Osudový příběh O´Sullivana z NHL: Otec mě bil, většina ostatních nepřežije
Často se nestává, že by profesionální sportovec vyšel s tak ožehavým tématem na veřejnost. Bývalý útočník NHL Patrick O´Sullivan ale cítil, že je potřeba vysvětlit, co ho stálo dobře rozjetou hokejovou kariéru a před nedávnem svůj příběh převyprávěl. Příčinou byl otec, který svého syna v dětském i pubertálním věku bil a to ať už koženým švihadlem, nebo pěstmi...
Budoucnost měl zářnou, byl velký talent. Ve druhém kole draftu 2003 po něm sáhla Minnesota a vše se na první pohled mohlo zdát zalité sluncem. Ale nebylo. Patrick O´Sullivan si prošel peklem, otec ho mlátil a znechutil svému synovi jedinou věc, kterou na životě miloval. S příběhem přišel kanadský hokejista před třemi lety, teď ho připomněla řada dalších sportovců včetně dalších hráčů NHL.
„Nikdy o dětech, jako jsem byl já, neslyšíte. Je to z toho důvodu, že jsou často v mém aktuálním věku mrtví. Chtěl bych svůj příběh říct proto, že miluju hokej, ale kromě něho nebylo na mé zkušenosti s otcem nic pozitivního," uvedl svou mrazivou zpověď pro americkou televizní stanici ESPN.
„Začal jsem být zneužíván okolo pěti, šesti let. Trvalo to do mých šestnácti. Můj otec mě mlátil, když se mu nelíbilo něco, co jsem udělal. Většinou se to týkalo hokeje," pokračoval. „Strach mi zpětně přichází na paměť nejčastěji. Otec začínal každé ráno větou: radši dneska hraj dobře, nebo víš, co se stane... Šel jsem do školy a musel jsem o tom celý den přemýšlet. Poté jsem přišel domů a u jídla mi začal vyhrožovat znovu. Říkal mi, co budu dělat na ledě a když to neudělám, bylo zřejmé, že dostanu."
Pěsti i švihadlo. Nebyl nikdo, kdo by pomohl
Fyzické obtěžování ale nezůstalo jen u facek a ran rukama. „Využíval všechno, co měl v dosahu paží. Měl jsem kožené švihadlo, musel jsem dělat kliky bez trička a on mě s ním švihal. Nejradši měl, když mě nakopával. To si obzvlášť oblíbil. Když mi bylo 12 nebo 13 let, mlátil mě i pěstí."
Nejhorší bylo, že se Patrick za celou dobu neměl na koho obrátit. „Neměl jsem žádnou naději, že by mi někdo cizí pomohl. Musel jsem počkat až do té doby, kdy budu natolik fyzicky silný, abych mohl bojovat o svůj život." A tak přišel v životě tehdy šestnáctiletého hokejisty největší životní zlom.
| Patrikovi se ten den moc nedařilo stejně jako celému týmu. Jeho otec John přišel dolu k plexisklu a začal do něj mlátit. U toho ještě řval: „Až půjdeš se mnou domů, jsi vyřízenej." Pak Patricka doslova vyrval ze sedačky a vytáhl ho z autobusu. Následoval pěstní souboj. |
„Nevěděl jsem, co se stane. Byl jsem ale ochotný umřít proto, abych dokázal, co jsem potřeboval dokázat a změnil život," přiznal O´Sullivan. „Vystoupil jsem z auta a řekl: je konec, nejedu s tebou. Porvali jsme se, bitka trvala tak 4-5 minut. Pak nastoupil do auta, odjel a já zavolal policii."
„Vyšel na něj zatykač. Než ho chytili, stačil ještě přijít na dva mé zápasy. Do té doby nechyběl ani jednom. Důvodem, proč jsem skončil ve 28 letech, bylo, že už jsem na sebe ani nedokázal natáhnout výstroj. Důvodem nebyla zranění ani peníze... Můžu se dívat a ocenit hru, ale už bych nebyl schopen jít na led a užít si zápas," věděl Patrick.
Nenávist zmizela, přišly problémy se spánkem i vracející se momenty
Záhy přiznal, že ho události z mladí poznamenaly. „Ovlivnilo mě to v hodně věcech, na některé přitom třeba ani v životě nepřijdu. Nemohl jsem kvůli úzkosti spát, zažíval jsem flashbacky z dětství za denního světla. Byl jsem nakonec tak nejistý, že jsem nemohl dlouhodobě dělat jakoukoliv činnost."
„Není to tak, že bych nenáviděl rodiče. Abych byl upřímný, je to spíš nějaké prázdné místo. Skořápka po člověku, který pro mě mohl něco znamenat a neznamenal. Udělal jsem rozhodnutí, abych se dostal do bodu, kde jsem teď. A jsem šťastný," řekl hokejista, jenž v NHL nastoupil ke 334 zápasům.
| Věděla jsem bezpochyby, že bude naše děti milovat. Byla jsem si ale trochu nejistá tím, jak bude lásku vyjadřovat. Nicméně milovat je, se pro něj stalo hrozně jednoduchým... Je to jako, kdyby mu ukazovali, že má lásku cítit i jiným stylem, než jenom tím organickým. |
„Myslím, že mi děti daly největší dárek, který v životě můžete dostat - zodpovědnost, že vás někdo má jako rodiče a vy se můžete podílet na tvarování osoby do té pozice, aby byla šťastná. Je pro mě zásadní dělat to, co bude nejlepší pro ně," zakončil Patrick O´Sullivan zpověď na adresu svých dvou synů Nathana a Henryho.
Oporu během svého života nenašel ani v matce. Nejen, že řádění otce nezastavila, ale nakonec ještě poslala zpět pozvánku svého syna na svatbu. Předtím jí totiž odmítl s vidinou vlastní budoucí rodiny vypsat další z šeků, které posílal už od své první hokejové výplaty.
V poslední době přicházejí, bohužel, podobná přiznání častěji a častěji. Na podzim promluvil bývalý tvrďák Dan Carcillo o násilí v juniorském hokeji, které se případu bývalého útočník Los Angeles, Phoenixu, nebo Minnesoty podobá. Brankář New York Islanders Robin Lehner zase otevřeně pohovořil o svých problémech s alkoholem a hlubokými depresemi. Psychické potíže odhalil také světoznámý italský fotbalový brankář Gianluigi Buffon.
