V Jihlavě už je legenda. Hrající, bavící. Nemá sbírku medailí a poct jako Suchý, Hrbatý, Augusta, bratři Holíkové, přesto se k nim může Tomáš Čachotský (39) směle řadit. Za Duklu válí s krátkými odskoky do jiných klubů dvacet let. Na Horáckém stadionu zná populární „Čagi“ všechny a všechno. „Ten klub fakt miluju. Asi proto jsem se tam narodil,“ usměje se kreativní útočník, jenž přivedl tým do finále Chance ligy.
Před čtyřicítkou bilancovat nehodlá. Není důvod. Číslo 90, které nosí Tomáš Čachotský na zádech, budete na ledě vídat ještě dlouho. „Já ho z Jihlavy stejně nikdy nepustím,“ vstoupil do rozhovoru kustod Bohuslav Tománek a chytil hvězdu týmu kolem ramen. Jednou dost možná půjde útočníkův dres pod strop haly. Té nové, která má stát v centru města za tři roky.
Moderní stadion bude podle plánu hotov v lednu 2024. To už se vás nejspíš jako hokejisty týkat nebude, co?
„Já jsem Béďovi Ščerbanovi (jednateli klubu) řekl, že tam určitě chci hrát. Ať s tím počítá. (úsměv) Mně už tu arénu slibovali před patnácti lety…Tak ať ji konečně postaví! Do té doby vydržím hrát i v Pelhřimově.“
Za necelý rok vám bude čtyřicet. Jak se cítíte?
„Skvěle. Kór teď po postupu do finále. Je hrozně důležité, jestli vás to baví a naplňuje. Pokud to tak je, jste schopen se připravit na další sezony. Obětovat se v letní přípravě, zvládnout ty neoblíbené věci, které k tomu patří. Mě to pořád strašně baví. Fakt. Chci hrát, co nejdéle to půjde. Do padesáti? Když to půjde, klidně.“
Už pouze za Jihlavu?
„To je těžké říct. Teď mám smlouvu. Pokud mě klub bude chtít dál, myslím, že už zůstanu tady. Když zájem nebude, budu hledat něco jiného.“
Trenér Viktor Ujčík říkal, že se o vás doma skvěle starají. Je to pravda?
„Přesně tak. Mám to dobře zařízené. Když jsem doma, moje holky se o mě starají. Když je člověk starší, o dost víc si váží týmového výkonu. Je to víc než ten individuální. To můžu stoprocentně potvrdit.“
Baví vás sezona bez fanoušků?
„Diváci jsou pro mě kořením jakéhokoliv sportu. Strašně chybí. Člověk si po nějakém čase samozřejmě zvykne. Říká se, že fanoušci můžou být šestým hráčem. Ale jakmile padne puk na led, každý se snaží odevzdat sto procent a vyhrát. Ať už tam lidi jsou, nebo ne.“
Je to psychický náročný ročník?
„Jasně. Měsíc a půl se nehrálo, nevědělo se, jestli se vůbec začne. Ale těžké to bylo i pro jiné lidi, nejen pro sportovce. Doba je strašně složitá. Fandím všem, abychom se z toho dostali a začali zase žít normálně. Jako předtím.“
Když vyhrajete finálovou sérii s Kladnem, budete mít právo jít do extraligy. Ale kde byste ji hráli? Horácký stadion bude za několik měsíců zbourán…
„Tohle vůbec neřešíme. Víme, že klub má finanční problémy. To není žádné tajemství. Ale nikdo nám neřekl, že nesmíme postoupit. To bychom si ani zakázat nenechali.“ (úsměv)
Jak vidíte sérii s Kladnem?
„Trošku si odpočineme, doléčíme zranění a nachystáme se na první zápas, abychom ho vyhráli. To nás teď zajímá nejvíc. Kladno jsem v play off vůbec nesledoval, viděl jsem jen výsledky. Měli jsme plnou hlavu svých starostí. Určitě nechceme začínat finále dřív. Máme spoustu pobitých hráčů. Přistoupili jsme na hokej, kdy se každý obětoval, skákal do střel. Trefovalo nás to, hodně kluků je potlučených. Potřebujeme se dát do kupy, abychom šli do série zdraví.“
Přitom jste málem vybouchli už ve čtvrtfinále s Litoměřicemi, kdy jste prohrávali 1:3 na utkání…
„V pátém zápase v Litoměřicích se to zlomilo. Náš trenér měl v kabině ostřejší, dost důrazný proslov. Pak jsme začali hrát úplně jinak. Najeli jsme na play off mód. Vím, že to zní trošku jako fráze, ale takhle to bylo. Makali jsme, padali do střel. Byla tam obětavost. Šli jsme si za tím. Uvědomili jsme si, jak se to hraje. Žijeme tím, vyhráváme, na střídačce si můžeme zařvat. Všichni máme v sobě euforii. Určitě teď nikdo nechce končit.“
Očima trenéra: Pořád je rozdílový
„Jestli na sobě bude Čagi pracovat tak, jak pracuje, ještě vydrží dlouhou dobu. Opravdu je pořád rozdílový hráč. Jestli bude hrát do padesáti, to záleží na něm a jeho náladě. Má doma čtyři ženské. Asi se má dobře, starají se o něj. (úsměv) Emoce k Čagimu patří. Dává je hodně najevo v kabině i na ledě. Myslím, že o tom to je. Musíte si danou chvíli užít. Sezona měla nějaký vývoj. Kluci nějakou dobu chodili i do běžné práce. Vzdali jsme se části platů. Nedostávaly se žádné bonusy, se kterými hráči počítali, když se podepisovaly smlouvy. Všechno jsme dokázali vstřebat. Vidíme, že mnozí lidé jsou na tom daleko, daleko hůř. Nemůžou dělat svoji práci a mají existenční problémy. My jsme si řekli, že si sezonu osladíme aspoň tím, že budeme mít na jejím konci radost a budeme se moct každému podívat do očí. A říct si, že jsme to odpracovali na sto procent.“ - Viktor Ujčík, kouč Jihlavy
| BODOVÁNÍ PLAY OFF | |
| 1. Patrik Miškář (Litoměřice) | 12z 17b (7+10) |
| 2. Jan Holý (Litoměřice) | 12z 17b (4+13) |
| 3. Tomáš Plekanec (Kladno) | 9z 12b (4+8) |
| 4. Lukáš Válek (Litoměřice) | 12z 11b (6+5) |
| 5. Radim Kucharczyk (Vsetín) | 14z 11b (3+8) |
| 6. Martin Procházka (Litoměřice) | 12z 10b (5+5) |
| 7. Markus Korkiakoski (Poruba) | 11z 10n (4+6) |
| 8. Tomáš Čachotský (Jihlava) | 10z 10b (3+7) |
| 9. Lubomír Štach (Vsetín) | 12z 10b (2+8) |
| 10. Ondřej Machala (Kladno) | 9z 9b (8+1) |
| 11. Antonín Melka (Kladno) | 9z 9b (7+2) |
| 12. Adam Zeman (Vsetín) | 14z 9b (5+4) |
| 13. Roman Vlach (Vsetín) | 13z 9b (4+5) |
| 14. Nicolas Hlava (Kladno) | 8z 9b (3+6) |
| 15. Tomáš Svoboda (Litoměřice) | 12z 9b (3+6) |
| 16. Jaromír Jágr (Kladno) | 9z 8n (1+7) |
Témata:
první liga, sport, Chance liga, hokej, Tomáš Čachotský, HC Dukla Jihlava, Sport na Heureka.cz
Související články
