Lauko o trejdu z Bostonu: Byl to šok, ale v Minnesotě mám větší šanci
Není to ani měsíc, co pro Jakuba Lauka skončila jeho šestileté éra v Bostonu. Bruins jej draftovali v roce 2018, na průlomovou sezonu v NHL čekal ale pořádně dlouho. Vlastně k ní došlo v právě uplynulém ročníku, během kterého si střihl v nejlepší lize světa šedesát zápasů a dočkal se dokonce premiérové trefy v play-off. Boston přesto vypadl ve druhém kole a na rozdíl od Davida Pastrňáka a Pavla Zachy se pozvánky na domácí zlaté mistrovství světa Lauko nedočkal.
„Věděl jsem, že zbývají tři volná místa na soupisce. Bylo jasné, že do Prahy pojedou Pasta se Zachoušem, a když došlo na vyřazení Caroliny, tak i Martin Nečas,“ vyprávěl čtyřiadvacetiletý důrazný útočník během charitativního hokejbalového turnaje v Ústí nad Labem na počest Ondřeje Buchtely, nadějného hokejisty, jenž před čtyřmi lety podlehl rakovině mozku. Lauko s Buchtelou byli velkými kamarády při svých začátcích v Chomutově, v jehož dresu oba debutovali v extralize.
S koncem června jste byl vyměněn z Bostonu do Minnesoty za Vinnieho Lettieriho. Jak k tomu došlo?
„Seděl jsem zrovna na večeři v Karlových Varech na filmovém festivalu, v tu dobu se konal i draft, a najednou mi zazvonil telefon s tím, že jsem byl vytrejdován. Stalo se, je to nová výzva. V Americe v jiné organizaci než v Bostonu jsem zatím nikdy nebyl. Těším se na to. Uvidím, jak se nová sezona bude vyvíjet.“
Strávil jste šest let u Bruins, navíc jste míval kolem sebe českou enklávu. Jak jste svůj konec v Bostonu přijímal?
„By to šok, nečekal jsem to. Přišlo to z ničeho nic. V Bostonu i na farmě v Providence jsem měl vždy kolem sebe několik českých kluků nebo Slováků. Minulý rok nás bylo v Bostonu šest, letos tři, ale přišel Zachouš a samozřejmě tam byl Pasta. V Minnesotě je teď mladej Špágr (David Špaček – pozn. red.), Pavel Novák, Adam Raška, takže i tam nás bude několik Čechů a k tomu Samuel Hlavaj, toho letos v dubnu podepsali z Plzně. Jsou tam mladší kluci, kteří zabojují o pozici v týmu. Bude to rozdíl. Z Bostonu i z farmy v Providence jsem byl na něco zvyklý, takže teď čekám velkou změnu. Hlavně věřím, že mám v Minnesotě větší šanci na základní sestavu.“
Už jste se stihl rozloučit s Davidem Patrňákem a Pavlem Zachou?
„S oběma jsem si volal. S Pastou i se Zachoušem se v létě ještě uvidíme. Všichni jsme si vědomi, že tohle je hokej a výměna do jiného týmu může přijít v jakoukoli chvíli.“
Vloni i letos se spekulovalo, že byste mohl posílit národní tým na MS. Jak jste vnímal boj o nominaci na domácí světový šampionát?
„Když jsme postoupili přes první kolo, věděl jsem, že na soupisce pro turnaj zůstávají tři volná místa. Po vyřazení Caroliny s Nečim, bylo jasné, že tyto pozice zaplní David Pastrňák, Pavel Zacha a právě Martin Nečas. Kdybychom s Bostonem vypadli z play-off dřív, asi bych se v nominaci objevil, ale jsem rád, že to hlavně kluci vyhráli. Byl jsem s nimi v kontaktu, všechny zápasy jsem sledoval. Jsem rád i za Chomutováky Kefu s Kašounem (David Kämpf a Ondřej Kaše – pozn. red). Nakonec z toho byl titul a velký úspěch pro celý český hokej.“
Minnesota v posledním play-off chyběla. Myslíte si, že teď budete mít do národního týmu blíž? Naposledy jste krátce startoval ještě na juniorském šampionátu v Ostravě…
„To především bude záležet na tom, jak se nám s Minnesotou povede příští sezona. Samozřejmě jedna z těch věcí, kterou jsem jako malý chtěl zažít, byla možnost zahrát si za dospělý nároďák. Ať už na mistrovství světa nebo olympiádě. Kdyby se to povedlo, určitě budu šťastný.“
Už v 16 letech jste v Chomutově začínal v extralize pod trenérem Vladimírem Růžičkou. Jak jste přijal, že Piráti po bankrotu letos postoupili z druhé ligy do první?
„V Chomutově jsem vyrůstal na zimáku, chodil jsem do kabiny jako malinký. Táta v klubu pracoval, teď je v Litvínově. Jsem rád, že se dostal do první ligy. Věřím, že se tam zachová nějaký standard, který se bude dodržovat a třeba za pár let, až se objeví sponzoři, se bude moct zase ohlížet po vyšších příčkách nebo dokonce extralize.“
24. července to budou čtyři roky od úmrtí vašeho bývalého spoluhráče, nadějného hokejisty Ondřeje Buchtely. Jak na něj vzpomínáte?
„Člověk se musí sžít s tím, že se to stalo. Jsou věci, které nikdo neovlivní a teď už můžeme na Ondru jen vzpomínat a snažit se, aby se na něj nezapomnělo, abychom si ho v dobrém připomínali.“
Jednou ze vzpomínek byl i letní charitativní hokejbalový turnaj. Co vy a hokejbal, který má rád například i David Pastrňák a jak trávíte léto mimo ledová kolbiště?
„Hokejbal jsem dřív hrával přes léto, když jsem se zúčastňoval turnajů v Kadani. Jinak, stejně jako řada dalších hokejistů, se věnuji golfu, ten si rád zahraji. Přes léto se snažím dál sportovat a zkoušet různé sporty.“
