Selänne: Co mi chybí? Výplatní pásky. Jágr může vydržet do padesáti
PŘÍMO Z NĚMECKA | Úsměv k jeho tváři patří stejně neodmyslitelně jako brusle k Jaromíru Jágrovi. „Jestli bude hrát do padesáti? No, divil bych se, ale u něj opravdu nikdy nevíte,“ říká Teemu Selänne, někdejší finský útočník, který sám válel téměř do čtyřiačtyřiceti. Během rozhovoru nejen o čísle 68 potvrdil, jaký je to vtipálek. „Co mi z hokeje nejvíc chybí? výplatní pásky!“ vypálil bez rozmyšlení.
Byl jednou z osobností, která byla při nedávném světovém šampionátu uvedená do Síně slávy IIHF. „Je to skvělé ocenění, díky za něj,“ vykládal kanonýr přezdívaný „Finský blesk“, který si během kariéry zahrál na šesti olympijských turnajích. A i teď volá po tom, aby slavná liga své hvězdy uvolnila. „Každý hráč o tom sní,“ myslí si Teemu Selänne, 46letý otec čtyř dětí, jenž si užívá hokejového důchodu. „Neměnil bych!“ má jasno.
Nikdy vás nezamrzelo, že jste s hraním praštil?
„Ne, nikdy.“
Opravdu ne?
„Na ledě jsem nechal všechno, už ve mně nic nezbylo. Jakmile člověk zestárne, je opravdu těžké se udržovat. Hrál jsem téměř do čtyřiačtyřiceti, lidi si vůbec nedokážou představit, co to obnáší. Vezměte si třeba Jaromíra Jágra, kterému je už pětačtyřicet, a stále hraje. Jsem na něj velmi pyšný, je to úžasné. Málokdo dokáže ocenit, co za tím stojí dřiny. Ale pokud jde o mě, skončil jsem v pravý čas. Opravdu. Hokeji jsem obětoval všechno, teď je na čase se věnovat i něčemu jinému. Mám čtyři děti, takže se nenudím.“
Myslíte si, že Jágr opravdu může hrát do padesáti, jak o tom sám mluví?
„Víte, co? Nemělo by to být možné, ne? (usměje se) Ale u něj nikdy nevíte.“
Takže to nevylučujete?
„Bude záležet na tom, jak mu bude sloužit zdraví. Opravdu to ale není žádná sranda. Já jsem hrál téměř do čtyřiačtyřiceti a to nejhorší pro mě byla regenerace. Zápasy jdou hodně rychle za sebou, takže to byl problém. Do toho cestování.“
Pokud vydrží, bude to tedy pro vás překvapení.
„Do jisté míry ano. Vím, co za tím stojí úsilí. Ale zase všichni víme, jak on hokej miluje. Klobouk dolů před ním. U něj je možné všechno. Když vydrží zdravotně a zůstane v něm ta soutěživost, může se stát cokoliv.“
Jak to děláte, že vypadáte neustále tak spokojeně?
„Snažím se být šťastný. To je celé.“
Je něco, co vám z hokeje chybí?
„Abych byl upřímný, tak jediné, co mi skutečně schází, jsou výplatní pásky! (směje se) Dělám si srandu… Je pravda, že jsou to spoluhráči. Ti jsou pro mě jako bráchové. A už jenom ten pocit být v kabině, to je něco, co se nedá nahradit. Ale pokud jde o další věci, tak ne. Odehrál jsem toho opravdu spoustu, takže teď si užívám život bez stresu. Hokeji jsem dal všechno, co jsem mohl. Bylo na čase jít zase dál.“
Kdo ze spoluhráčů vás dokázal nejvíce pobavit?
„Ty jo, těch bylo…“
A kdo nejvíc?
„Třeba Brad May, Tie Domi. Ale nechci na nikoho zapomenout. Je více hráčů, kteří měli podobný postoj jako já, snažili se neustále mít důvod se bavit a užívat si to.“
Jak vzpomínáte na působení ve finské reprezentaci?
„Když jsem přišel do nároďáku poprvé, neměli jsme až tak reálnou šanci vyhrávat s těmi opravdu silnými týmy. Ale pomalinku jsme tu mezeru smazávali, najednou jsme byli schopní porážet kohokoliv. Byl jsem opravdu hrdý na to, že jsem mohl reprezentovat.“
Jaký dojem na vás udělal národní tým na šampionátu v Paříži a v Kolíně nad Rýnem?
„Kluci prožili těžký turnaj, škoda že nakonec nezískali bronz. Ale celý rok byl zklamáním, objevilo se hodně kritiky. V minulých letech jsme byli zvyklí na úspěch, teď to šlo trochu ztuha. Uvidíme, jak to bude vypadat dál.“
Zahrál jste si na šesti olympijských turnajích, jaký názor máte na to, že tentokrát se příští rok v Koreji nejspíš bude hrát bez hvězd NHL?
„Když se zeptáte kohokoliv, kdo si v roce 1998 zahrál v Naganu, potvrdí vám, že je šťastný, že u toho mohl být. Ať je to Gretzky nebo někdo jiný. Každý sní o tom, že bude reprezentovat svoji zemi, navíc na tak významné události, jakou je olympiáda. Spousta hráčů je zklamaných, že nemůže v Koreji hrát.“
Stále věříte, že vedení NHL svůj verdikt změní?
„Uvidíme, třeba se ještě něco stane. Že si opravdu někdo uvědomí, že hráči z NHL tam musejí být. Je to pocta jak pro ně, tak pro fanoušky. Vím, o čem mluvím, sám jsem si zahrál na šesti olympijských turnajích.“
Co říkáte na to, jak svoji premiérovou sezonu ve Winnipegu zvládl 19letý finský útočník Patrik Laine? V 73 zápasech si připsal 64 (36+28) bodů. I vy jste během své nováčkovské sezony v tomhle klubu zazářil…
„Neuvěřitelné. Měl jsem radost, když jsem se dozvěděl, že si ho v draftu vybral právě klub Jets. Patrik měl výborný vstup do sezony. A to, co se mu podařilo, je opravdu super. Bude to opravdu velká hvězda finského hokeje. Držím mu palce i dál.“
