Pavel Bárta
Premium
16. září 2021 • 11:45

Kubalík: Tohle bude jiné Chicago! Toews by byl plus, olympiáda je výzva

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Ví, že ho čeká boj. O místo mezi elitními útočníky Chicaga, o novou smlouvu i olympiádu, která pro něj znamená další výzvu. Dominik Kubalík (26) brzy vyrazí vstříc třetí sezoně v NHL. V předchozích dvou prokázal zabijácký instinkt, nasypal 30 a v předchozím zkráceném ročníku 17 gólů. „Na kemp letím zase s tím, abych obhájil svoje místo. Nároky taky budou větší, moc se na to těším,“ přiznává český ostřelovač.



Odstřihnul poslední dny pobytu doma. Přes léto se stačil oženit s dlouholetou přítelkyní Klárou, trénoval s partou plzeňských krajánků a pak extraligovým týmem. Nakrátko se stal zase jedním z nich, lišil se jen podle kalhot Blackhawks. V rozhovoru pro deník Sport probíral velké změny v Chicagu. Svoji další roli v týmu a co ho tam čeká, vrátil se i k mistrovství světa v Rize, kde měl ve čtvrtfinále s Finy na holi vyrovnávací gól.

Vídal jste před očima ještě dlouho moment, jak vaše rána v závěru utkání jen trefila finského gólmana Olkinuoru do ramene?
„To bych zase neřekl. Tyhle situace beru tak, že bych je asi nevyřešil jinak. Já když mi to přijde na volej, střílím bez přípravy a moc u toho nepřemýšlím. Provedl bych to znovu stejně. Ale myslím, že ta střela byla možná trošku odrazem toho, jak se nám tam dařilo. Po prvních dvou zápasech jsme se vlastně vyhrabali z ničeho. Bylo to náročné, udolali jsme pak papírově slabší soupeře, o kterých každý říkal, že bychom s nimi měli jasně vyhrávat.“

Ale taky jste se natrápili…
„Poslední mistrovství světa bylo strašně vyrovnané, každý mohl porazit každého. Ani tyhle zápasy nebyly jednoduché. Ta střela ve čtvrtfinále mě samozřejmě mrzí, mohl jsem chvíli před koncem třetí třetiny vyrovnat. Kdyby se dařilo, možná by mi to tam padlo a nikdo se na nic neptal. Všichni by řekli, jo, dobrý, trefil to, teď je to takhle. Třeba jsem si mohl puk zastavit, zvednout hlavu a někdo by se mi tam ukázal, nebo jít s kotoučem někam jinam. V ten moment jsem to však vyhodnotil takhle, a když to teď vezmu zpětně, je to i obraz mojí hry. Všechno prostě řeším tímhle způsobem.“

Uplynulo čtvrt roku, nicméně příležitost, jakou jste měli, se nemusí hned tak opakovat. V porovnání s jinými bylo mužstvo celkem nabité, po dvou porážkách se zdálo, že tým nakopl obrat proti Švédsku. Jenže nakonec nic. Jaký ve vás převládal pocit po prohraném čtvrtfinále?
„Byl jsem na třetím šampionátu a stejně jako poprvé před třemi lety v Dánsku z toho bylo sedmé místo. Předloni v Bratislavě to bylo skvělé. Byla to taková jízda, že mě to mrzelo mnohem víc. I v zápase o bronz jsme Rusy tlačili a možná si to zasloužili trošku víc. Jenže jsme prohráli na nájezdy a skončili čtvrtí. Šampionát v Rize tedy mrzí úplně stejně, ale když to vezmu pocitově, tam se mohlo stát úplně všechno. My jsme mohli být třeba taky od třetího zápasu (se Švédskem) úplně mimo. Jsem rád, že jsme se z toho nějakým způsobem vzpamatovali.“

Což se Švédům nepodařilo, že ano?
„No právě. Nevzpomínám na to úplně s radostí, ale jako vždycky rozhodl jeden zápas. Kdybychom ho zvládli a šli do semifinále, dneska bychom nemluvili o neúspěchu. Všichni by byli zase veselí. Ve skupině, ať se stane, co chce, vždycky záleží na tom jednom zápase. Víme, co předvedla Kanada, jak se chudáci ve skupině trápili, ze začátku nic, a najednou byli mistři světa. A nikdo se nebaví o tom, jak jim tam přijeli kluci z farem a podobně. Dopadlo to, jak dopadlo, a už bych se k tomu nevracel.“

Ve 13 zápasech aktuální sezony NHL posbíral Dominik Kubalík 11 bodů (3+8)
Ve 13 zápasech aktuální sezony NHL posbíral Dominik Kubalík 11 bodů (3+8)

Nakolik vás ovlivnila bublina, v níž jste žili? Navíc Jan Kovář coby kapitán hrál ve Švýcarsku dlouho play off, vy další jste mohli dorazit až před odletem, nástup zdržela karanténa. Mohlo hrát roli, že mnozí klíčoví hráči nebyli s týmem delší dobu? Fungovalo by to za normálních podmínek líp?
„Možná, že jo, ale takhle to měli všichni. Kanaďani se sejdou čtrnáct dní, týden před mistrovstvím, letí rovnou do místa, kde se hraje. Proto jim to ze začátku kolikrát taky nejde a postupem času se do toho dostávají. Já bych to úplně nezveličoval, i když to bylo jiné než předchozí šampionáty. Chybělo tam spíš to, že člověk na chvíli vypadne z hotelu, jde třeba někam jinam na večeři. Tak jsme to měli i v sezoně, že tým byl celou dobu pohromadě, což je sice výborné, ale taky je kolikrát dobré jít trošku někam jinam, vypadnout z toho prostředí, než být pořád v jedné jídelně a pohybovat se ve stejných místech. Potřebujete trošku změnit vzduch.“

To jste v Lotyšsku udělali, když jste si zajeli k moři do Jurmaly?
„Jeli jsme tam jednou na večeři a všichni byli úplně nadšení. Zpočátku jsme byli takoví skeptičtí, jestli tam pojedeme. Ale nakonec jsme říkali, že bychom tam vyrazili znovu. Vypadnout, projít se venku, to bylo fajn.“

Jak vás láká olympiáda, na které NHL vyšle hráče po osmi letech?
„Beru to zase jako výzvu. Olympiáda je pro mě nejvíc, pokud jde o národní mužstvo. I když jsem měl možnost být už před třemi lety v Pchjongčchangu, bez NHL to byla jiná olympiáda, než ta, kam přijedou opravdu ti nejlepší z nejlepších a o které se dlouho dopředu mluví. To teď přijde a výhledově je to samozřejmě motivace. Udělám všechno, abych se do týmu dostal a mohl jet, chtěl bych se stát součástí toho všeho.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Koupit
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud