Patřil k nejúspěšnějším hokejistům na světě. V NHL se bývalý vynikající obránce Chris Pronger během dvacetileté kariéry stal velkou hvězdou a oprávněně i jedním z nejštědřeji placených hráčů v zámořské soutěži. Právě pro obyčejného smrtelníka obří plat a možné problémy s ním spojené jsou témata, kterými se člen Triple Gold Clubu i deset let po rozloučení s profesionálním hokejem zajímá. Na základě vlastních zkušeností a příběhů jiných se na svém twitterovém účtu vypsal o tom, jak se může hokejista s milionovými výdělky po konci kariéry rychle dostat do finančních problémů.
Vyděláváte miliony a máte do konce života vystaráno? Omyl! Špatné zacházení s vydělanými penězi jsou problémy, které nejen hokejisty, ale i řadu sportovců ve světě těžce trápí dodnes. Chris Pronger odhaduje, že si tímto martyriem prochází více než polovina profesionálů po odchodu do důchodu.
Někdejší dvojka draftu NHL a kapitán St. Louis Blues prozradil, že měl velké štěstí, když byl od začátku profesionální kariéry v roce 1993 obklopen řadou zkušenějších hráčů, kteří mu radili nejen na ledě, ale také při nakládání s penězi. „Mnozí takové štěstí neměli,“ uznal Pronger.
Nyní sedmačtyřicetiletý Kanaďan upozorňuje na marnotratnost sportovců na začátku kariéry, kteří se naivně domnívají, že jim „peněžní vlak“ bude vozit peníze donekonečna. Ale stačí jedno zranění a podle Prongera zamíří do sportovního důchodu. „V 18 letech jsem dostal podpisový bonus jeden milion dolarů. To je obrovská suma pro mladého člověka. Bylo to obří! Pochopit velikost té částky bylo přinejmenším skličující,“ přiznal člen hokejové Síně slávy.
A dnes létají na účty hokejistů ještě mnohem vyšší sumy. Jak pro představu někdejší zadák uvádí, na startu profesionální dráhy v roce 1993 vydělávalo mnoho hráčů pouze 300 tisíc dolarů za rok.
Dnes se průměrný plat podle Prongera pohybuje kolem dvou milionů dolarů. Ale od nich si odečtěte výdaje. V součtu daní, poplatků agentům, nákladů na byt v blízkosti tréninkové haly, výživového poradce či speciálního kondičního trenéra může sportovec utratit až 20 tisíc dolarů měsíčně a najednou se bohatství smrskne.
Když se sportovci za průměrnou kariéru (čtyři sezony) podaří uspořit dva až tři miliony dolarů, za dalších pár let objeví problémy, pokud nezačne žít úspornějším životním stylem.
„Slyšel jsem bláznivé historky o chlapech, kteří utratili milion dolarů za noc ve striptýzovém klubu,“ zvážněl hokejový velikán s 1167 starty v NHL.
Přidal další příběh o tom, jak může být odměna pro profíka skvělá, utratit hodně peněž je ale příliš snadné a příjem nevydrží tak dlouho, jak by si mohl myslet. „Znám chlápka, který měl ve smlouvě bonusový podpis dva miliony dolarů. Okamžitě vyházel 400 tisíc za auta a milion a půl nacpal do baráku pro svou mámu. Neuvědomil si ale, že z toho dluží daně! A najednou ťuk, ťuk, ozval se berňák,“ napsal bývalý kanadský reprezentant.
Plná moc či nespolehliví kamarádi? Velká past
Pronger také upozorňuje na to, jak jsou sportovci svým okolím často zneužívání. „Finanční poradci, právníci atd. předpokládají, že nečteme papíry, což často platí,a účtují nám více než průměrnému člověku,“ klade na srdce všem nynějším sportovcům, že musí zůstat ve střehu. „Je vám 20 let, jste veřejná osobnost, celebrita a každý ví, že vyděláváte peníze. Stává se z vás cíl,“ má jasno pětinásobný účastník Utkání hvězd NHL.
Bek, který se s hokejem rozloučil v roce 2012 jako hráč Flyers, zavzpomínal, jak měl chvílemi pocit, že všichni mají připraveny dvě sady dokumentů: jeden pro sportovce a druhý pro všechny ostatní. Osobně zažil, jak se někteří údajní investoři z bývalé hvězdy NHL snažili co nejrychleji dostat třeba 500 tisíc dolarů pro zdánlivě výhodnou investici, po které následovala ztráta. Po vlastních chybách tak nabádá nynější profesionály, aby se rychle naučili říkat NE, kdykoliv od nich někdo chce okamžitou odpověď.
Olympijskému vítězi ze Salt Lake City 2002 a Vancouveru 2010 přijde naprosto šílené, když jsou sportovci přesvědčeni, aby dali plnou moc poradcům, čímž ztrácí kontrolu nad svými penězi. Pronger jako odstrašující příklad uvedl baseballistu Aroldise Chapmana z New York Yankees, kterému finanční poradce s plnou mocí ukradl tři miliony dolarů.
„Jsme profesionální sportovci, ne profesionální investoři. Chápu tedy, proč občas děláme takovou chybu. Ale smutné na tom je, že pochybní profíci jsou mnohem běžnější, než si většina lidí myslí. Je to past, do které mnohdy spadnou jen sportovci,“ upozornila někdejší opora Blues či Ducks.
Pronger také varoval před nespolehlivými kamarády, o které se sportovci mnohdy musejí starat. Uznal, že je pro mnohé z nich těžké nechat odejít přátele z domova, vyškrtnou je z výplatní pásky či do nich přestat investovat. Přiznal, že s tím moc velké problémy neměl, zaznamenal ale řadu případů, kdy spoluhráči platili velké účty za kamarádovu zábavu. „Je to další nebezpečná past,“ dodal bývalý spoluhráč Jaromíra Jágra či Jakuba Voráčka.
Byť je Progner na Twitteru nový, jak sám prozradil, jeho velký příspěvek sklidil obrovskou chválu. Někteří uživatelé by byli velice rádi, kdyby tím řadě mladých profesionálů otevřel oči, obávají se však, že finanční problémy jen tak nevymizí. Prongerovu zpověď pochválil také někdejší český útočník Jiří Hrdina.
