To ne. Ale narážky v šatně i na tréninku jsou. Třeba jako Hele, Chelseakluk. Když se mi nepovede dlouhý balon, hned se mi trenér nebo kluci ptají, jestli jsem někdy viděl Johna Terryho, že by to takhle špatně kopl. Ale beru to s humorem.“
Poznávají vás lidé ve městě?
„Lidi se na mě vždycky dívali a nebylo to kvůli Chelsea, možná kvůli vzhledu. (směje se) Měl jsem jiné vlasy a styl. Ale teď se na mě dívají a něco si pro sebe říkají, asi na tom něco bude. Být tři týdny v novinách, to asi udělá svoje. Třeba na Facebooku mám za týden o dvě stě padesát přátel víc. Věřím ale mým pravým kamarádům, kteří se mnou nejsou kvůli přestupu.“
Co na to všechno říká přítelkyně?
„Ať to zařídím tak, abych neodešel. (usmívá se) Ale to neznamená, že v Olomoucí zůstávám rok kvůli ní. Takhle to určitě není, i když to tak může vypadat.“ (směje se)
