Pavel Bárta
6. července 2022 • 18:22

Demoliční koule Raška bojuje o NHL: Když mám volnost, utrhnu se ze řetězu

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Podry: Ivánku, co říkáš na třetí kolo, kamaráde? 25 alibistů a práce taková, že teda fakt nevim…
SESTŘIH: Nottingham - West Ham 1:0. Souček a Coufal stále bez bodu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Demoliční koule. Tohle o něm napsali, když během ledna debutoval v NHL za San Jose proti Detroitu. Za šest minut na ledě rozdal tři hity a jednoho soupeře vyřadil na dva měsíce ze hry. Už v přípravě sroloval hvězdného Marka Giordana. Útočník Adam Raška se nikoho nezalekne. „Spíš než góly pomáhám černou prací,“ líčí své hokejové poslání. Rychle se stal miláčkem fanoušků. Ještě nemá jméno jako jiný český bourák Radko Gudas. Ale jednou prý může být lepší ranař než on.



Před dvěma lety se v draftu dostal na řadu v posledním sedmém kole, jako 201. v celkovém pořadí. Kluby si tehdy rozebraly osm Čechů. Adam Raška z nich byl druhý od konce. Ale zatím jako jediný nahlédl do NHL. Chce si zahrát víc, rád by nastoupil za Sharks na podzim v Praze.

„Slíbil jsem to rodičům, aby na mě mohli být pyšní, ale vyjít to nemusí,“ říká v rozhovoru pro deník Sport a iSport Premium útočník, jehož rvavý styl přirovnávají k mladému Václavu Varaďovi. Sám píše příběh podobný osudům Ondřeje Paláta.

Před sezonou jste se ještě do mužstva nevešel, po kempu vás škrtli mezi posledními. Už v přípravě jste si vyšlápl na obránce Giordana. Teď už je v Torontu, tehdy hrál za Seattle. To od vás jako nováčka byla docela troufalost, ne?
„Když hrajete tvrdě, nemůžete se ohlížet, jestli proti vám stojí mladý hráč nebo hvězda NHL. Děláte všechno, abyste si udržel místo, něčím zaujal trenéry. Nesmíte hrát tak, že si odpracujete svoje a dobré. Musíte vykřesat malou jiskru (luskne), udělat fakt něco navíc, čeho si všichni všimnou. Obecně, i z pohledu trenéra. Zapsat se tak, aby si vás tam nechali. Mně se to v lednu povedlo na pět zápasů, potom mě poslali zase zpátky dolů a sezonu jsem dokončil v AHL. Můj cíl je ale zahrát si určitě v NHL víc než jen těch pět zápasů.“

Co vám tehdy Mark Giordano řekl? Hele, mladej, co vyvádíš?
„Řval na mě: ‚Pojď sem, kluku!‘ (směje se) Měl normálně krev v očích. To jsem se trošku zaleknul. Ale potom, v zápalu boje, jak se na mě vyřítil, jsem se snažil rvát, byť jsem neměl moc šanci.“

Dostal jste, nebo šarvátka zase skončila?
„Shodili jsme rukavice. Snad třikrát, čtyřikrát napřáhnul, dvakrát mě trefil do ramena, pak jednou praštil mimo, potom jsme spadli na led. Ale adrenalin a zážitek super.“

Při své premiéře proti Detroitu jste se pak uvedl tím, že jste vyřadil jednoho z hráčů Red Wings. Jak k tomu došlo?
„To byl můj první zápas v NHL. Hned první, druhé střídání, souboj v rohu. Jelikož si mě trenéři vybrali a říkali, že budu hrát čtvrtou lajnu, měl jsem se dostat soupeřům pod kůži. V tom souboji jsem zranil nějakého hráče, mimo hru pak byl prý snad dva měsíce. No, připravil jsem ho o kus sezony. Na druhou stranu to je hokej.“

Jste přesně typ pro tuhle práci? Dělová nebo demoliční koule, jak vám říkají v Americe podle zařízení, kterým bourají staré budovy?
„Třetí, čtvrtá lajna. Dohrávat hráče, znepříjemnit soupeři hru, a pokud dám gól, je to plus, týmu pomůžete ještě něčím navíc, než forčekingem a hity.“

Hrál jste takhle vždycky? Góly přece chce dávat každý, ne?
„To jsem si taky myslel. Jenže jakmile je hráči patnáct, šestnáct, typologicky se nějak vyjeví. U mě se ukázalo, že góly jo, ale že to není úplně strop, špička, aby to stačilo na NHL nebo další top soutěže. Že jsem platnější ve třetí, čtvrté lajně, že v checking line můžu pomáhat klukům jinak, než střílením gólů, tou černou prací, přinést tam tu energii a důraz. To mi říkalo hodně lidí.“

Díky tomu jste už nahlédl do NHL. Jak vám bylo 11. ledna, když jste se chystal na svůj debut?
„Ráno jsme měli rozbruslení a trenér přišel, ať se dobře rozbruslím, že večer jdu do hry. Myslel jsem, že si dělá srandu. Oni vždycky před rozbruslením přinesou sestavu, byl jsem napsaný na pravém křídle čtvrté lajny. O takovém dni sníte jako malý kluk. Hrajete doma hokej na malou branku, trénujete a sníte, že jednou budete hrát s těmi velkými kluky. A najednou jste mezi nimi, napsaný v sestavě a máte šanci to dokázat.“

Byl jste hodně nervózní?
„Strašně! Na rozcvičce jsem asi čtyřikrát špatně přihrál. Všechno špatně. Trenéři se smáli, kluci se tlemili taky. Ale byla to neskutečná věc. Někdo má sebevědomí, bere to v klidu jako každý zápas. Pro mě to byl fakt šok.“

Kdy to z vás spadlo?
„No, až po prvním shiftu. Já po obědě každý den spím třicet minut. Tentokrát jsem nespal, ležel na zádech, potily se mi nohy, cítil jsem mravenčení. Vlastně až do zápasu, do toho prvního střídání jsem nad sebou neměl kontrolu, nedokázal jsem se uvolnit. Skočil jsem ze střídačky na rozbruslení a

Dočtěte si celý článek a užijte si další exkluzivní obsah a videa bez reklam na 8 webech díky
PREMIUM PLUS  

Odemknout článek
Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud