Brückner: Kvalitní fotbal? Jde to i bez Messiho
Trenéři a majitelé klubů. Nikdo jiný podle Karla Brücknera nemá takovou moc ke zvýšení atraktivity fotbalu. Jedině s ní může zlepšit svou popularitu v Česku a konkurenceschopnost. „V současné společnosti zaujmou jen výjimečné věci. Když přijdete s něčím průměrným, už to nefunguje.“
Rychlost a dynamika. To jsou základní body moderního fotbalu. „Bez nich už nejde dělat nic, jinak je to absolutní průměr nebo podprůměr,“ říká bývalý reprezentační trenér Karel Brückner.
Nedávno jste ocenil rostoucí počet atraktivnějších zápasů v Gambrinus lize, zároveň říkáte, že z dlouhodobějšího hlediska český fotbal ustrnul. V čem nejvíce?
„Povídáme si, že je liga slabší proto, že z ní odcházejí hráči, ale to si vůbec nemyslím. Jestli to můžeme spočítat, kolik třeba v létě odešlo kvalitních fotbalistů? To se jen před časem objevil nějaký názor, který se nyní opakuje. Ale když to trochu přeženu, z kvalitních hráčů, kteří přestoupili, to byl Necid a čtyři obránci. A nelze říkat, že když odešlo pět hráčů, nemůžeme hrát dobrý fotbal. To je nesmysl. Je to o práci lidí, kteří jsou za to zodpovědní, a to jsou trenéři. A je znát, když kouč s týmem dokáže pracovat. Má výsledky, předvádí fotbal s nábojem, tempem, kreativitou, rychlostní dominantou. Bez té už nejde dělat nic, jinak je to absolutní průměr nebo podprůměr.“
„Pokud dáte do tréninku správné věci, tak za těch třista jednotek, které máte za rok, přece musí být něco vidět. Jenže když se podíváte na nějaká mužstva, řeknete si, že hrají celý rok asi jenom bago. Přitom tam musí být znát výjimečné a nadstavbové věci, které umíte. Ty mikrosituace musíte dávat do tréninků, pak se vám dostanou i do hry. Jako to vidíme u špičkových mužstev, vše v rychlosti.“
Od koho by tedy měl podle vás vzejít impuls k ofenzivnějšímu pojetí?
„Já říkám od trenérů, nemohu si pomoct. Nikdo není kompetentnější, ať je to u první ligy, druhé nebo v nižších soutěžích, nejvíce u mládeže. Je to práce nás trenérů. A samozřejmě k tomu mají co říct i šéfové klubů. Když jim stačí průměrný fotbal, tak ano, když ne, vezmou si nového odborníka, který to do hry dostane. Nemáme špičková esa, je tady určitý úbytek, ale předvádět špatný fotbal jen proto, že tu není Messi, Ronaldo a Rooney, to přece nejde. Tady je pořád dobrý základní potenciál, se kterým jde hrát poctivý fotbal. S dějovou náplní a tempem. Já teď odbočím.“
Povídejte.
„Mně vždycky nejvíce vadily zápasy, kde bylo už v 10. minutě odpískáno deset faulů a patnáct autů. Před nedávnem jsem se díval na Rangers proti Manchesteru United. Neviděl jsem tam skoro jeden nedovolený zákrok. Přitom tam bylo takové razantní napadání a pohyb, přesto se vždycky nějak vyvarovali nedovoleného zákroku. U nás se říká ,Ostrovy, tvrdý fotbal‘. Jenže oni jdou do souboje, ale nakonec se vyhnou nedovolenému zákroku, i když to kolikrát chtělo i taktický faul. Já nenáviděl, když se udělalo šest autů, sedm faulů. Tím jsme ztráceli tempo, navíc je tam hrozba standardní situace. A pak je to zmíněná rychlost. Dnes už je pomalu i stání v rychlosti. To vše jsou rovněž věci trenéra, které musí umět zakomponovat. A pak je z toho dynamický rychlý fotbal. Jestli ale máte 80 procent hráčů, kteří touhle kapacitou nedisponují, pak z toho nic neuděláte.“
Nicméně je evidentní, že přes určitý pokrok je v českém fotbale preferovaná obranná fáze před útočnou. Čím to je?
„Přitom tvrdím, že kreativita v průměru našeho národa vždycky byla. Vycházíme z toho, že si dokážeme věci zorganizovat. Pozor, to umíme. Do hry to patří taky, ale to je hrozně málo. My pořád mluvíme o presinku, jako by to bylo devadesát procent fotbalu. Ale když ho chci hrát, nemůžu nechat vzadu pět hráčů na dva. U nás je to tak zažitý, je to takový zakopaný pes. Sázka na jistotu, osm hráčů na dva útočníky. My jdeme v sedmi hráčích dopředu při rohových situacích, a to se nebojíme brejku, ale ve hře jsem ještě neviděl, abychom v takovém počtu zaútočili. Manchester taky útočil v sedmi lidech.“
Presink se už tuzemské týmy podle vás naučily?
„U nás se říká:,ti výborně presují a tak dál‘. Jenže z presinku pak musíte hrát něco dál. Nedávno jsem viděl dvě mužstva, obě presovala a bylo to hodně nezáživné, protože výsledkem byla destrukce. První tým svému soupeři zlikvidoval jeho fotbalovost, byl s tím spokojený, jenže už nehrál dál. A druhý tým to dělal rovněž. Jen presovat a nemít zakomponované možnosti, co s tím a jak dál po zisku míče, to taky nejde.“
A jsme zpátky u trenérů, od kterých to vychází.
„Určitě, musí si vybrat hráče, i když to u nás samozřejmě funguje s určitým omezením. To není kritika trenérů, vím, že je to teď hodně těžké, ale pořád tam vidím rezervu. Ale pozor, jak jsem řekl, liga se dost zlepšila, je tady více mužstev, která praktikují to, o čem mluvíme. Ukázala to hlavně druhá polovina podzimu. Připomínám, že hodně záleží na kouči, jak si to mužstvo udělá, jakou vybere filozofii, určí si dynamiku hry.“
Nakolik by měli atraktivitě fotbalu pomoci samotní majitelé klubů?
„Musí se starat o to, aby řekli:,ne, tohle já nechci‘. Nebo jestli mu to stačí, tak prosím. Tady je třicet dva šéfů firem (profesionálních klubů). Pokud jsem majitel, vyberu si lidi, kteří mi udělají kvalitní produkt. Když někomu stačí jen takový (nudný) produkt, asi je to špatný šéf. Opakuju, že je to v nás lidech, co děláme fotbal. Realita je taková, že před sobotou se v některých klubech všichni třepou, od vedení po trenéra a hráče,takhle vyhrát 1:0, to by bylo něco.‘ Už to naše myšlení, nebo celé schéma je takové.“
Co to může změnit?
„Děláme to my trenéři, a donutit k tomu musíme šéfy, co jsou nad námi, aby to vyhlásili. Vím, že v lize už se takové konkrétní situace staly. Ale nevidím nikoho zodpovědnějšího než lidi v klubech. Jestli chceš mít firmu, která dělá výrobek... Kdysi jsme dělali šoupátka na uzávěr vody, vážilo dvě tuny, prodávalo se devadesát pět procent materiálu, pět procent práce. Tady prodáváte sto procent práce. Jestli jsem šéf, zaměřím se na to tak, že si tam vezmu nejlepší lidi, nejlepší inženýry, manažery, náměstky, aby moje firma produkovala věci, které budou mít úspěch. Musíte mít špičkové odborníky, a to jsou trenéři. Myslím, že to není o převratných změnách, ale každodenní práci.“
Zvýšil by atraktivnější fotbal větší zájem mezi širší veřejností?
„Znovu opakuji, s hráči, které máme v lize, jde hrát mnohem kvalitnější, pohlednější fotbal, který baví lidi, v němž budou padat góly a nabídne víc. A nabídka musí být širší, kvalitnější a hodně inovovaná. Konkurence zábavy není jen ve sportu. Nám chybí i fanoušci v hledišti. Mladí lidé, kteří jsou nyní více u automatů, počítačů a notebooků, jak je tam chcete dostat? To je hodně těžké. Pan Pelta postavil v Jablonci nádherný stadion, hraje o první místo, a přijdou mu tam dva tisíce lidí. V těch nových podmínkách jde opravdu takřka o život.“
