Pes obranář? Jordán je i bombarďák: O hattricku, siréně a pozici v Amuru | iSport.cz
Pavel Ryšavý
22. října 2020 • 12:12

Pes obranář? Jordán je i bombarďák: O hattricku, siréně a pozici v Amuru

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Guľu štvala slabá produktivita: Smůlu musíme zlomit pracovitostí
Karviná - Zlín:  Poznar má formu! V deváté minutě přidal druhý gól, 0:2
VŠECHNA VIDEA ZDE

Siréna houkala, jak kdyby celý Chabarovsk měl běžet do krytu. Ale tohle bylo dobré znamení. Amur sypal góly v KHL do sítě Kazaně. A ládoval je i Michal Jordán. Tohle byl jeho zápas. Při výhře 7:1 si připsal hattrick jako první český obránce v historii soutěže. „Hned mi psal Jirka Sekáč, čekal, že tam budu skákat šipky a ještě teď jezdit na rolbě,“ usmívá se kapitán Chabarovsku. Postupně vyrostl ve spolehlivého defenzivního beka. Kanonádou docela šokoval.



Než se rval o místo v Carolině, jako mladý obránce dost podporoval ofenzivu. Třeba v kanadské juniorce byl Michal Jordán nejproduktivnější bekem týmu, kde válel i hvězdný Tyler Seguin. Postupně se změnil, plní hlavně defenzivní úkoly, je silný před vlastní brankou. Proto jeho hattrick do sítě Kazaně vyvolal takové nadšení. „Hodně lidí mi píše zprávy a na sociálních sítích se to rozjelo. V klubu jsou taky rádi, kluci si pak ze mě dělají i srandu. Na obránce je to asi něco velkého, ale mně to úplně takhle nedochází,“ říká s klidem.

Těžko říct, jestli je větší šok, že Chabarovsk porazí první Kazaň, nebo že vy, vyhlášený defenzivní bek jí dá tři góly. To se ten boom kolem vás dá pak pochopit, ne?
(usměje se) „No, je pravda, že my máme hodně těžkou sezonu. Těsně před ligou se nám kabinou prohnal koronavirus a hráli jsme s juniory. V poslední době si to začíná ale sedat, nabíráme kondici, zlepšujeme se a hrajeme dobře. Je neskutečné i pro nás, pro hráče, že jsme se takhle chytli. Fanoušci byli taky nadšení, nechápali, co se stalo. Další den jsme měli mítink a v klubu nám za ten výkon děkovali. Vážíme si toho.“

A vašeho hattricku si taky vážíte?
„Do teď jsem trefil nějaká břevna, vždycky k tomu něco chybělo. Proti Kazani to vyšlo a mám radost. Ale stejnou i z toho, že máme dva body a v téhle těžké době výsledek potěší všechny, kteří nám přejí.“

Při sestřihu gólů upoutá jedna věc, hodně výrazná siréna. Probudila by snad i mrtvolu. Vás neděsí?
(směje se) „Když jsem sem přišel, bylo to hodně zajímavé, nečekané. Ale zvykl jsem si, teď vám řeknu, že je to pecka. Těšíte se, že ten randál po gólu uslyšíte.“

Vyšly vám dvě parádní střely a pro hattrick jste si při přesilovce vyloženě šel před branku. Byl to přesně takový den, že cítíte, jak všechno vyjde a sebevědomí je na sto procentech?
„To zase ne. Pamatuju si, že hattrick jsem dal v OHL, v kanadské juniorce, spadla mi tam snad každá střela. Teď jsem to nějak nevnímal. Moc gólů nedávám, tak jsem si říkal, jeden, dobrý. Padl tam druhý a pecka. Potom jsme dostali přesilovku a rozhodně jsem si nemyslel, že dám třetí gól a půjdu po hattricku, vůbec. Trenér nám řekl, že máme na přesilovce rotovat, hráli jsme 4 na 3, nakonec jsme se vyrotovali tak, že já byl na brankové čáře kolem tyčky. Skočil tam náš pátý hráč, vystřelil a jejich obránce se svázal s naším útočníkem, který clonil gólmanovi. Mně se podařilo střelu doklepnout.“

Berete ten hattrick hezky s klidem, ani po třetím gólu nebyly vidět nějaké ultra divoké emoce. Ve dvaceti byste divočil víc?
„Kluci se mi smějí, jak se po gólech vždycky divoce raduju. Konkrétně Jirka Sekáč si to hodně užívá. Psal mi, že první oslava byla tak nějak moje klasika, druhá taky. A nechápal, že třetí jsem vzal tak s klidem. Čekal, že tam budu skákat šipky a ještě teď jezdit na rolbě. (usměje se) Bylo to na 6:1, tak musíte mít k soupeři respekt, nějaké jezdění na kolenou tam nebylo na místě. My potřebujeme body. A porazit týmy jako Jokerit a po něm Kazaň? Nikdo to nečekal. Jsme za to rádi, teď máme před sebou další velké zápasy doma, tak hlavně, abychom na to navázali.“

Bratři Zohornové měli problém se do Chabarovsku dostat a ještě dlouho po startu ligy trénovali s Pardubicemi. Vy jste v Rusku už dlouho, co bylo ve vašem případě jinak?
„S Markem Langhamerem jsme podepsali smlouvu na dva roky, takže jsme měli víza. Byli jsme tady od začátku sezony. Já vynechal kvůli nemoci pak měsíc, ale byl jsem tady. Kluci měli problémy, že se měnil název klubu, do toho COVID, ambasády nepracují v klasickém režimu, byl problém sehnat zvací dopis. Teď je všechno složitější.“

V Česku hokej stojí a nějakou dobu ještě bude, v Rusku hrajete. Je ale poznat, že sezona je jiná?
„KHL řekla, že se bude hrát. Pokud hráč onemocní, má místo něj klub povolat náhradu z farmy, nebo nasadit juniory. Myslím, že šedesát až sedmdesát procent si tím prošlo už v přípravě, nás to trefilo těsně před ligou, což bylo nepříjemné. Ale v závěru na tom budou všichni stejně, každého to v sezoně potká. Nikdo nebude mít výhodu. Většina z nás si tím prošla, takže liga by měla mít protilátky a mělo by se hrát. Otázkou samozřejmě je, jak se nemoc rozjíždí mezi lidmi. V Moskvě už jsou kluby, kde se hraje bez fanoušků.“

Silnou českou skupinu v Chabarovsku teď doplnil Dominik Mašín, který působil čtyři roky na farmě Tampy, dlouho čekal na NHL a marně. Nevrátily se vám s ním trochu vzpomínky na Carolinu a velký boj o místo?
„S Dominikem jsme se potkali už v létě, zajímal se, jak to v Chabarovsku chodí. A ano, podobné to trochu je. Já jsem se vracel o něco starší, jemu je teprve 24 let. Pořád je mladý, doufám, že to nepřijal jen tak, že jde hrát do KHL. Má v sobě potenciál se vrátit za moře a NHL si zkusit. Když se mu povede sezona, KHL sledovaná je, šanci by dostat mohl. Ale taky záleží na situaci, jaká bude ve světě.“

Máme doma spojené, že ho Tampa brala ve druhém kole, má velký talent, ale dlouho ho nebylo kvůli působení v AHL vidět. V jakého hráče vyrostl?
„V NHL je to i hodně o štěstí. Kdo ví, kdyby nebyl v Tampě, hrál už NHL a nebyl s námi v Chabarovsku. Tampa předvádí poslední roky famózní výkony, teď vyhrála Stanley Cup a kostra tam byla jasně daná, doplňovali jen střípky. Je těžké se dostat do sestavy. Doufám, že bude dál pracovat, bude se mu dařit, pomůže Chabarovsku o play off a řekne si o nároďák. Pokud začne zase NHL a bude se konat mistrovství světa, asi se to bude krýt, takže hráči z Evropy budou mít šanci se na turnaj dostat.“

Ruské kluby nechtějí prý hráče teď na Karjalu pouštět. Situaci kolem vás trenér Filip Pešán sondoval?
„Volal mi, zjišťoval situaci, jak na tom jsem zdravotně. Vážím si toho, že má o mě zájem. Pokud bude možnost, vždycky rád přijedu. Domluvili jsme se, že mě na nějaký turnaj vezme, jestli to nebude na první, tak na druhý. Řeší se samozřejmě celá logistika, jak dopravit hráče z Ruska do Finska a pak zase do Ruska. Mám radost, že se ozval a uvidíme, jak se to bude do budoucna vyvíjet.“

V Chabarovsku jste si postupně vybudoval silnou pozici, nejde jen o tři góly, ale jste lídr týmu, kapitán. Takže nakonec jste našel v téhle dálce hokejové štěstí?
„Ano, jsem tady šťastný. Chybí mi rodina, kdybych ji tady měl, je to ještě lepší. Ale hokejově jsem hodně spokojený. Všechno má nějaký svůj vývoj. Prošel jsem si farmou, Amerikou, dostal se do NHL, za což jsem hrozně moc rád, i když se mi nepovedlo tam zůstat. Šel jsem do Kazaně, kde to nebylo asi úplně ono. Teď zpětně vidím, že jak jsem neodehrál v NHL moc zápasu, byl jsem tam ještě takový nerozehraný. Teď hraju víc a víc, jsem za tuhle pozici rád. Ale vím, že je těžce vydřená. Pořád chci pracovat, abych si ji udržel.“

Chabarovsk není žádná Florida, kam se každý na první pohled hrne. Není docela paradox, jak se všechno v hokejovém životě otočí?
„Je to tak. Když jsem šel z NHL do Ruska, popravdě jsem ani nevěděl, kde Chabarovsk je. Ale nakonec mě hrozně mile překvapil, je to pěkné město, mají tady dobré restaurace, fajn lidi, výborný zimák i výborní fanoušci. Všechno jde ruku v ruce s tím, jaké podáváte výkony, jak se vám daří. Je to dálný východ, ale i s rodinou jsme tady spokojeni, když ji mám u sebe.“

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud