Na střední bývají nejpopulárnější sportovci a umělci. Někdo je dokonce obojí. Švýcar Tim Ramholt hrál hokej až do roku 2018 na nejvyšší úrovni a to včetně reprezentace i boje o zámořskou šanci. Teď společně s dalšími kumpány v Curychu skládá hudbu a pořádá koncerty. Jak se k muzice dostal? A jaký „rekord" mu v NHL jen těsně unikl?
Tim Ramholt. Že to jméno neznáte? Tak rychlé představení: přes 650 zápasů odehraných ve švýcarské nejvyšší soutěži, 40 duelů v národním dresu včetně účasti na mistrovství světa, 210 startů v AHL a jeden v NHL. Právě poslední zmiňovaný duel je vůbec nejzajímavější a taky nejbizarnější.
Tehdy ještě mladý bek naskočil do akce za Calgary Flames. Dostal jednu šanci. A atakoval rekord. Ne asi úplně rekord, který by si přál, zpětně ho však bere s úsměvem. Tehdejší kouč Mike Keenan ho proti Anaheimu poslal na led dvakrát, Flames zrovna inkasovali a byl konec. Šlus.
Ramholt, draftován ve druhém kole roku 2003, si už nikdy NHL nezahrál. Další příležitost prokázat kvality nedostal a časem se vrátil do Švýcarska. Zámořskou kariéru tak později ukončil s jedním startem, dvěma střídáními a mínusovým bodem. I tak ale není překvapivě hráčem, který toho za velkou louží odehrál nejméně.
Obránce Islanders Jeff Libby totiž zapsal 43 vteřin, Ramholt byl na ledě o dvě víc (NHL začala počítat ice time v roce 1997, pozn. red.). „Opravdu úžasné... Taková škoda, že nejsem první,“ smál se nyní už 35letý bývalý zadák. Poslední profi starty si připsal roku 2018 v dresu Klotenu. Co dělá po konci hokejové kariéry?
Věnuje se hudbě.
Tedy nejen jí, v rámci brigády vozí invalidy po Curychu, zároveň píše básně i beletrii, dělá jógu, plave, surfuje, lyžuje... Prostě všechno možné. Se svými kamarády, také hokejisty, navíc i veřejně vystupuje. Kapela se dala dohromady v roce 2010, nejdřív zkoušela ve sklepě barbecue restaurace v centru největšího města Švýcarska.
Tam ji ale ve tři ráno načapala policie. Lidé si stěžovali na hluk, přičemž někdo na následnou selfie s policií napsal „We and the Bulls“ (bulls - slangový výraz pro policii, pozn. red.) a název byl na světě. My a býci. Koncerty měla zatím skupina dva, víc jich plánuje po konci sezony, protože většina členů ještě stále aktivně hraje hokej.
Parta má dohromady celkem 2 788 zápasů v nejvyšší švýcarské soutěži, 315 zápasů v AHL, osm utkání v NHL a také starty za reprezentaci. Její život se ale jen kolem hokeje rozhodně netočí.
„Je cool mít další element. Něco uměleckého. Muzika je víc intelektuální, hokej fyzický. Skvěle se to doplňuje,“ prozradil Ramholt pro the Score. Jak okomentoval nové album Cirkus Mind, které vyšlo letos? „Nikdo by si nemyslel, že je něco takového možné. Ale teď jsme se zapsali na mapu, sportovci opravdu mohou dát dohromady kapelu.“
Švýcarský bek dál popsal, že právě ona druhá příležitost na NHL, kterou nikdy nedostal, ho mrzí. „Pár songů bych o tom mohl napsat,“ pousmál se trpce. „Nicméně přenesl jsem se přes to, protože cítím, že jsem měl skvělou kariéru doma ve Švýcarsku,“ uzavřel.
| Kapela vznikla v roce 2010 spojením Tima Ramholta (frontman), Romana Lemma (basová kytara - aktuálně druhá nejvyšší švýcarská soutěž), Fabiana Gasse (bicí - jediný hokej nehrající člen), Romana Wicka (kytara - nejvyšší soutěž ZSC Zug) a Erica Bluma (kytara - nejvyšší švýcarská soutěž SC Bern). Debutové album vyšlo 6. ledna roku 2020 a jmenuje se Circus Mind - jde o mix rock´n´rollu, blues a lo-fi. Z alba podle kapely vyzařuje volnomyšlenkářství a dětskou naivitu. |
