Do sezony vstoupil brutálně. Tři zápasy, dvě čistá konta. O Petru Mrázkovi se v tu ránu začalo mluvit jako o adeptovi na Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL. Jenže přišlo zranění. Dost nešťastné. O místo jedničky Caroliny přišel. Teď je bez smlouvy, co bude dál? „Nějaké signály už mám, zatím však nic konkrétního. Určitě chci ale zůstat v Americe,“ říká 29letý gólman.
Zdálo se, že bude mít našlápnuto k nejlepší sezoně kariéry. Navíc v ideální čas, během posledního roku smlouvy. Nakonec ale Petr Mrázek vinou zranění palce na pravé ruce odchytal jen 14 zápasů. Vynechal více než dva měsíce, což ve zkráceném ročníku znamenalo téměř polovinu herního okna. Teď bude čekat, kdo přijde s nabídkou. „Vynervovaný ale nejsem. Bude to zajímavé, jsem zvědavý, co se v létě stane,“ usmívá se.
Byla to nejzvláštnější sezona kariéry?
„Asi jo. Začala skvěle, po dvou zápasech ale spadl celý tým do týdenní karantény. Vrátil jsem se v dobré formě, na delší dobu se zranil a bylo skoro po sezoně. Fakt těžké. Z mého pohledu opravdu nejtěžší ročník, co jsem zažil. Pozitivní je, že jsem se vždycky dokázal vrátit, navíc ve slušné formě. Bylo to takové dobré i špatné zároveň, fakt divný rok.“
Na dva měsíce vás vyřadilo ze hry zranění palce na ruce. Nechytal jste celý únor a březen. Můžete popsat, co se stalo?
„V zápase jsem se nešťastně srazil se spoluhráčem. Napřímo mi trefil palec, velký kloub mi zarazil hluboko do ruky, jakoby do dlaně. Měl jsem utržené tři vazy. Doktor, specialista na prsty, mi říkal, že něco takového u brankáře napříč sporty ještě neviděl.“
Bylo to hodně bolestivé?
„Docela dost, hlavně mě ale štvalo, že jsem byl dlouho mimo. Letěl jsem s tím za specialistou do Colorada. Dal mi do ruky dva speciální dráty, které mi měly držet vazy. Doufali jsme, že bych za dva, tři týdny mohl být zpátky. Bolest byla ale natolik velká, že jsem po měsíci musel letět zpátky na druhou operaci, aby mi dráty vyndali. Zjistili jsme, že se s nimi v ruce chytat nedá. V tréninku dostanete sto střel ve stokilometrové rychlosti… Nešlo to, ani jsem neudržel hokejku.“
Omezovalo vás to i mimo led?
„A jak! Nemohl jsem si zavázat tkaničky, nenapsal jsem smsku. Nešlo fakt skoro nic dělat. Golf, tenis… Nic.“
Na hlavu tedy docela nápor, že?
„Přesně tak, neustále jsem přemýšlel, kdy už se budu moct vrátit. Vedení se mě na to denně ptalo. Nic snadného. Kdybych byl hráč v poli, šlo by to dřív, ale jako brankář? Vůbec. Dostal jsem pecku pukem a pět minut jsem pak neudržel hůl. Myšlenky nebyly dobré. Věřil jsem, že se zvládnu vrátit aspoň na několik zápasů, což mi nakonec vyšlo.“
K tomu všemu ještě tlak v podobě končící smlouvy. Zrovna letos jste potřeboval být zdravý, prodat se, ukázat se.
„Naštěstí to byla kratší sezona, do toho covid. Můžu být rád, že jsem měl ty předchozí dvě sezony v Carolině slušné, že se mi povedly a měl jsem z čeho čerpat.“
Zranění vám ale sebralo pozici jedničky. Díky němu dostal šanci Alex Nedelkovic a příležitost čapnul.
„Neřekl bych, že jsem o pozici vyloženě přišel. Svými výkony jsem si ji držel. Alex ale přišel jako nováček a chytal výborně, to pak trenéři nechtějí měnit něco, co funguje. Jsem za něj rád, že šanci využil. Připomínalo mi to mě samého, když jsem začínal v Detroitu.“
Že jste ale play off nezačínal jako jednička, vás přece muselo mrzet, ne?
„To rozhodně, štvalo mě to. Na druhou stranu jsem si říkal, že play off je dlouhé. S Tampou jsem nakonec šel dvakrát do branky. Trenér Rod Brind'Amour mi to pak vysvětlil, že jsem byl dlouho mimo hru a přede mnou byli kluci, kteří si to místo v brance zasloužili. S tím jsem souhlasil.“
Obecně pro vás muselo být těžké srovnat se v brankovišti. Byli jste vedle sebe tři kvalitní gólmani.
„My jsme měli vůbec celkově hodně kvalitní tým, byl fakt dobře poskládaný. Z brankářů to měl nejtěžší James Reimer, který pak play off sledoval jen z tribuny. Ten to měl nejhorší, fakt hodně těžké.“
Teď to máte ale těžké všichni. Všem třem vám skončila smlouva.
„Já se na ty další týdny těším. Je to asi poprvé, co z toho nejsem ani vynervovaný. Bude to zajímavé, jsem zvědavý, co se v létě stane.“
Naznačila vám Carolina, jestli bude mít zájem na prodloužení kontraktu?
„Bavil jsem se jak s trenérem gólmanů, tak s Rodym. Oba říkali, že by byli rádi, kdybych se vrátil. Uvidíme, hokej je byznys.“
Co pro vás bude klíčové? Délka smlouvy, výše platu, ambice týmu?
„Tak nějak všechno, co jste vyjmenoval. Ideálně najít místo, kde se tohle potká komplet. (úsměv) Smlouvu bych chtěl ale samozřejmě co nejdelší, chci, aby ten tým měl cíl vyhrávat, byl kvalitní. Seděli jsme nad tím nedávno s agentem, řešili jsme to. Chci vyhrát Stanley Cup, najít ten správný tým.“
Počítám tedy, že nic jiného než NHL nepřipadá v úvahu?
„To vůbec, nic jiného ve hře není. Chci v Americe zůstat, co nejdéle to půjde.“
Na sociálních sítích se v souvislosti s vámi spekuluje asi o polovině zámořských klubů, nejčastěji se ale opakuje Toronto. Může to být reálné?
„Nevím. Je ale pravda, že tam ambice jsou velké. Zároveň tam jsou taky novináři docela žraloci. (smích) Tým tam je vážně pod velkým tlakem médií i fanoušků. Uvidíme. Kdyby tam byla ta správná vize, je mi jedno, jestli budu hrát v Torontu, ve Winnipegu, nebo kdekoli jinde. Jednat zatím nemůžeme, ale nějaké signály z pár klubů už přišly.“
Nemrzí vás právě ta vyjednávací pozice, která po pouhých 14 odchytaných zápasech v poslední sezoně není ideální?
„Asi to tak mělo být. Takový je hokej. Zranění se stalo, nebyla to moje vina. Jak říkám, můžu být rád, že se mi povedly ty dva roky před tím.“
Nejsnazší by tedy logicky bylo zůstat v Carolině, ne?
„Tam je trochu problém s majitelem. On si to všechno dělá podle sebe. Devět hráčů nemá smlouvu. Bez kontraktu jsou komplet trenéři, kustodi, doktoři. Kdo ví, kolik z těch všech lidí tam bude pokračovat, podle toho se to pak totiž bude hodně odvíjet. Pokud odejde Rody, může odejít třeba dalších pět hráčů.“
Včetně vás?
„Ano, to bych si tam tu budoucnost moc představit neuměl. Znamenalo by to, že majitel bude dál obnovovat každé dva roky půl týmu, což není dobré. Jestli skončí Rody, skončí i hodně dalších lidí. Hlavně fanoušci si to neumí představit. Být majitelem, chci kouče udržet za každou cenu. Jestli skončí, odejde s ním i celá kultura, která se tam roky budovala.“
Není to zvláštní? Něco se tam buduje, začínáte být úspěšní…
„Dal bych vám na něj telefon, ať mu zavoláte. (smích) On se v tom asi nepoučí, nevysvětlíte mu to. Všichni vědí, že tak to v Hurricanes funguje, nedá se s tím nic dělat.“
Sledujete teď finále konferencí? Kdo podle vás vyhraje Stanley Cup?
„Jasně, sleduju to. Už před play off jsem říkal, že vyhraje ten, kdo porazí Tampu. A myslím si to pořád. Vyhraje jeden z dvojice Tampa – New York Islanders. Přeju to ale Tampě.“
Opravdu? Váš klíčový obránce Dougie Hamilton byl na Tampu po tom, co vás vyřadila, hodně naštvaný. Vadilo mu, že vás porazil tým, který o 18 milionů dolarů překonal platový strop.
„On to řekl v emocích. Chtěl je porazit, jít dál. Nepovedlo se. Taková jsou pravidla, byť nejsou úplně spravedlivá. Je to jako bychom si my na play off vypůjčili z Edmontonu McDavida s Draisaitlem. Tak to bohužel funguje.“
Brankáři Caroliny v sezoně
Petr MRÁZEK (Česko, 29 let)
| základní část | play off | |
| 12 | zápasy | 2 |
| 6 | výhry | 1 |
| 2,06 | průměr gólů | 3,90 |
| 92,3 % | úspěšnost | 87,3 % |
| 3 | čistá konta | 0 |
Alex NEDELJKOVIC (USA, 25 let)
| základní část | play off | |
| 23 | zápasy | 9 |
| 15 | výhry | 4 |
| 1,90 | průměr gólů | 2,17 |
| 93,2 % | úspěšnost | 92,0 % |
| 3 | čistá konta | 1 |
James REIMER (Kanada, 33 let)
| základní část | play off | |
| 22 | zápasy | 0 |
| 15 | výhry | 0 |
| 2,66 | průměr gólů | 0 |
| 90,6 % | úspěšnost | 0 |
| 0 | čistá konta | 0 |
