Manažery zasáhla zpráva o neštěstí během jednání o extralize
V restauraci U Raušů ve Velké Bíteši, dějišti mnoha důležitých hokejových jednání, nominací a schůzek, visí mezi jinými dres české hokejové reprezentace. Zarámovaný, pod sklem. Na jeho přední straně je řada podpisů hráčů z národního týmu. Jeden z nich patří Josefu Vašíčkovi. Vašíček 63, napsal tam útočník.
Právě na tomto místě, před vchodem do salonku, nad nímž hokejový dres má svoje místo, vstřebávala česká hokejová generalita šok ze zpráv z Ruska.
Jeden po druhém vycházeli manažeři z místnosti, kde jednali na pravidelném setkání Asociace profesionálních klubů, aby rozdýchali takovou hrůzu.
Probírali právě bezdlužnost klubů, smlouvu s marketingovou společností BPA a jiné provozní záležitosti, když je zdrcující zpráva zastavila.
„Patnáct minut pauza,“ konstatoval Petr Husička z Třince. Rokovat nemělo smysl. Stejně se o ničem jiném než o neštěstí Jaroslavle nemluvilo.
Mezi funkcionáři je řada bývalých reprezentřantů. Petr Bříza pracuje pro Spartu, Milan Hnilička pro Mladou Boleslav. Teď všichni vycházeli ven před restauraci. Někteří mluvili mezi sebou, jiní mlčky stáli a hleděli před sebe. Několik nervózně vykouřených cigaret se rychle změnilo v nedopalky.
Neštěstí se dotklo všech. A nejen proto, že Vašíček, Marek a Rachůnek bojovali za národní mužstvo. Třeba Marek byl v létě v jednání s Spartou o tom, že se vrátí domů. Narodil se mu syn, táhlo ho to k rodině. Najednou byly všechny vzpomínky na každé vyřčené slovo živé.
„Hrůza. Tohle byl v Rusku vždycky kritický bod, cestování. Jak je starý letadlo. Toto je strašlivá tragédie,“ povídal Zbyněk Kusý, manažer Pardubic. Několik mužů se v hlavní části restaurace shromáždilo kolem počítače, na němž si četli zprávy, další telefonovali.
Otázka „víš něco nového?“ byla nejčastější větou mezi hokejovými činovníky.
Patnáct minut uběhlo a nastal čas vrátit se k jednacím stolům. Ale už ne nadlouho.
„Samozřejmě jsme to vzali rychle, i s ohledem na to, co se stalo v Rusku. Celý zbytek jednání byl tím výrazně poznamenaný,“ přiznal ředitel extraligy Stanislav Šulc.
S poznatky, poznámkami, ale i drsnými ranami na duši se odpoledne manažeři rozjeli domů.